Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Vzdělávací obsah ČDJ

Návrh vzdělávacího obsahu Češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) vznikl v projektu Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI. Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a z prostředků MŠMT.

Jedná se o pilotní návrh obsahu kurzu ČDJ, tj. okruhy a jejich náplň, se kterými by se měl seznámit žák s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v intenzivním jazykovém přípravném kurzu s časovou dotací 320 hodin, a to tak, aby byl lépe připraven na vstup do české školy.

Jednotlivá témata ke stažení: Vzdělávací obsah ČDJ

Proč se vzdělávací obsah ČDJ vůbec vytvořil? Jaká byla hlavní motivace?

V rámci síťovacích aktivit organizace META, o.p.s., a ze zkušeností ze zahraničních stáží (Sasko, Finsko) vyvstal požadavek na vznik vzdělávacího oboru Čeština jako druhý jazyk (ČDJ) a tvorbu vzdělávacího obsahu tohoto oboru (více viz systémová doporučení společnosti META).
Východiskem pro tvorbu vzdělávacího obsahu ČDJ je zejména situace ve školách, kdy žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) mají málokdy možnost navštěvovat jazykovou přípravu v rámci školy. Když možnost navštěvovat nějakou formu jazykové přípravy na škole mají, její forma je závislá na šikovnosti ředitele školy sehnat finance a dále připravenosti vyučujících učit češtinu jako druhý jazyk.
Cílem METY, o.p.s., je prosazení ustálené (organizační) formy jazykové přípravy, tzn., že každé dítě, které přichází do školy, bude mít možnost setrvat po určitou dobu v bezpečném prostředí, kde se bude učit česky a připraví se na vstup do běžného vyučovacího procesu, který na něj klade celkem vysoké (jazykové) nároky. Vzdělávací obsah ČDJ je jedním z nástrojů, kterým by se mohlo tohoto cíle dosáhnout, resp. zkvalitnit výuku v přípravných třídách, pomoci učitelům pochopit cíle jazykové přípravy nově příchozích žáků s OMJ, vědět, co mohou od žáka očekávat, že zvládne apod.

Kdo se na tvorbě vzdělávacího obsahu ČDJ podílel?

V rámci expertních pracovních skupin se scházelo 10 odbornic na výuku češtiny jako druhého jazyka a češtiny jako cizího jazyka, na výuku dětí a žáků s OMJ a z Národního ústavu pro vzdělávání. Složení týmu bylo namícháno velice pečlivě: zastoupeni byli ti, kdo mají zkušenosti s výukou ve vyrovnávací třídě, ti, kteří učí intenzivní kurzy češtiny pro žáky s OMJ ve školách, ti, kteří pracují jako metodici kurzů češtiny pro děti-azylanty, ti, kteří mají zkušenosti s výukou na úrovni A1 (jak praktickou, tak teoretickou, při přípravě testů pro trvalý pobyt), ti, kteří mají zkušenost s prosazování změn na MŠMT.
Konkrétně: Zuzana Janoušková, Barbora Nosálová, Markéta Slezáková, Lenka Siváková, Linda Doleží, Petra Honzáková, Barbora Štindlová, Karla Kubíčková a Kristýna Titěrová.

Komu je vzdělávací obsah ČDJ určen?

Materiál je určen učitelům ZŠ, lektorům ČDJ, kteří vzdělávají žáky s OMJ v češtině (individuálně, v kurzu ČDJ i v běžných předmětech): pomůže zkvalitnit výuku; pochopit cíle jazykové přípravy nově příchozích žáků s OMJ; jasněji definuje, co mohou od žáka očekávat (např. při tvorbě vyrovnávacího plánu); ukáže, co žák zvládne. Podle našich zkušeností se učitelé ptají, jak mají začít a co mají učit na úplném začátku. Také je málo učitelů, kteří umí stanovit nutné minimum znalostí češtiny jako cizího/druhého jazyka – zkušenosti s tím máme jak z práce na A1 testování k trvalému pobytu, tak z nízkoprahových kurzů, tak i ze školení učitelů. Učebnice češtiny pro české žáky učitelům nepomůže ani v jedné z těchto otázek. Proto je tu vzdělávací obsah češtiny jako druhého jazyka – dělá práci za učitele, vybírá to, co žák potřebuje, aby mohl v daném tématu dobře fungovat.

Které cílové skupiny/cílových skupin žáků se vzdělávací obsah ČDJ týká? A pro jakou jazykovou úroveň jsou určeny?

Cílovou skupinou jsou žáci základních škol (tj. žáci věku 6–15/16 let). Vzdělávací obsah ČDJ byl tvořen pro intenzivní jazykový kurz pro nově příchozí žáky s OMJ, tedy pro začátečníky. Věk žáků jsme v jednotlivých tématech reflektovali ve výstupech, a to rozdělením na skupinu žáků do 11 let (s přihlédnutím k nečtenáři) a žáků od 11 do 15/16 let.
Výstupní úroveň po absolvování kurzu byla stanovena jako A2, tzn. uživatel základů jazyka.

Má vzdělávací obsah ČDJ oporu v jiných dokumentech podobného typu u nás, popř. v zahraničí?

V současné době neexistuje referenční popis pro ČDJ a pro děti/žáky s OMJ. Pro stanovení úrovně jsme proto vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR), Evropského jazykového portfolia (EJP) pro žáky do 11 let a žáky 11–15 let, z jazykových deskriptorů Evropského centra pro moderní jazyky (ECML, Council of Europe) pro žáky (11–16 let) při plnění povinné školní docházky v matematice, dějepisu a občanské nauce a z Vokabuláře certifikované zkoušky z češtiny pro mládež (ÚJOP UK). Při tvorbě vzdělávacího obsahu jsme se inspirovali vzdělávacími obsahy druhých jazyků (angličtina, němčina aj.), a to nejen z Evropy, ale i Kanady, USA, Austrálie a Nového Zélandu, dále Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání pro vzdělávací obor Cizí jazyk, Doporučenými učebními osnovami. Vycházeli jsme také ze zkušeností expertek z oblasti výuky češtiny jako cizího i druhého jazyka (vyrovnávací třída v Kostelci nad Orlicí, intenzivní kurzy na základních školách, nízkoprahové kurzy pro žáky základních škol, letní intenzivní kurzy v organizaci Meta atd.).

Jak vzdělávací obsah ČDJ vypadá?

Obsah se skládá z 23 témat, tematických okruhů. Stanovení témat vzešlo ze zkušeností z výuky ČDJ. Jedná se o základní témata pro děti a žáky na úrovni A1, A2 (např. Seznamování, Škola, Čas, hodiny, dny, Dům, byt, Dopravní prostředky, Vyprávění atd.), ale také o témata z výuky v běžné škole, tedy přípravy na vzdělávací oblasti (Matematika, Přírodopis, Zeměpis, Společenské vědy, Čeština). Všechna témata mají stejnou strukturu. Obsahují rubriky, které pomohou učitelům zorientovat se v tom, co je nutné zvládnout v daném tématu, tj. provedli jsme výběr z frází, slovní zásoby, gramatiky atd., který nutně musí žák znát, aby v daném tématu mohl základním způsobem fungovat. Tyto rubriky slouží také jako jakýsi návod k tomu, jak o daném tématu uvažovat a také jak uvažovat o tématech dalších, která si bude třeba učitel připravovat sám. Rubriky pak mohou sloužit jako jakýsi seznam (checklist) úvah, které by měl při připravě tématu učitel provést.
Jednotlivá témata ke stažení: Vzdělávací obsah ČDJ

Jakou mají jednotlivá témata strukturu?

Úvodní stránka každého tematického okruhu obsahuje Analýzu situace, Cíle, Klíčové kompetence a Mezipředmětové vztahy. V Analýze situace přemýšlíme o tom, co žák s OMJ potřebuje pro to, aby dané téma, popř. komunikační situaci zvládl, uvažujeme o tom, jak se téma prakticky vztahuje k životu žáka. V Cílech je stanoveno, co učitel v tématu sleduje, co chce, aby žák dělal, zvládl, trénoval, zkoušel atd. Klíčovými kompetencemi se snažíme přiblížit k RVP a v Mezipředmětových vztazích jsou uvedena jednak další témata ze vzdělávacího obsahu ČDJ, jednak témata jiných vyučovacích předmětů.

Obsah tématu je vždy rozpracován ve Slovní zásobě, Gramatice, Pragmatice (co má žák říct, když …) a v Sociokulturních kompetencích (co má žák dělat, když …).
Ve Slovní zásobě (co žák zvládne aktivně používat) jsou prezentovány oblasti s vybranými příklady slov, popř. frází, která se žák s OMJ učí jako celek. Rozsah slovní zásoby v lekci, v kurzu volí učitel s ohledem na věk a schopnosti žáků. Mějme na paměti, že méně je někdy více, tedy např. v jedné lekci je žák schopen (dle našich zkušeností) uchopit a aktivně zkoušet používat 4‒8 nových slov. Na úrovni A1 by měl být žák schopen ovládat přibližně 800 slov, na úrovni A2 kolem 1350 slov (viz Vokabulář CCE pro mládež). Rubrika je dále propojena s Výslovností, Výukou písmen (pro nelatinkáře) a Pravopisem, tzn., že využívají již známou slovní zásobu. Výslovnost rovněž vychází z logopedické posloupnosti vývoje artikulace dětí, je vystavěna od nejjednodušších jevů (trénink samohlásek, vyvození jednotlivých hlásek) až po těžší výslovnost souhláskových skupin či větného přízvuku. K procvičení daného výslovnostního jevu je v rubrice využita slovní zásoba daného tématu. Výuka písmen (čtení, psaní) je jednak určena menším dětem (nečtenářům, kteří trénují písmena v závislosti na probírání písmen v 1.-2. třídě), ale také starším žákům, kteří se teprve s latinkou seznamují. Posloupnost vychází z učebnic čtení pro 1. třídu a Karet písmen a opět využívají slovní zásobu daného tématu. Výuka pravopisu je určena starším žákům, ale i mladší žáci mohou trénovat pravopisnou správnost známé slovní zásoby, aniž je jim látka vysvětlována.

V rubrice Gramatika navrhujeme, jaké gramatické jevy je v tématu vhodné zařazovat a trénovat. Gramatické jevy jsou na maximální úrovni A2, jsou vybrány z hlediska praktičnosti a užitečnosti pro komunikaci v daném tématu. Rozsah, posloupnost a způsob prezentace gramatiky však musí zvolit učitel na základě vlastní rozvahy – věku, schopností a (předchozích) znalostí žáka. Není tedy nutné trénovat v daném tématu veškerou gramatiku, která je v rubrice uvedena. Gramatika ve Vzdělávacím obsahu ČDJ vychází z metodologie češtiny jako cizího jazyk, využívá tzv. parcelaci (zjednodušení výkladu gramatického jevu, výběr menších, pravidelných částí systému) a částečně i spirálový výklad (postupné rozšiřování a prohlubování výkladu v rámci jednoho gramatického jevu). V některých tématech se již tedy odkazujeme na aktivní znalost některých gramatických jevů (často např. 4. pád jednotného čísla (akuzativ singuláru). V jiných tématech uvádíme i pokročilejší gramatické jevy, které jsou zde pro případ, že učíme pokročilejší žáky, popř. se k tématu navracíme (např. z důvodu nově příchozího začátečníka do kurzu) a ostatní žáci již základní gramatiku ovládají. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná doporučená posloupnost výuky gramatiky u žáků s OMJ, je potřeba se rovněž při přípravě sylabu kurzu a jednotlivých lekcí inspirovat v učebnicích češtiny pro cizince, popř. do již existujících metodik.

Minimální výstupy (co každý žák zná, umí, dělá) jsou rozděleny podle věku žáků a podle jednotlivých řečových dovedností, tj. Poslech s porozuměním, Čtení s porozuměním, Mluvení (ústní interakce, samostatný projev) a Psaní, písemný projev.

Je součástí vzdělávacího obsahu ČDJ i metodika?

Zatím je zpracovaný pouze vzdělávací obsah, nikoli to, jak se s ním má pracovat. Jako pomoc pro práci s vzdělávacím obsahem slouží učitelům alespoň jednotné členění obsahu do stálých rubrik.

Jak by se stávající materiál měl/mohl používat?

Témata mají danou posloupnost dle potřebnosti osvojování jednotlivých komunikačních situací u začátečníků s OMJ, ale lze využívat jednotlivá témata i samostatně, na přeskáčku. Rozhodně není nutné věnovat se jednomu tématu do vyčerpání nabízené slovní zásoby a zvládnutí gramatiky apod. K tematickým okruhům a dílčím tématům se lze libovolně vracet, kombinovat s jinými tématy, prohlubovat atd. Učitel si po stručné vstupní diagnostice žáků (stačí v úvodní lekci v rámci rozhovoru, her apod.) sestaví sylabus kurzu s časovou dotací, popř. plán individuálního doučování. K sestavení sylabu lze využít vzorový sylabus kurzu (ke stažení u témat).

Uvádíme zde konkrétní příklad možného postupu práce s tématem 3. Škola:
1. V tématu Škola se zaměříme na dosažení konkrétního cíle (žák se orientuje v prostoru školy, zeptá se, kde něco je).
2. Určíme, kolik lekcí tomuto dílčímu tématu budeme věnovat (2–3 lekce).
3. Vybereme potřebnou slovní zásobu (Místnosti ve škole, Orientace), množství slov redukujeme podle věku a pokročilosti žáků (např. pro začátečníka v 1. třídě postačí 5 slov místností, zatímco začátečník v 9. třídě zvládne k (max.) 10 slovům místností i základní orientaci (vlevo, vpravo), popř. i pojmenování pater. V rubrice jsou uvedeny pouze příklady vhodných slov, výsledný výběr je samozřejmě na učiteli. Rozmyslíme, jak budeme slovní zásobu prezentovat (obrázky, exkurze po škole), jakými aktivitami ji žáci budou upevňovat (přiřazování obrázků ke slyšenému, hledání místa ve škole). Inspiraci k aktivitám lze najít v minimálních výstupech v závěru tematického okruhu.
4. Na vybrané slovní zásobě ověříme možnost tréninku výslovnosti dlouhých samohlásek, popř. slovní zásobu doplníme. Trénink výslovnosti zařadíme např. jako motivační část druhé lekce.
5. Pokud máme ve skupině žáka nelatinkáře či nečtenáře, kteří potřebují trénovat čtení a psaní písmen, vybereme 1–2 písmena, kterým se budeme v lekci věnovat a která se v procvičované slovní zásobě rovněž objevují. Opět rozmyslíme, jakým způsobem budeme s písmeny pracovat (doplňování písmene do rámečku k obrázku, skládání slov).
6. K dosažení cíle (zeptat se, kde něco je) potřebujeme užívat frázi Kde je …? a porozumět odpovědi (… je vlevo dole.). Se staršími či pokročilejšími žáky můžeme z hlediska gramatiky zařadit používání 6. pádu řadových číslovek v rámci frází (Ředitelna je v prvním patře.). Užíváním fráze Kde je …? podporujeme pragmatickou stránku jazyka.
7. Z jednotlivých řečových dovedností vybereme výstupy (dle věku žáků) a rozmyslíme k nim konkrétní aktivity.
8. Připravíme plán lekcí, materiály a pomůcky.
9. Po lekci výuku zhodnotíme, ověříme stanovené výstupy.
Pragmatika, kompenzační strategie a sociokulturní kompetence se v mnoha tématech opakují. Rozvíjíme je v každé lekci, i když zrovna nejsou součástí tématu (např. když chce jít žák na záchod, natrénujeme s ním, že se musí přihlásit a říct Můžu jít na záchod?).

Jaké jsou se vzdělávacím obsahem ČDJ další plány?

V plánu a dle možností projektů jsou doporučení pro učitele k používání vzdělávacího obsahu, ukázkový sylabus kurzu pro věkové kategorie a výstupní test úrovně A2.
Dále bude nutná pilotáž vzdělávacího obsahu ČDJ v přípravných třídách, jejímž cílem bude ověření výstupů, rozdělení gramatiky na gramatiku, kterou bude žák formálně správně umět, resp. co bude učitel opravovat, a na gramatiku, se kterou se seznámí a která se v dané komunikační situaci hodí. V rámci pilotáže by měla vzniknout metodika a rovněž materiály do výuky, které následně učitelům usnadní práci se vzdělávacím obsahem ČDJ.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 5 (1 vote)

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika