Napište nám:

Kim Than

Zařazení o tři ročníky níž

Kim Than přijela z Vietnamu, když jí bylo 12 let. Rodiče ji přihlásili do školy, do které patřila podle svého bydliště. Česky pochopitelně neuměla, rodiče se pro odjezd rozhodli celkem rychle na základě pracovní nabídky přes jednoho strýce, který už v Česku pracoval pět let. Na nějakou jazykovou přípravu nebyl vůbec čas.

Když přišla s rodiči poprvé do školy, bylo pro ni vše nové a cizí prostředí ji děsilo. Všichni mluvili naprosto nepochopitelnou řečí, která jí připadala jako shluk nesrozumitelných zvuků. Na přijímací pohovor vzali rodiče na radu strýce všechny potřebné doklady, včetně vysvědčení ze školy. Kim již ve Vietnamu absolvovala šest let školní docházky a vždy patřila mezi nejlepší žákyně. Na její vysvědčení byla hrdá celá rodina. Ve škole se pan ředitel ale na vysvědčení ani nepodíval a strýci, který šel s nimi jako tlumočník, řekl, že tomu stejně nerozumí, takže to pro něj nemá žádnou vypovídací hodnotu. Rodiče a pořádně ani strýc zase nerozuměli panu řediteli, a proto byli všichni velice překvapeni, že Kim druhý den její nová paní učitelka přivedla do třídy, ve které byly o mnoho let mladší děti.

Zařadili ji totiž do 3. třídy, tedy mezi o tři roky mladší spolužáky. Rodiče se sice snažili protestovat, ale protože si s panem ředitelem ani s učitelkami nerozuměli, bylo vše marné. Ředitel to zdůvodnil neznalostí češtiny, a tím, že „takhle přece bude mít víc času se ji naučit“. A tak Kim chodila do 3. třídy, ve které těžko hledala kamarády nejen pro jazykovou bariéru, ale i kvůli velkému věkovému rozdílu.

První rok měla Kim velký problém s učením v češtině, ale po roce to bylo mnohem lepší. Znalostmi v matematice mnohonásobně převyšovala své spolužáky a v ostatních předmětech to časem bylo zrovna tak. Učivo bylo pro ni příliš jednoduché a nepodnětné, a tak se brzy začala ve škole nudit. Časem začaly problémy s docházkou. „Proč chodit do školy, když mě tam stejně nic zajímavého nenaučí?“ A tak v 15 letech opustila školu, splnila totiž devět let povinné docházky, ovšem - v 6. třídě základní školy.

Jaká ji tedy čeká budoucnost?

A je to skutečně pouze „její problém“?

Neměly by mít školy vypracován postup, jak vyrovnávat sociokulturní znevýhodnění dětí?

Naučí se děti mezi mladšími dětmi skutečně lépe česky?

A mají vlastně šanci zvrátit chybné rozhodnutí vedení školy a nechat se zařadit do odpovídajícího ročníku?

nahoru

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika