Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Děti a žáci s OMJ

Přestože se v legislativě stále používá termín žáci cizinci (např. §20 školského zákona), snažíme se již několik let razit nový termín – děti a žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ).

KDO JSOU DĚTI ČI ŽÁCI S OMJ?

Jedná se o děti a žáky nově přicházející ze zahraničí, většinou bez znalosti nebo s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Mohou to být také děti cizinců, které v ČR vyrostly, ale doma hovoří jiným jazykem, než je jazyk vyučovací. Patří sem také děti, jež mají české občanství, ale doma se používá i jiný než český jazyk (jedná se o děti z bilingvního prostředí nebo děti s dvojím občanstvím). V některých případech (spíše z důvodu potřeby podobné podpory) do této skupiny řadíme i děti s českým občanstvím, které sice doma česky hovoří, ale studovaly v zahraničí a česky se nikdy ve škole neučily. Žáků s OMJ je v našich školách více než 30 tisíc, přesný počet ale není známý (víme pouze, kolik je ve školách cizinců, protože tyto údaje se sledují v matrikách).

PROČ NE CIZINCI?

Termín děti a žáci s OMJ nám přijde vhodnější než označení cizinci z několika důvodů: + více vystihuje podstatu pedagogické intervence – tj. že se jedná o děti, které přichází z odlišného jazykového a kulturního prostředí;

  • termín není úzce vymezen cizí státní příslušností, což více odpovídá skutečné skladbě dětí ve školách (ne všichni, kdo potřebují jazykovou podporu nebo přichází přímo ze zahraničí, jsou cizinci podle zákona, tedy mají cizí státní příslušnost);

  • termín je opisný, zatímco termín cizinec může být (zejména) v současné době hodnotově a postojově zabarvené označení. Zároveň je snahou školy děti co nejdříve adaptovat a zapojit do prostředí, aby v něm nebyly „cizí“.

Pro pedagogickou práci s dětmi však nejsou důležitá pojmenování. Zohledňujeme a zajímáme se o úplně jiné skutečnosti:
+ jak dobře umí česky?
+ jak se mateřský jazyk liší od češtiny?
+ věk, ve kterém díte přišlo do ČR? + jak dlouho pobývá v ČR? + jaké jsou jeho předchozí školní zkušenosti a úspěchy? + jaké má předchozí zkušenosti se vzdělávacím systémem? Na co je dítě zvyklé?

Všechny tyto informace jsou pro školu důležitější než typ pobytu dítěte. Zjišťujeme je co nejdříve po příchodu dítěte a jsou součástí pedagogické diagnostiky.

CO JE PRO ŽÁKY S OMJ TYPICKÉ?

Základním specifikem žáků s OMJ je to, že vyučovací jazyk je pro ně cizím (resp. druhým) jazykem (více k těmto pojmům v části čeština jako druhý jazyk). Při jejich vzdělávání tedy dochází k situaci, kdy se současně učí nový (druhý) jazyk a zároveň se prostřednictvím tohoto jazyka učí. Jazyková bariéra je tedy při vzdělávání zásadní překážkou, která může výrazně limitovat studijní úspěchy žáků. Výzvou pro učitele při vzdělávání dětí s OMJ je proto skloubit jazykové vzdělávání (rozšiřování slovní zásoby, pravidla tvarosloví, ale i gramatických struktur a především nácvik a používání komunikačních dovedností a porozumění) a obsah učiva jednotlivých předmětů (jak na to najdete v části věnované zapojení do výuky).

Při procesu učení se novému jazyku je důležité si uvědomit několik důležitých věcí. Více se o tomto procesu dozvíte v části věnované učení se druhému jazyku. Důležité je ale nezapomínat na to, že děti se doposud rozvíjely ve svém mateřském jazyce a mohou v něm mít již mnoho dovedností a vědomostí. Více se dozvíte v části věnované důležitosti mateřského jazyka.

Všichni, kdo přicházíme do nového prostředí, si musíme zvyknout na nová pravidla, způsob a organizování činností a především si v novém prostředí vybudovat vztahy, najít si kamarády a přátele. To samozřejmě není typické jen pro děti a žáky s OMJ. Typické je pro tyto děti, že toto vše musí absolvovat v jazyce, který se teprve učí a také v prostředí, které jim může být kulturně velmi vzdálené. S potřebou socializace u nově příchozích souvisí také fenomén vykořenění, s nímž se musí nějakým způsobem vyrovnat všichni, kdo opustili rodnou zemi a musí se zabydlet v té nové.

Pokud rodina pochází z kultury a komunity s odlišným chápáním a očekáváním od vzdělání, mohou mít rodiče odlišný přístup k instituci školy, k očekávání od role školy a vzdělání dětí jako takového. V některých případech tak může docházet ke kolizím mezi očekávání ze strany školy a ze strany rodiny. Potíže mohou způsobovat i odlišná kulturní a náboženská pravidla.

V zahraniční literatuře se při popisu situace těchto dětí a žáků mluví o pohybujícím se cíli. To je zajímavá metafora. Představme si Duong. Pochází z Vietnamu, za rodiči se přestěhovala do Česka po dvou letech strávených ve Vietnamu pouze s babičkou a dědou. Česky neumí, nechodila do MŠ a nastupuje do první třídy. Stejně jako její spolužáci si Duong bude muset zvykat na nové prostředí, spolužáky, pravidla třídy a školy, bude se učit číst, psát a počítat, držet správně tužku apod. Na rozdíl od českých spolužáků se to Duong bude všechno učit v novém jazyce, kterému nerozumí. Duong samozřejmě leccos umí, ale myslí a vyjadřuje své vědomosti ve vietnamštině. Musí se tedy začít učit česky. Než se ale naučí významu slovíček, jež ostatní již znají a učí se je „pouze“ číst a psát, učivo jí začne „utíkat“. Duong začíná „dohánět pohybující se cíl“, kterým je porozumění jazyku a výuce jako takové. Pokud by Duong nastoupila například do 7. třídy, učivo, které se její spolužáci učí, je jazykově ještě mnohem náročnější a "pohyblivý cíl" je ještě více v nedohlednu.

Diagram ukazuje, že žáci s OMJ čelí při výuce mnohem větší zátěži než jejich spolužáci. Jejich startovací čára je díky neznalosti jazyka mnohem níže, a proto jsou jejich šance na úspěšné vzdělávání ohroženy. Potřebují včasnou a soustavnou podporu při výuce češtiny jako druhého jazyka a zároveň v ostatních předmětech, aby se jejich šance vyrovnaly.

Doporučená literatura: South, H. (1999) Working Paper 5: The Distinctiveness of EAL: A Cross-Curriculum Discipline. Watford : NALDIC, dostupné 30.7. 2010 na http://www.naldic.org.uk/ITTSEAL2/teaching/Task.cfm.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika