Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Integrace do kolektivu

Jak se vlastně pozná integrovaný žák? Znamená integrace to, že se daný žák zcela přestane odlišovat od svých vrstevníků? Nebo že se přetvařuje? Nebo že se naopak odlišovat nepřestane a oni se s jeho odlišností naučí žít?

Odpovědět na tyto otázky nám může pomoci následující koncept, který pochází z oblasti psychologie a byl vytvořen J. W. Berrym. Berry (1997) ukazuje, že v interakci mezi cizincem a jeho novým prostředím může nastávat několik typů strategií, z nich však jen jedna vede k integraci. Níže na obrázku z jeho článku Immigration, Acculturation, and Adaptation vidíme, že vlastně jen ochota udržovat svou vlastní identitu a charakteristiky a zároveň osobní kontakt s představiteli nové skupiny může vést k úspěšné integraci. To však samozřejmě klade nároky jak na stranu těch, kteří se chtějí integrovat, tak na stranu druhou. Berry tento vztah vyjadřuje následujícím obrázkem.

Barry

Barry

Na obrázku vidíme, že jen kombinací zachování své vlastní identity a charakteristik a zároveň kontaktů s členy nové skupiny dochází ke skutečné integraci. V okamžiku, kdy je jedna tato složka porušena, dochází již k strategiím, které jsou vždy obtížnější a náročnější z dlouhodobého hlediska – ať už se jedná o segregaci nebo asimilaci. K integraci je třeba dodat ještě jeden velmi důležitý aspekt: Při integraci dochází samozřejmě k posunům a změnám na obou stranách – nejen cizinec, který se chce integrovat, ale také skupina, do které je cizinec integrován, se skutečným kontaktem začíná měnit, což je v pořádku, a takovéto procesy bychom měli pedagogicky podporovat. Předkládáme několik tipů, jak taková podpora může vypadat:

  • Zařazujeme nového žáka do struktur – nenecháme ho sedět samotného, ve třídě hodně pracujeme ve dvojicích nebo malých skupinkách tak, aby i nový žák mohl někam patřit a mít nějakou přirozenou formu interakce s ostatními jako součást výuky.

  • Nabídneme variantu patronátu spolužáků (peer-tutoring) – v mnoha školách se osvědčila situace, že některý spolužák dobrovolník se ujme nového žáka a pomáhá mu se základní orientací v novém systému, látce, struktuře školy a dalších věcech.

  • Neděláme z nového žáka typického představitele skupiny, z které pochází, naopak mu dovolíme být individuem, které specificky a autenticky prožívá i své vlastní kulturní rozdíly. V praxi takový přístup znamená především vyhnout se zadávání aktivit např. tímto způsobem: "Thom, prosím tě, připrav si na zítřek referát o tom, jaké jsou typické vietnamské Vánoce". Namísto toho volíme takovou formu zadání, která žáka cizince přímo nevyčleňuje, např. 1. rozdělit všechny děti do skupin 2. nechat je deset minut vyprávět si o konkrétních zvycích, které dělají oni doma na Vánoce 3. nechat skupinky referovat o rozdílech, na které narazily.

  • Využíváme znalosti a dovednosti nového žáka, které mohou být zásadním obohacením celé třídy (např. požádáme Olgu z Ukrajiny, zda by nemohla připravit referát o pravoslaví na Ukrajině dnes, protože má přístup k informacím, ke kterým ostatní přístup nemají). I zde je ale potřeba přistupovat k situaci velmi opatrně; nejlepší je konzultovat zcela nezávazně svůj záměr vždy předem (ne v hodině) se samotným žákem, a zjistit tak, jestli má zájem a chuť se úkolu zhostit.

  • Stimulujeme ve třídě takové aktivity, při kterých mohou všichni žáci reflektovat své individuální rozdíly (necháme např. žáky porovnat některé aspekty jejich rodinného zázemí, vypracovat referáty o čtvrtích či obcích, ze kterých pocházejí atd.). V takových aktivitách je možno narazit nekonfliktně a nenásilně na rozdíly a reflektovat je, aniž by někdo konkrétní vyčníval a byl označován za odlišného.

K práci se třídou s tématy migrace, uprchlictví, stereotypy a přijímání nově příchozích a vytvoření bezpečného prostředí ve škole můžeme využít také novou příručku Hello Czech Republic – Doma v nové zemi. Příručka je určena pro 2. stupeň základních škol a školy střední. Součástí příručky, využívající různé metody práce (úvaha, diskuze, práce s příběhem, psaní textu atd.), je i komiks Jednou se zase setkáme, Sanam a krátký film Šádí. Materiály přibližují skutečné příběhy uprchlíků přicházejících do Evropy. Zároveň se pro práci s kolektivem hodí také další aktivity z různých průřezových témat jako MKV, OSV, VMEGS.

Integraci nového žáka s OMJ do kolektivu může ovlivňovat náročná situace nově příchozích (více v části vykořenění). Pozor na to, že žák:

  • může po určitou dobu prožívat tzv. tiché období, nezapojovat se do aktivit ani komunikace (tzv. silent period)

  • může se rychle unavit (vlivem nového prostředí, neznámých lidí, komunikace v cizím jazyce...)

  • reaguje v důsledku neporozumění na všechno pomaleji

  • může být frustrován či sklíčený, a v důsledku toho se chovat "nevhodně" (zlobení je jeden ze způsobů, jak na svou frustraci upozornit)

  • si na nové prostředí teprve pomalu zvyká a může se mu stýskat po domově, přátelích atd.

Výše zmíněné faktory nejčastěji komplikují či zpomalují integraci žáka s OMJ do kolektivu třídy. Existuje však ještě mnoho dalších individuálních okolností, které hrají při úspěšné integraci a školní úspěšnosti žáků roli, a učitel by se vždy měl o tyto okolnosti zajímat a brát na ně ohled.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika