Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Inkluze dětí s OMJ do běžné výuky

Předtím, než začneme s inkluzí žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do běžné výuky, měli bychom se zamyslet nad běžně používaným pojmem kurikulum. Co je to vlastně kurikulum hlavního vzdělávacího proudu? Jaké je? Co je pro nás závazné? Co je jeho hlavním cílem?

Kurikulum je relativně sdílený, ale proměnlivý soubor kurikulárních doporučení, obsahů a pedagogických praktik. Kurikulum hlavního vzdělávacího proudu je vlastně obsah výuky, která probíhá na běžných základních a středních školách, vycházející ze závazných dokumentů na úrovni rámcových vzdělávacích programů (RVP). Měřítkem smysluplnosti a účelnosti, a tím i cílem celé výuky, je především její využití v praxi a zároveň míra rozvoje jazykového, vzdělávacího, personálního a sociálního potenciálu všech žáků ve všech vzdělávacích oblastech. Například cílem základního vzdělání, tak, jak je definován v RVP ZV, je „pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání (...). Pro základní vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní.“

Pokud se tedy na tyto cíle vzdělávání podíváme z perspektivy žáků s OMJ, je zřejmé, že nebude možné orientovat výuku pouze na učivo vycházející z jednotlivých vzdělávacích oblastí. Pro žáky s žádnou nebo omezenou jazykovou znalostí je učivo v celkovém rozsahu nepřístupné. Přesto ale tito žáci patří do běžných základních a středních škol, protože jediné, co jim brání v plnohodnotném uplatnění, je jejich jazyková bariéra. Základním cílem vzdělávání těchto žáků je tedy odstranění jejich jazykové bariéry, a to ve všech vzdělávacích oblastech. Jedině tak můžeme následně a postupně rozvíjet všechny jejich kompetence.

Cíle vzdělávání obsažené v RVP nám ukazují směr inkluzivní výuky (nejen) těchto žáků. Podstatné není, jestli všichni žáci umí perfektně určit vedlejší větu, rozebrat Máchův Máj, vyjmenovat bezkyslíkaté kyseliny nebo znají všechny české panovníky z rodu Přemyslovců. Důležitý je především rozvoj výše jmenovaných kompetencí prostřednictvím pro všechny žáky podnětné výuky, která je „nutí“ pracovat s informacemi, řešit problémy, komunikovat a rozvíjet tím svůj osobní, sociální, občanský a pracovní potenciál. A to u žáků s OMJ může zpočátku znamenat „pouhé“ hledání informací, přiřazování pojmů, kladení a zodpovídání jednoduchých otázek k tématu, čtení jednoduchých strukturovaných textů apod.

Vzdělávání žáků s OMJ nám tak může vlastně docela dobře ukázat, co je smyslem vzdělání v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Jinými slovy je vzdělávání žáků s OMJ velká výzva, protože nás nutí podívat se na učení a vzdělávací jazyk z trochu jiné perspektivy, a stejně tak i na náš pedagogický přístup. Nutí nás určit si priority, co je a co už není nutné žáky momentálně naučit, co budou a co nebudou pro další studium a především pro život potřebovat. A hlavně nás nutí brát v úvahu samotného žáka, jeho individuální možnosti a předpoklady, jeho současnou situaci a perspektivu jeho budoucího studia. Možná trochu obrací zažitý stereotyp, že škola je hlavně o učení a učivu, což je trochu málo. Škola je totiž hlavně o žácích a jejich učitelích, kteří jim zprostředkovávají okolní svět ve smysluplných souvislostech. Učí je se v něm orientovat, učí je definovat jeho části i celky a spolupracovat na řešení problémů. A taková by měla být inkluzivní škola.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika