Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Specifika žáků s OMJ

Základním specifikem žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) je skutečnost, že vyučovací jazyk je pro ně cizím (resp. druhým) jazykem (více k těmto pojmům v části čeština jako druhý jazyk). Při jejich vzdělávání tedy dochází k situaci, kdy se současně učí nový (druhý) jazyk a zároveň se prostřednictvím tohoto jazyka učí. Jazyková bariéra je tedy při vzdělávání zásadní překážkou, která může výrazně limitovat studijní úspěchy žáků. Výzvou pro učitele při vzdělávání dětí s OMJ je proto skloubit jazykové vzdělávání (rozšiřování slovní zásoby, pravidla tvarosloví, ale i gramatických struktur a především nácvik a používání komunikačních dovedností a porozumění) a kurikulární obsah učiva jednotlivých předmětů.

Kromě jazykového aspektu může být vzdělávání žáků s OMJ ovlivňováno ještě dalšími faktory. Pokud např. žáci pochází z kultur a komunit s odlišným chápáním a očekáváním od vzdělání, mohou mít jejich rodiče odlišný přístup k instituci školy, nebo např. upřednostňovat vzdělání synů na úkor dcer (typické pro tradičně patriarchální společnosti). Potíže mohou způsobovat i odlišná kulturní a náboženská pravidla (striktní muslimové například nemohou zobrazovat lidské ani zvířecí postavy, což komplikuje kupříkladu výtvarnou výchovu).

U nově příchozích dětí a žáků pak hraje v procesu začleňování významnou roli fenomén vykořenění.

Pro plánování učiva a výuku samotnou je tedy důležité zohledňovat právě perspektivu těchto žáků, která je pro úspěšnou pedagogickou práci a inkluzi těchto dětí naprosto zásadní.

Existují ale dva důvody, proč učitelé často tuto perspektivu ztrácí:

  • jakmile žáci s OMJ získají v češtině základní komunikační dovednosti, předpokládá se, že jejich porozumění češtině i v češtině zprostředkovanému učivu je větší, než ve skutečnosti je

  • žáci s OMJ se vzdělávají v běžných třídách s ostatními žáky a učitel musí zohledňovat vzdělávací potřeby i ostatních žáků. Není proto vždy možné, aby učitel vycházel i z odlišné perspektivy těchto žáků. Pokud by žáci s OMJ navštěvovali třídy pro výuku češtiny jako cizího jazyka, je jasné, že by učitelé vycházeli právě z této perspektivy a jejich přístup k těmto žákům by tomu byl přizpůsoben. V případě, že tyto děti sedí v běžných třídách, je snadné na jejich potřeby zapomenout.

Jak si tedy představit situaci žáka cizince ve třídě?

Pro názornost uvedeme konkrétní příklad, na němž si ukážeme specifika těchto dětí.
Duong pochází z Vietnamu, česky neumí téměř nic (nechodila do české MŠ) a nastupuje do první třídy. Jakým problémům bude čelit?

Prvořadým úkolem pro Duong i ostatní děti s OMJ je naučit se česky. Ve stejné době ale bude potřebovat:

  • zapojit se do výuky

  • projít si nesnadným procesem socializace s dětmi v jazyce, který se teprve učí

  • naučit se společenskému chování a normám ve třídě i ve škole, které jsou kulturně podmíněné a jsou proto pro ní mnohem vzdálenější než pro děti z majority

Všichni víme, jak je v dětském věku důležitý kognitivní rozvoj. Většinu důležitých představ a myšlenek získávají děti skrze znalost jazyka. Pro Duong je většina učiva nepřístupná právě kvůli neznalosti jazyka. Zároveň je pro ni její mateřský jazyk, který byl dosud hlavním zdrojem jejího kognitivního rozvoje, ve škole naprosto nevyužitelný. Na základě toho může být obsah jejích kulturních a kognitivních dovedností, který formoval její identitu a který získala prostřednictvím svého mateřského jazyka, přerušen. Její nová školní zkušenost, kdy se musí učit nový jazyk a s ním i nová sociokulturní pravidla, začne radikálně měnit její identitu.

Takže pro Duong to znamená, že se musí jako ostatní spolužáci v 1. třídě naučit učit, ale důležitý prostředek, mateřský jazyk, jí je ve většině případů k ničemu. Navíc je jejím úkolem také „dohnat“ ostatní děti. Jestliže se jí to podaří do konce druhého ročníku, má ve svém vzdělávání vyhráno. Přesto její čeština nebude ještě zdaleka na úrovni ostatních dětí, Duong bude potřebovat soustavnou podporu v obohacování slovní zásoby, ale i v mluvnici a pravopisu.
Pokud se jí však do konce druhého ročníku nepodaří základy češtiny zvládnout, znamená to velký problém pro její následující školní úspěšnost. Učivo dalších ročníků totiž klade velké nároky na znalost češtiny a na vědomosti získané ve škole. A „dohánění“ se stane jejím velkým problémem. Nikdo nečeká. Učiva je čím dál víc. Duong je postavena před pohybující se cíl.

Upraveno podle South, H. (1999) Working Paper 5: The Distinctiveness of EAL: A Cross-Curriculum Discipline. Watford : NALDIC, dostupné 30.7. 2010 na http://www.naldic.org.uk/ITTSEAL2/teaching/Task.cfm.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

field_vote: 
Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika