Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Zásady vzdělávání

Zásady vzdělávání naplňují zejména ustanovení čl. 33 Listiny základních práv a svobod, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, Rámcové úmluvy o ochraně práv národnostních menšin a dalších přijatých strategických dokumentů.

Důraz je kladen na rovnost vzdělávacích příležitostí pro všechny a odstranění překážek, které by tomu bránily, respektování vzdělávacích potřeb jednotlivců při vzdělávání, kvalitu vzdělávacího procesu a na možnost vzdělávat se a obnovovat, popř. získávat nové poznatky po celou dobu života, a to v prostředí vzájemné úcty, respektu ke všem osobám, které se účastní vzdělávání, prosazování principů názorové snášenlivosti, solidarity a vytváření mechanismů a opatření proti projevům diskriminace a netolerance ve všech jejich projevech.

Podpisem Úmluvy o právech dítěte se stát zavazuje, že bude respektovat a zabezpečovat práva stanovená Úmluvou, tedy i právo na vzdělání, a to každému dítěti, bez jakékoliv diskriminace.

Článek 2 odst. 1 této úmluvy o právech dítěte říká, že:

„Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená touto úmluvou každému dítěti, nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí, bez jakékoliv diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo dušení nezpůsobilosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho či jejich rodičů nebo zákonných zástupců“. V odst. 2 je pak stanoveno, že: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby dítě bylo chráněno před všemi formami diskriminace nebo trestání založených na postavení, činnosti, vyjádřených názorech nebo přesvědčení svých rodičů, zákonných zástupců nebo členů rodiny“.

Úmluva pracuje s pojmem nejlepší zájem dítěte, když tento zájem označuje za přední hledisko při všech postupech, týkajících se dětí, a to bez rozdílu, zda se jedná o soukromá či veřejná zařízení, soudy, správní či zákonodárné orgány.

Viz čl. 3 Úmluvy o právech dítěte následujícího znění :
1) Nejlepší zájem dítěte musí být předním hlediskem při veškerých postupech týkajících se dětí, ať už konaných veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.
2) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho či jejich rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho či za ni odpovědných, a za tímto účelem činí všechna potřebná zákonodárná správní opatření.
3) Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují, aby instituce, služby a zařízení odpovědná za péči a ochranu dětí odpovídaly standardům stanoveným kompetentními úřady, zejména v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví, počtu a vhodnosti personálu, jakož i kompetentního dozoru.

Právo na vzdělání je v Úmluvě o právech dítěte explicitně vyjádřeno v čl. 28.

Čl. 28 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte říká, že :

"Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznají právo dítěte na vzdělání a s cílem postupného uskutečňování tohoto práva a na základě rovných možností zejména: a) zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání; b) podněcují rozvoj různých forem středního vzdělání zahrnujícího všeobecné a odborné vzdělání, činí je přijatelné a dostupné pro každé dítě a přijímají jiná odpovídající opatření, jako je zavádění bezplatného vzdělání a - v případě potřeby - poskytování finanční podpory; c) zpřístupňují všem dětem informace a poradenskou službu v oblasti vzdělání a odborné přípravy k povolání; e) přijímají opatření k podpoře pravidelné školní docházky a ke snížení počtu těch, kteří školu nedokončí.

Existuje-li mezinárodní smlouva (podle čl. 10 Ústavy), kterou je Česká republika vázána, musí ji v případě rozporu s vnitrostátním právem aplikovat přednostně. V české správní a soudní praxi se však přednost mezinárodního práva, obzvláště jedná-li se o záležitosti cizinců, prosazuje jen velmi pomalu.

Zda ředitel školy nebo školského zařízení dostál všem svým povinnostem a zda konkrétní podmínky přístupu cizinců ze třetích států ke vzdělávání a školským službám jsou v souladu s platnými právními předpisy, je mimo jiné předmětem inspekční činnosti prováděné Českou školní inspekcí. V případě sporu mezi ředitelem školy nebo školského zařízení a cizincem ze třetího státu, resp. jeho zákonným zástupcem, je k závaznému konstatování souladu podmínek přístupu ke vzdělávání nebo školským službám s právními předpisy oprávněn pouze nestranný soud.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

field_vote: 
Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika