Multikulturní výchova

V České republice je pojem multikulturní výchova (MKV) používán jako zastřešující označení pro pedagogickou práci s diverzitou ve třídách. Definice multikulturní výchovy je však velmi široká a dostupné analýzy naznačují, že ne zcela reflektovaně kombinuje několik teoretických přístupů k této oblasti pedagogické práce (více viz např. Moree, 2008; Morvayová, 2008).

Pro zjednodušení se pokusíme představit dva základní teoretické principy či přístupy, z kterých MKV vychází: první z nich, označovaný jako kulturně-standardní přístup, je zaměřený primárně na skupinovou příslušnost, zatímco druhý, označovaný jako přístup transkulturní, zaměřuje svou pozornost primárně na jednotlivce.

Přestože zde představujeme oba koncepty, z kterých dle dostupných informací praxe v České republice vychází (přičemž kulturně-standardní přístup převládá - více např. Hajská, et al., 2008), rádi bychom doporučili vycházet při pedagogické práci především z transkulturního přístupu, který je citlivější k individuálním potřebám každého dítěte i pedagoga. Následující kapitoly by měly tedy sloužit především jako inspirace pro práci založené na tomto individualizovaném přístupu.

V okamžiku, kdy se pedagog rozhodne využívat některou z metod MKV, měl by přemýšlet velmi komplexně a do důsledků. Oblast MKV je totiž specifická tím, že zahrnuje celou osobnost člověka – jeho postoje, názory i životní zkušenosti. Při ne zcela uvážlivém zařazování MKV se mohou původní záměry zvrátit a obrátit se přímo proti učiteli nebo dokonce proti některým žákům. Místo kýženého porozumění pak může MKV vést k rozdělení.

Právě proto nabízíme na následujících stránkách tipy, jak s konkrétními tématy pracovat tak, aby byla bezpečná jak pro pedagoga, tak pro žáky a studenty. Zaměříme se přitom na dvě oblasti, které jsou z našeho hlediska klíčové:

  • Dříve než pedagog začne hledat konkrétní metody, měl by pracovat sám se sebou a svou vlastní životní zkušeností. Taková práce může být zábavná, dává ale také velkou naději, že si pedagog pak bude hrát s tématem, a nikoli téma s pedagogem.
  • V okamžiku, kdy pedagog zreflektoval svoji zkušenost, začne hledat odpovídající způsob jejího „přeložení“ do práce ve třídě. I zde platí několik logických kroků k MKV, které by měl pedagog udělat.

Kompletní nezkrácené pojednání o Multikulturní výchově vytvořené pro tento web si můžete stáhnout v PDF na stránce: Multikulturní výchova.

Literatura k MKV:

Všechny články k Multikulturní výchově na tomto webu vycházejí z následující literatury v seznamu. Další studijní literaturu k tomuto tématu pak naleznete v sekcích vpravo.

  • Agterberg, M. & van Beurden, S. (eds.) (1984). Didaktische Werkformen, deel 1. Schiedam: Uitgeverij H. Segers.
  • Anderson, S., K., MacPhee, D. & Govan, D. (2000). Infusion of Multicultural Issues in Curricula: A Student Perspective. Innovative Higher Education, 25, 37–57.
  • Banks, J., A. & Banks, C., A., M., (ed.) (1989). Multicultural Education: Issues and Perspectives. Boston: Allyn and Bacon.
  • Becker, H. (1997). De toekomst van de Verlorene Generatie. Amsterdam. J. M. Meulenhoff bv
  • Bennett, C., I. (1990). Comprehensive Multicultural Education; Theory and Practice. 2nd edition. Toronto: Allyn & Bacon.
  • Boyle-Baise, M. & Gillette, M. (1998). Multicultural Education From a Pedagogical Perspective: A Response to Radical Critiques. Interchange, 29, 17–32.
  • Cohen, C. (1999). A Patchwork of our Lives: Oral history Quilts in Intercultural Education. Electronic Magazine of Multicultural Education, V. 1, No. 3.
  • Flechsig, Karl-Heinz (2000). Transkulturelles Lernen. Internet Arbeitspapier. Gottingen: Institut fur interkulturelle Didaktik http://www.gwdg.de/~kflechs//iikdiaps2-00.htm
  • Hajská, M., Bořkovcová, M., Moree, D. & Morvayová, P. (2008). Situační analýza zaměřená na zmapování stávající nabídky na trhu institucionální podpory a realizace programů multikulturní výchovy v ČR ve vztahu k různým cílovým skupinám. Praha: Člověk v tísni, Varianty. https://www.varianty.cz/publikace/101-situacni-analyza-zamerena-na-zmapovani-stavajici-nabidky-na-trhu-institucionalni-podpory-a-realizace-programu-mkv-v-cr-ve-vztahu-k-ruznym-cilovym-skupinam
  • Hammer, M., R., Bennett, M., J., & Wiseman, R. (2003). Measuring Intercultural Sensitivity: The intercultural development inventory. International Journal of Intercultural Relations, 27, 421–443.
  • Hernandez, H. (1989). Multicultural Education, a Teachers Guide to Content and Process. Ohio: Merrill Publishing Company.
  • Hofstede, G (1991). Allemaal Andersdenkenden: omgaan met cultuurverschillen. Amsterdam/Antwerpen: Contact.
  • Leeman, Y. & Ledoux, G. (2003). Intercultural Education in Dutch Schools. Ontario Institute for Studies in education of the University of Toronto. Curriculum Inquiry, 33,4.
  • Lynch J. (1983). The multicultural curriculum. London: Batsford Academic and Educational Ltd.
  • Merryfield, M. M. (2000). Why are not teachers being prepared to teach for diversity, equity, and global interconnectedness? A Study of lived experience in the making of multicultural and global educators. Teaching and Tracher Education, 16, 429–443.
  • Mikšíček, P. (2005). Znovuobjevené Krušnohoří/Das wiederentdeckte Erzgebirge. Obec Boží Dar.
  • Milhouse, V., H. (1996). Intercultural Communication Education and Training Goals, Content, and Methods. International Journal of Intercultural Relations. 20, 69–95.
  • Moree, D. & Bittl, K-H. (2007). Dobrodružství s kulturou; transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. Plzeň: Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem.
  • MOREE, D. & BITTL, K-H. (2008). Pokladnice hodnot; transkulturní učení hodnotám. Nurnberg: Europa_Direkt, FBF, Ei-CCC, Bruecke/Most Stiftung a Institut PONTES.
  • MOREE, D. & Varianty (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. ISBN 978-80-86961-61-3.
  • Moree, D. (2008). How Teachers Cope with Social and Educational Transformation; Struggling with Multicultural Education in the Czech Classroom. Benešov: Eman.
  • Morvayová, P. & Moree, D. (2009). Dvakrát měř, jednou řež; od multikulturní výchovy k vhledu. Praha: Člověk v tísni, o.p.s.
  • Morvayová, P. (2008). Multikulturní výchova jako (filosofický) problém: Problém skupinových vzdělávacích konceptů v tzv. multikulturní realitě. PedF Univerzita Karlova. Dizertační práce.
  • Moses, M., S. (1997). Multicultural Education as Fostering Individual Autonomy. Studies in Philosophy and Education, 16, 373–388.
  • Občanské sdružení Antikomplex (2004). Zmizelé Sudety/Das verschwundene Sudetenland.
  • Oral History Association Office. (2009). Principles for Oral History and Best Practices for Oral History. http://www.oralhistory.org/about/principles-and-practices/#start
  • Parker, W., C. (2007). Imagining a cosmopolitan curriculum. A working paper developed for the Washington state Council for the Social Studies. Seatle: University of Washington.
  • Průcha, J. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-502-2.
  • Sleeter, Ch., E. & Grant, C., A.(1988). Making Choices for Multicultural Education. Englewood Cliffs: Macmillan Publishing Company.
  • Sleeter, Ch., E. & Grant, C., A.(1988).Making Choices for Multicultural Education: Five approaches to race, class, and gender. London: Merrill.
  • Smithsonian Instituttion. (2003). The Smithsonian folklife and Oral history Interviewing guide.
  • Šišková T. (ed) (1998). Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál.
  • Tappan, B., M. & Packer, M., J. (1991). Narrative and Storytelling: Implications for Understanding Moral Development. San Francisco: Jossey-Bass INC., Publishers.
  • Trompenaars, F. & Hampden-Turner, C. (1989). Riding the waves of culture: Understanding cultural diversity in business. London: Nicholas Brealey Publishing.
  • Vaněk, M. & Urbášek, P. (ed.) (2005). Vítězové – poražení. Praha: Ústav pro soudobé dějiny a Prostor.
  • Wágnerová, A. (2000). Neodsunuté vzpomínky. Prostor.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 1 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.