Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Španělsko

Ve Španělsku žije v současnosti asi 6,5 milionu cizinců, což je 14 % všech obyvatel. Téměř 10 % dětí ve školách jsou cizinci, i když čísla se v poměrně liší v jednotlivých autonomních společenstvích. (Autonomních společenství, tzv.comunidades autonomas, je celkem 17, navíc má Španělsko dvě autonomní města Ceuta a Melilla. ) Největší podíl na celkovém počtu dětí ve školách mají cizinci ve společenství La Rioja (16,53 %) a na Baleárských ostrovech (15,6 %), nejméně pak v Ceutě, Extremaduře a Galicii (mezi 3 a 4 %). Nejvíce dětí pochází z Ameriky (Jižní i Severní), mezi zeměmi původu pak vedou Maroko (18,5 %), Ekvádor (11,8 %) a Rumunsko (11,6 %).
Problematická je koncentrace dětí cizinců ve státních školách (81,94 % ze všech dětí cizinců), kde je mnoho španělských rodičů vnímá jako hrozbu pro vzdělání svých dětí (přestože existující výzkumy tuto domněnku vyvracejí) a raději posílá své děti do škol soukromých. V mnoha případech tak dochází k dualizaci vzdělávacího systému a státní školy se tak stávají „školami chudých“.

Ve Španělsku v současnosti platí školský zákon z roku 2006 (Ley Orgánica de Educación, LOE), který udává základní rámec pro organizaci vzdělávacího systému, nicméně nechává značnou svobodu jednotlivým autonomním společenstvím. Vzdělávací systémy se proto mohou v jednotlivých regionech lišit.
Školní docházka je povinná a zdarma do 16 let a zahrnuje primární vzdělávání a první část vzdělávání sekundárního (druhá část je nepovinná). Zákon z roku 2006 řadí cizince do skupiny žáků se zvláštními potřebami z důvodu pozdějšího zařazení do španělského vzdělávacího systému. Stejně jako u dalších skupin žáků, zákon vyžaduje podporu dětí cizinců, konkrétní opatření ale nechává na jednotlivých institucích, které mají situaci řešit s přihlédnutím ke konkrétním potřebám každého žáka.

Téměř ve všech částech Španělska byly ve státních školách postupně zavedeny speciální třídy pro žáky cizince, které jim mají pomoci naučit se vyučovacímu jazyku a lépe se tak začlenit do nové školy. Nejznámějším příkladem jsou Tallers d’Adaptació Escolar i Aprenentatges Instrumentals Bàsics (TAE) v Katalánsku a Aulas Temporales de Adaptación Lingüística (ATAL) v Andalusii, naopak autonomní společenství Castilla-La Mancha, Baskicko, Valencijské společenství a autonomní města Ceuta a Melilla tyto třídy nezavedly vůbec.
Tyto speciální třídy mají různou podobu v jednotlivých autonomních společenstvích. Může se dokonce lišit i jazyk, kterému se zde žáci učí, protože ve Španělsku existují v některých regionech kromě španělštiny další tři úřední jazyky: katalánština, baskičtina a galicijština. Liší se i obvyklý věk žáků v těchto třídách – nejčastěji ovšem fungují pro žáky od 8 let výše. Poměrně výrazně se liší i doba setrvání v těchto třídách – v některých společenstvích trvá program standardně tři měsíce (např. Galicie), v některých ale až jeden školní rok (např. Madrid). Ve všech případech je ale možné pobyt ve speciální třídě prodloužit a většina žáků v nich zůstává po celý školní rok. Poté žáci přestoupí do běžné třídy, v případě Madridu se žáci začleňují do nové třídy postupně (nejprve v oblastech, které nevyžadují přílišnou jazykovou znalost apod.). V Madridu také školy organizují pro žáky těchto speciálních tříd volnočasové aktivity, kterých se účastní společně s ostatními žáky.
Koncept speciálních tříd pro žáky přicházející ze zahraničí je často kritizován zejména pro svůj segregační charakter, kdy jsou žáci cizinci oddělováni od ostatních. Kritika se také často týká přílišného důrazu na jazykovou výuku (většinou je hlavním vytčeným cílem rychle naučit děti jazyk), ve většině případů chybí interkulturní vzdělávání, zájem o kulturní prostředí samotných žáků apod. Realizace tohoto konceptu má také řadu praktických nedostatků: v málo případech je výslovně ošetřeno, jak naložit s žákem, který se naučí jazyk před koncem naplánovaného cyklu; špatná spolupráce mezi vyučujícími ve speciálních třídách a třídách, kam mají žáci později nastoupit, v některých případech jsou speciální třídy umístěny v jiné škole, než do které je žák přihlášen; alarmující je také, že v mnoha autonomních společenstvích neexistuje žádný požadavek na kvalifikaci vyučujících těchto tříd (patří sem např. Andalusie, Katalánsko, Kantábrie a řada dalších) apod.

Druhým typem vzdělávacího programu pro děti cizinců jsou programy na výuku mateřského jazyka a kultury země původu (programas de enseñanza de la lengua y cultura de origen, ELCO). Původně tyto programy vznikly s myšlenkou návratu cizinců zpět do země původu – dnes se již tento důvod vytratil a hlavní myšlenkou je podpora žáků v udržení vlastní kultury a jazyka. Ve Španělsku v tuto chvíli fungují dva takové programy, marocký a portugalský, jejich kvalita a efektivita jsou ovšem sporné.

Můžeme také narazit na další nástroje, například přidělení tutora z řad dalších spolužáků (ať již španělských či také cizinců, kteří jsou ovšem v zemi déle). Nejsou ale tak rozšířené jako výše popsané nástroje.

Existuje poměrně dost materiálů pro učitele, kteří mají ve třídě žáky cizince. Příkladem může být například série materiálů Cuadernos de Educación Intercultural, které vydalo CIDE (dnes CNIIE, centrum pro výzkum a inovace ve vzdělávání pod hlavičkou španělského ministerstva vnitra). Série má 17 dílů, které se zabývají metodikou výuky španělštiny jako druhého jazyka, využitím hudby, divadla apod.

Některé portály, kde je možné najít další informace:

Escuelas Interculturales
http://www.escuelasinterculturales.eu/
Informace o interkulturní výuce, elektronická knihovna.

CeiMigra - El Centro de Estudios para la Integración Social y Formación de Inmigrantes
http://www.ceimigra.net/index.php
Informace o legislativě, výzkumy, profesní vzdělávání pro cizince.

Federación de enseñanza de Andalucía
http://www2.fe.ccoo.es/andalucia/
Odborová organizace, portál nabízí informace o školské legislativě.

Aula intercultural
http://aulaintercultural.org/
Metodika interkulturní výuky, seznam dostupné literatury, elektronické zdroje.

Centro Nacional de Innovación e Investigación Educativa (CNIIE)
http://www.educacion.gob.es/ifiie
Výzkumné centrum Ministerstva školství, kultury a sportu.

marco ele
http://marcoele.com/
Didaktický magazín o výuce španělštiny jako cizího jazyka.

Segundas Lenguas & Inmigración
http://segundaslenguaseinmigracion.es/
Materiály k výuce, elektronická knihovna, články týkající se výuky španělštiny jako cizího jazyka.

Zdroje:
ALEGRE, M. Á., SUBIRATS, J. (eds.) (2007): Educación e inmigración: nuevos retos para España en una perspectiva comparada. Centro de investigaciones sociológicas, 420 s.
ARROYO, Mª. J. (2011): Las aulas y programas de inmersión lingüística para alumna-do extranjero en España ” en Segundas Lenguas e Inmigración en red, č. 5, s. 114-139.
CARASCO, S., GIBSON, M. A. (2009): The Education of Immigrant Youth: Some Lessons From the U.S. and Spain, Theory into Practice, č. 48, s. 249-257.
GARCÍA CASTAŇO, F. J., GÓMEZ Y OUAFA BOUACHRA, M. R. (2008): Población inmigrante y escuda en España: un balance de investigación. Revista de Educación, č. 345, s. 23-60.
IFPIIE: Evolución y situación actual de la presencia del alumnado extranjero en el sistema educativo español 2000-2011. Dostupné zde: http://www.educacion.gob.es/educacion/sistema-educativo/educacion-inclusiva/educacion-intercultural/informes.html NÍKLEVA, D. G.:Apoyo lingüístico para el alumnado extranjero: programas y características. marcoele, č. 14, 2012.

Pro METU sepsala Lenka Pavelková

Anketa

Jak se vám článek líbil?

field_vote: 
Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika