Máte zájem o náš newsletter?

Přihlaste se prostřednictvím formuláře k odběru tematických newsletterů. Prohlédněte si jejich archiv.

Osobní zkušenost a interkulturní senzitivita

Zkušenost jako zdroj inspirace pro práci s diverzitou

Práce s multikulturní výchovou ve škole je z mnoha důvodů obtížná. Na pedagoga jsou kladeny velké nároky co do šíře teoretických znalostí, ale i co do zvládnutí komplikované metodiky. Multikulturní výchova je navíc disciplínou, ve které hraje roli nejen profesionální zdatnost, ale i osobní přesvědčení a postoje.

Jedním z podstatných důvodů, proč je tato vzdělávací oblast především náročná, jsou vysoké požadavky na osobnost a zkušenosti pedagoga. Učitelé jsou na jedné straně klíčovými hráči při zavádění MKV do škol, na straně druhé jsou to lidé s vlastní zkušeností podmíněnou historickými událostmi, stejně jako osobním nastavením a biografií.

Přestože je právě tento osobní rozměr při práci s diverzitou obtížný, skýtá na druhou stranu velkou inspiraci pro konkrétní práci ve třídě. Cílem této kapitoly je tedy pozvat pedagogy ke zmapování těch oblastí, které by měl každý z nich ve svém životě reflektovat ještě předtím, než se pustí do aktivní práce na tématu diverzita. Zde bychom proto rádi poukázali na některé oblasti osobních zkušeností každého z nás, které lze využít právě jako zdroj inspirace pro práci s diverzitou. Jsou to především historická zkušenost aneb práce s vlastní biografií a interkulturní senzitivita.

Historická generace

Rozumět sám sobě v oblasti multikulturní výchovy znamená také postavit se tváří v tvář svým osobním zkušenostem – ať již vázaným na osobní život, anebo na dobový a společenský kontext. Vždyť například zkušenost s tím, jak po Praze jedou tanky armád Varšavské smlouvy, ovlivňuje současné vnímání mnoha lidí, i když v roce 1968 nemuseli být nutně očitým svědkem smrti někoho na ulici. Dobový kontext zásadně ovlivňuje naše vnímání světa a vytváří tak i různorodou životní zkušenost jednotlivých generací pedagogů.

Becker (1997) se snažil reflektovat právě tento aspekt osobního života daný dobovým kontextem a přišel s konceptem tzv. historické generace. Tvrdí, že mezi desátým a dvacátým pátým rokem života prochází každý člověk formativními životními zkušenostmi. Důvodem je mimo jiné i to, že v té době musí každý dělat velké množství základních životních rozhodnutí – volí si směr studia, partnera, první zaměstnání, zažívá první trvalé vztahy i rozchody. To vše se děje v nějakém kontextu.

A jak pracovat s teorií historických generací ve škole? Na základě svých zkušeností můžeme mít chuť do výuky pozvat nějaké zajímavé hosty, podnikneme se studenty nějaký výzkum obětí druhé světové války nebo poválečného odsunu ve vlastním regionu a podobně. Nebo přehrávání konkrétních interakcí se studenty, analýza konkrétní situace, historické témata. Klíčem ke správné volbě témat i metod je reflexe vlastní zkušenosti a poznání, co nás k našim pedagogickým rozhodnutím vede.

Interkulturní senzitivita

Ochota připustit, že náš pohled na svět je jen jedním z mnoha a přitom nikoli ten určující, se nazývá interkulturní senzitivita (Hammer, Bennett & Wiseman, 2003).

Při setkání s druhým člověkem, který se od nás v některých oblastech hodně liší, musíme udělat mnoho životních rozhodnutí. To první a zásadní je, zda jsme ochotni připustit, že jeho pohled na danou věc, systém hodnot, zvyky a rituály i představa o tom, co je a co není normální, se mohou zásadně lišit od našich a že je tato odlišnost legitimní.

Když používáme slova jako rituály nebo hodnoty, nemyslíme tím žádné velké věci, ale drobnosti z každodenních interakcí: je pro nás přijatelné, že naše kolegyně nosí na hlavě šátek, nebo jí v hloubi duše kvůli tomu opovrhujeme, protože to se přece nedělá a je to nesmysl? Věříme svému studentovi, kterému zemřela babička, že potřebuje na pohřební obřady týden volna, nebo jsme přesvědčeni o tom, že si vymýšlí, protože na pohřeb přece stačí jeden den? A tak dále. Jedná se právě o tyto drobné interakce a o základní postoj k nim a k jejich posuzování.

Pozn.: Část tohoto textu je převzata a upravena z příručky: Moree & Varianty (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Praha: Člověk v tísni, o.p.s. ISBN 978-80-86961-61-3. Při zpracování tohoto článku byla také využita literatura uvedená v sekci Multikulturní výchova.

Zaujal Vás tento text? Ve studijní literatuře můžete najít také nezkrácenou verzi článku Osobní zkušenost pedagoga a interkulturní senzitivita v PDF.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

field_vote: 
Zatím nehodnoceno

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo občanského sdružení META, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika