Pedagogická diagnostika

Pedagogická diagnostika není neznámý pojem a patří neodmyslitelně k práci každého pedagoga, proto se zde nebudeme podrobně zabývat jejím vymezením (k tomu může posloužit doporučená literatura dole nebo studijní materiály vpravo ke stažení). My se zde hlavně zaměříme na odlišnosti a cíle pedagogické diagnostiky u žáků cizinců neboli žáků s OMJ (žáků s odlišným mateřským jazykem).

Změny v legislativě od září 2016- aktuálně:

Pedagogická diagnostika je záležitostí školy a/nebo ŠPZ. V případě školy se pedagogická diagnostika jako proces promítne do tvorby PLPP, jakožto nástroje podpůrných opatření (PO) v prvním stupni. Od 2.stupně PO dělá diagnostiku také školské poradenské zařízení (ŠPZ). ŠPZ ve zprávě o vyšetření žáka navrhne škole doporučení, konkrétní nástroje v rámci jednotlivých PO, např. výuka ČDJ,IVP, AP...

Jak používat pedagogickou diagnostiku u žáků s OMJ? V čem je rozdíl?

U těchto žáků se na rozdíl od většiny ostatních musíme zabývat mírou znalosti vyučovacího jazyka, to znamená, že především půjde o jazykovou diagnostiku. Zjišťování konkrétních znalostí a dovedností ve vyučovacích předmětech může limitovat neznalost jazyka. Jiné tedy mohou být metody zjišťování i samotný rozsah toho, co jsme na počátku schopni zjistit. Další odlišností od běžné diagnostiky je pak většinou neznalost původního školního prostředí žáka, zaměření, obsah i metody výuky v zemi původu. V ostatním se ale pedagogická diagnostika neliší od té běžně používané. Také jejím cílem je udělat si o žákovi komplexní představu a zjistit, co umí, co chce dělat, co má rád, jak se chová, jak komunikuje. To nám pak pomůže při jeho podpoře v průběhu začleňování do výuky, kolektivu, volnočasových aktivit a v této chvíli především ke zpracování plánu podpory.

Co konkrétně zjišťujeme?

A. Silné stránky, zájmy a možnosti podpory

Pokud si chceme o žákovi udělat komplexní představu, která nám pomůže jej úspěšně začlenit do výuky, do života školy i do společnosti, musíme od rodičů zjistit co nejvíce informací (pokud neumí česky, tak s tlumočníkem).
Zjišťujeme:

  • Jaké má koníčky, co rád dělá, na jaké kroužky chodil a v čem by mohl pokračovat i tady? (Zapojení do volnočasových aktivit je pro integraci velmi důležité.)
  • Jaké měl úspěchy v bývalé škole (olympiády, soutěže…)?
  • Jaký byl jeho oblíbený školní předmět?
  • Jaké jsou budoucí plány žáka i jeho rodiny?

S rodiči také probereme možnosti další (jazykové) podpory žáka:

  • Bude chodit někam mimo školu na kurz češtiny?
  • Má rodina možnost najít někoho na doučování?
  • Potřebují rodiče pomoci se zorientovat v nabídce kurzů nebo doučování v rámci školy i mimo ni?

Pro zjišťování informací od rodiny může posloužit dotazník dostupný na webu jako Příloha k přijímacímu formuláři (v několika jazykových verzích).

B. Jazykové dovednosti

Nedostatečná znalost vyučovacího jazyka (češtiny), bývá u žáků s OMJ největší bariérou při jejich začleňování do výuky. Proto právě odstraňování této bariéry je nejzásadnějším tématem při zpracování plánu podpory. Při tvorbě PLPP/IVP pro žáky s OMJ máme na paměti, že:

  • Čeština je vyučovací jazyk, je tedy nutné plánovat její rozvoj ve všech předmětech. Každý předmět nabízí dostatek možností, jak jazykovou výuku podpořit. Podívejte se na příklad vyrovnávacího plánu/Plánu podpory (ke stažení vlevo), více informací Plány podpory.

  • Žáci s OMJ se učí češtinu jako druhý jazyk. Pojetí výuky druhého jazyka se od výuky jazyka mateřského v některých skutečnostech odlišuje. Podívejte se do sekce Čeština jako druhý jazyk a seznamte se s principy výuky češtiny pro cizince. Prolistujte si některé učebnice češtiny pro cizince.

  • Učit se cizí jazyk není otázka jednoho měsíce ani půl roku. Je to dlouhodobá záležitost a na to nesmíme zapomínat. Vzpomeňme si, jak dlouho jsme se sami učili nějaký cizí jazyk. I přesto, že školní prostředí je pro výuku jazyka jedním z nejvhodnějších, musíme být trpěliví a dopřát dětem dostatek času pro jejich osobní jazykový rozvoj. A to i s vědomím, že děti nebudou vyjmenovávat přesné pořadí posledních Přemyslovců.

Pro další informace, jak na jazykovou diagnostiku prakticky, najdete v části Čeština jako druhý jazyk.

C. Znalosti a dovednosti v ostatních předmětech

Matematika
Protože matematické operace, čísla i znaménka jsou univerzální, dá se v matematice velmi snadno zjistit, co žák umí. Na co se zaměřit vám opět napoví formulář, který je ke stažení jako Formulář na zjištění znalostí z M.

Ostatní předměty
Zjištění znalostí z ostatních předmětů komplikuje u začátečníků jazyková bariéra. Zde je minimálně důležité mít k dispozici překlad vysvědčení ze země původu, požádat rodiče o sešity, případně o učebnice používané žákem v zemi původu. Komplexní zjištění znalostí není u začátečníků bez tlumočníka možné a není snad ani nutné (při přestupu žáka ze školy na školu v rámci ČR také nezjišťujeme všechny znalosti a dovednosti ze všech předmětů). Ale je velmi důležité s předchozími znalostmi počítat (žáci si nesou spoustu znalostí a dovedností ve svém prvním jazyce) a při výuce na ně navazovat. Je to první z osvědčených principů v přístupu k těmto žákům. Více se dozvíte na pět principů, které podporují dobrou praxi s OMJ.

U žáků, kteří jsou již v češtině pokročilejší, zjišťujeme porozumění odbornému textu v učebnici. Žák si přečte několik odstavců z učebnice a pokusí se v textu najít klíčové informace, které pak učiteli sdělí. Zároveň podtrhá to, čemu v učebnici opravdu dobře rozumí. Učitel má pak základní představu o tom, čemu je žák schopen sám porozumět a v čem naopak potřebuje podporu. Při zadávání tohoto úkolu je ovšem zásadní (tak jako u každého úkolu), aby žák zadání dobře porozuměl.

D. Fungování v hodinách a v kolektivu

Velmi důležitou složkou diagnostiky je pozorování žáka. Pozorujeme především:

  • Jak funguje v hodinách? Reaguje na učitele? Na co ano, na co ne? Jak se snaží? Co mu jde, s čím má naopak potíže? Jak se zapojuje?
  • Jak funguje v kolektivu třídy? Co dělá o přestávkách, jakým způsobem komunikuje se spolužáky, koho vyhledává?
  • Jaké pokroky dělá v češtině, co už umí? Jak si říká o to, co potřebuje?

Formulář na webu vám pomůže zaznamenávat pozorování a promýšlet postupně, co s tím.

Doporučená literatura:

ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha : Portál, 2007.

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Vaše hodnocení: Žádné Average: 4 (1 vote)

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.