Rady a tipy

Ve chvíli, kdy je ve třídě přítomen žák s OMJ, měli bychom brát na vědomí několik obecných faktorů, které vyplývají jednak z odlišného jazykového prostředí, ze kterého žák přichází (tzn., že nejenže sám nerozumí probírané látce, ale nerozumí jí ani jeho rodiče, a to nikoliv fakticky, ale díky jazykové bariéře), jednak z odlišného kulturního prostředí, ve kterém mohou být vyznávány odlišné hodnoty, normy i ideje. Zároveň může jeho chování i prospěch ovlivňovat také sociální postavení rodiny a s ní spojené zájmy a priority rodiny. A v neposlední řadě také jeho vlastní osobnostní nastavení, motivace, dovednosti a znalosti.

Na základě zkušeností pedagogů a spolupracovníku META, o.p.s. bylo formulováno, na co si dát při zapojení žáků s OMJ do výuky pozor a co naopak při integraci pomáhá. Nechte se inspirovat našimi tipy:

Na co si dát pozor?

  1. Základní překážkou při výuce žáků s OMJ je pochopitelně jejich malá nebo žádná znalost češtiny na komunikační i odborné úrovni, se kterou jsou spojené těžkosti s osvojováním i ověřováním vědomostí a znalostí. Problémy dělá žákům s OMJ názvosloví, ale i odborná terminologie, a to i taková, která rodilým mluvčím připadá naprosto samozřejmá. Pro žáky s OMJ je to nová a obtížná slovní zásoba, která je odtržená od běžné reality komunikačních situací. To znamená, že se pojmy většinou vůbec nekryjí s reálnými pojmy ze života, které si během běžné komunikace měli žáci již možnost osvojit. Příkladem takovýchto „triviálních“ pojmů je rostlina (možná znají slovo kytka), živočich (zvíře), končetiny (ruka, noha), ale i stavba těla, zástupce apod. To vše jsou slova, pod kterými si čeští žáci hned „něco představí“, ale žáci s OMJ nikoliv. I tato slova se musí aktivně a cíleně naučit.

Tip: Vytváříme ve třídě společně slovníček pojmů (i triviálních) včetně praktických a konkrétních příkladů, použití v kontextu věty, obrázků apod. Slovníček visí ve třídě, žák s OMJ na něj vidí z lavice, vyučující na něj může během výkladu odkazovat, žák má o přestávce možnost si pojmy opakovat atd. Takový slovníček pomůže nepochybně i některým dalším dětem ve třídě.

  1. Učivo je přizpůsobené našim geografickým podmínkám. Např. v zemi původu žáka s OMJ může být jiná fauna i flóra. S tím se pak pojí také jeho neznalost (pro nás klasických) druhů, které české děti běžně znají, protože se o nich mluví již od MŠ (vlaštovka, smrk, sedmikráska…). Učitel také nezná učivo, způsob výuky, přístup ani (způsoby) hodnocení v zemi žákova původu. Žáci s OMJ mohou být zvyklí na odlišné výukové metody (východoasijský dril vs. volnější styl výuky u nás), což může vést až k „rozvolnění mravů“, ztrátě učebních návyků u těchto žáků atp.

Tip: Po příchodu žáka přímo ze zahraniční školy uspořádejte setkání s rodiči a tlumočníkem, kde si všechny tyto nejasnosti vyjasníte, seznámíte rodiče s cíli a způsoby vzdělávání jejich dítěte. Tento rozhovor by měl být součástí pedagogické diagnostiky a slouží jako podklad pro tvorbu podpůrných plánů.

  1. Kromě výuky ve třídě řešíme často i otázky obecnějšího rázu, které souvisí s celkovou situací žáků s OMJ a jejich rodin v ČR. Jsou to zejména:
  • neznalost českého školství a legislativy (především u rodičů) – omlouvání, nepochopení např. důležitosti výstupních vysvědčení v 8. a 9. třídě atd.

Tip: Dávejme rodičům potřebné informace v jazykových mutacích, kterým budou rozumět.

  • jiná mentalita, zvyky z mateřské země, jiné způsoby chování, případně problémy s přizpůsobením se „našim“ pravidlům (ta je třeba jasně formulovat)

  • nedostatečné podpora nebo příchod ze zahraniční školy až na druhý stupeň může negativně ovlivnit přechod na střední školu nebo úspěšnost při dalším studiu

  • ztráta motivace a učebních návyků, způsobená nedostatkem podnětů ze strany vyučujících (žáci s OMJ např. dlouhodobě nepracují a nerozvíjí se, jen sedí bez povšimnutí ve třídě); neaktivnost žáků v hodinách vede k jejich demotivaci, záškoláctví, nekázni apod. (potřeba žáky již od počátku zaměstnávat)

Tip: Důležité je také od počátku vytvářet bezpečné prostředí, pracovat především na sociálním začlenění, ochotě spolupráce českých žáků s žáky s OMJ. Obecně co nejvíce usnadnit žákům přechod do cizího a cizojazyčného prostředí. Až v bezpečném prostředí, kterému žák rozumí a ví, co od něj může čekat, se bude i dobře učit.

  • rodinná situace některých žáků z řad cizinců ze sociálně znevýhodněného prostředí – nepřichází k nám pouze rodiny motivované integrovat své děti do společnosti prostřednictvím vzdělání, ale také rodiny, které se velice zadlužily v zemi původu a zde jsou vykořisťovány zprostředkovatelskými agenturami. Chybí motivace rodiny, vztah ke vzdělání, čas na děti, kontrola i prostředky. Cíl rodiny je jediný: přežít v hostitelské zemi, děti se starají o mladší sourozence, školní docházka je v žebříčku hodnot velmi nízko, je spíše „na překážku zájmům rodiny“. Takovéto děti potřebují dvojnásobnou podporu.

Co při zapojení žáka s OMJ do výuky pomáhá?

  • přizpůsobené pracovní listy (o tvorbě pracovních listů)
  • dvojjazyčné slovníky, překladové slovníky pojmů k jednotlivým předmětům a také vlastní tematické slovníčky
  • plán pedagogické podpory a s ním spojená práce s cíli, kdy se osvědčuje především postupovat po menších krocích
  • přiměřená kritéria hodnocení, případně slovní hodnocení (dvojjazyčné)
  • paralelní vyučování – s asistentem pedagoga, speciálním pedagogem, pomocníkem ze třídy - zásadní je v těchto případech jejich dobrá a funkční spolupráce
  • individuální konzultace
  • projektové vyučování
  • při kooperativním/skupinovém vyučování hledat roli a konkrétní (vlastní) úkol pro žáky s OMJ, dávat je vždy do skupiny k českým spolužákům.

Dobrá praxe

Anketa

Jak se vám článek líbil?

Zatím nehodnoceno

Logo občanského sdružení META.

Tento portál byl vytvořen společností META za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.

Logo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.