Čeština a jiné jazyky
Tip – když učíme cizince češtinu jako cizí jazyk, zabýváme se češtinou a českým jazykovým prostředím, nikoli jeho mateřským jazykem a zemí původu.
Každý jazyk je jiný…
Ale… některé jazyky jsou si bližší
- mají ve své struktuře shodné rysy
- zařazujeme je do jednotlivých skupin.
Při výuce češtiny pro cizince musíme zohlednit
- jestli je mateřský jazyk cizince češtině podobný
- nebo jestli je naopak typ mateřského jazyka češtině velmi vzdálený.
Ale… protože je mnoho různých jazyků, nemáme úplný soupis všech shodných rysů a odchylek. Příklady jazykových rysů a odchylek najdete v kapitole Jazykové odchylky a dále ve Studijních materiálech v části Další zdroje a inspirace.
Pozor – zákonitosti v mateřském jazyce mluvčí používá mimovolně, a proto nemůžeme u cizince předpokládat
- teoretickou znalost systému jeho mateřského jazyka.
- znalost popisných lingvistických kategorií – termínů jako pád, rod, vid atd.
Příklad
Zejména v začátcích seznamování s češtinou je nevhodné
„Vy používáte osobní zájmena, ale v češtině používáme pomocné sloveso být.“
a
„Při tvoření minulého času používáme tvary slovesa být.“
Vhodnější je
„Správné je / říkáme pracovala jsem, šel jsem, učili jsme se. Neexistuje / normálně neříkáme / není správné já pracovala, my učili.“
a
„Říkáme vstávala jsem, vstávala jsi, vstávali jsme, vstávali jste.“
Dobrá praxe
Další zdroje
|
