Jazyková příprava na ZŠ (dle § 20 ŠZ)

Školská legislativa (konkrétně školský zákon, § 20) uznává právo všech „cizinců a občanů ČR, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci“, na kurz českého jazyka. To znamená, že nárok se (od září 2025) rozšířil na všechny žáky s nedostatečnou znalostí češtiny bez ohledu na jejich státní příslušnost. Pro všechny „cizince a pro občany ČR, kteří mají obdobné potřeby k začlenění jako cizinci, kteří plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků.“

Podrobnosti upravuje § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. MŠMT k tomuto systému vydalo aktualizovaný metodický materiál.

Kdo poskytuje jazykovou přípravu (JP)?

• Školy určené příslušným krajským úřadem, který JP financuje.
• JP poskytují všechny školy, které mají alespoň 5% cizinců (ke dni 31. 3. předešlého školního roku) a jsou tvořené třídami prvního i druhého stupně. Rozhodující je v tomto případě pouze podíl cizinců (nezapočítávají se žáci s OMJ s českým občanstvím). Tyto školy musí JP nabídnout i žákům z (neurčených) okolních škol.
• Školou určenou se na vlastní žádost může stát každá škola, která má min. 5 žáků s nárokem na JP. V tomto případě se do počtu žáků s nárokem započítávají i žáci s OMJ s českým občanstvím. Může se jednat i o školu tvořenou pouze třídami prvního stupně. Tyto školy musí aktivně požádat příslušný krajský úřad, aby je určil. Takto určené školy nemusí nabízet kurzy češtiny dětem z okolních škol.
• Žáci s českým občanstvím s nedostatečnou znalostí češtiny se nezapočítávají do podílu rozhodného pro stanovení určené školy s 5% cizinců.
• Děti v přípravných třídách se nezapočítávají do podílu rozhodného pro stanovení určené školy s 5% cizinců, ale započítávají se do počtu rozhodného pro určení školy na vlastní žádost, případně pro vznik skupiny.
• Krajský úřad zařadí danou školu na seznam určených škol. V seznamu by měl KÚ také uvést, jestli škola poskytuje JP prezenčně nebo distančně a jestli je škola případně určená na vlastní žádost.

Kdo má nárok na JP?

• Cizinci a občané ČR, kteří mají obdobné vzdělávací potřeby jako cizinci = tj. všichni žáci s nedostatečnou znalostí češtiny bez ohledu na státní příslušnost, kteří plní povinnou školní docházku v ČR maximálně 24 měsíců. Nárok se týká i žáků v přípravných třídách.
• Ředitel kmenové školy je povinen zákonným zástupcům žáka poskytnout dostatek informací o jazykové přípravě, včetně způsobu vzdělávání v prezenční nebo distanční formě, a to nejpozději do týdne od jejich příchodu do školy. Doporučujeme rodičům předat přeložené informace o jazykové přípravě (viz Informace pro rodiče cizinců ohledně poskytování jazykové podpory v novém systému).
• U žáků zjistíme jejich úroveň znalosti českého jazyka. Doporučujeme k tomu využít vstupní orientační test NPI ČR. Doporučujeme, aby bylo ověření provedeno v kmenové škole, která zjistí, zda je pro žáka jazyková příprava vhodná. Následně žákovi nabídne vhodný kurz ČDJ v dostupné určené škole.
• Zákonný zástupce musí o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu požádat. Může k tomu využít přeložený vzor žádosti o zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu.
• Určená škola je na základě žádosti rodičů povinna žákovi poskytnout jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů. Do té doby doporučujeme pro žákovu podporu v kmenové škole využít služby adaptačního koordinátora.

Jak je to se žáky, kteří nemají nárok na JP?

• Doporučujeme, aby si kmenová škola vytipovala i ostatní žáky s nedostatečnou znalostí češtiny, kteří nárok na jazykovou přípravu sice nemají, ale mohou být do skupiny pro jazykovou přípravu zařazeni, pokud v ní zbyde místo, nebo nadpočetně. Také tyto žáky může škola otestovat, aby zjistila jejich jazykovou úroveň a případnou potřebu jazykové podpory. Jedná se zejména o žáky s OMJ, kteří plní v ČR povinnou školní docházku déle než 24 měsíců. 
• Nárok na jazykovou přípravu jim bohužel nevzniká. Pokud by pro ně místo nebylo, doporučujeme využít podporu z §16 školského zákona (tj. 3 hodiny ČDJ týdně aj.), případně využít jiné možnosti financování výuky ČDJ.

Co dělat, když se žák s nárokem nemůže jazykové přípravy v určené škole účastnit?

• Systém jazykové přípravy v určených školách v praxi často naráží na situace, kdy je určená škola bude příliš daleko, je špatně dopravně dostupná nebo dítě s nárokem nemá možnost se do určené školy dopravit (vzhledem k jeho nízkému věku, nemožnosti rodičů jej v pracovní době doprovázet) nebo to pro něj z nějakého důvodu není vhodné, například pokud se dítě v první třídě potřebuje spíše začlenit do třídního kolektivu nebo pokud je dítě křehčí, má za sebou náročnou historii a potřebuje navázat pevnější pouto v jedné škole s jednou třídou.
• V těchto případech doporučujeme zajistit výuku ČDJ v kmenové škole z podpůrných opatření. Ve 2. i 3. stupni PO mají děti s nedostatečnou znalostí češtiny nárok na 3 hodiny ČDJ týdně. Doporučujeme tuto podporu kombinovat také s pedagogickou intervencí v 1. stupni PO, s vypracováním IVP a v případě potřeby i zažádat o asistenta pedagoga. Podpora podle § 16 školského zákona zůstala nezměněna.
• Tuto podporu je případně možné kombinovat s distanční výukou ČDJ v určené škole. V tomto případě je kmenová škola povinná zajistit žákovi vhodné prostory, techniku i pedagogický dozor, který lze vykonávat v rámci nepřímé pedagogické činnosti.

Jaký je rozsah JP?

• Žáci mohou čerpat až 400 hodin po dobu 20 výukových měsíců (tj. doba letních prázdnin se nezapočítává). Tato doba se neřídí začátkem a koncem školního roku, ale začíná běžet až v momentě, kdy žák začne chodit do kurzu ČDJ. Může nastoupit do kurzu ČDJ kdykoliv v průběhu školního roku, podle toho, kdy nastoupí do školy.
• Pokud dítě již absolvovalo zcela nebo částečně JP v mateřské škole, jeho možnost čerpání hodin JP na ZŠ se tím nijak nesnižuje, tj. může čerpat až 400 hodin od 1. třídy na ZŠ. Pokud ale absolvovalo částečně JP v přípravné třídě, tyto hodiny se v 1. třídě od celkového nároku 400 hodin odečítají. Například, pokud dítě absolvovalo v přípravné třídě 100 hodin JP, od 1. třídy dále může čerpat už jen 300 hodin JP.

Jak rozdělit žáky do skupin pro JP?

• Žáky rozdělujeme do skupin podle formy výuky (prezenční/distanční). Prezenční i distanční skupinu můžeme rozdělit zvlášť pro 1. a 2. stupeň, když bude mít každá z těchto skupin alespoň 2 žáky s nárokem. Pokud ale škola nemá dostatečné personální nebo prostorové kapacity pro oddělené skupiny, může vzniknout smíšená skupina pro žáky 1. i 2. stupně. Dítě v přípravné třídě může být zařazeno pouze do prezenční skupiny.

Počty žáků s nárokem pro vznik skupin jazykové přípravy

Pokud ve škole zůstane pouze jedna skupina s 1 nárokovým žákem, může výuka ČDJ tohoto žáka pokračovat, dokud žák nevyčerpá svůj nárok.

Kdo může ČDJ učit?

• Výuku ČDJ v určené škole vede kvalifikovaný pedagog. Nejvíce se v této roli osvědčují učitelé cizích jazyků, protože metodologie výuky cizího jazyka a češtiny jako druhého jazyka jsou si podobné. Učitelem ČDJ může být např. i učitel 1. stupně, speciální pedagog, učitel českého jazyka nebo jakýkoliv jiný kvalifikovaný pedagog. Je vhodné, aby učitelé ČDJ absolvovali příslušné vzdělávací programy, semináře či webináře.

Rozložení výuky ČDJ v čase

A) Výuka ČDJ může být rovnoměrně rozložena po dobu 20 měsíců, kdy je zajištěn úvazek učitele ČDJ, aniž by bylo nutné spoléhat na příchod nových žáků s nárokem v průběhu roku.

B) Výuka ČDJ může proběhnout v intenzivnějším časovém bloku, např. v prvních 3 nebo 5 měsících s tím, že po skončení tohoto bloku žáci nárok zcela nebo částečně vyčerpají a ve větší či menší míře se zapojují do běžné výuky na kmenové škole s podporou.

Doporučení: U obou variant je vhodné zvážit dopad na efektivitu samotné výuky ČDJ pro vícejazyčné žáky a žákyně.

Jak by měla JP probíhat?

• Nejlépe v době běžné výuky, kdy jsou žáci z příslušných předmětů automaticky uvolňováni. (§11b odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb.)
• Žák nemá povinnost se doučit veškerý vzdělávací obsah předmětu, pokud jej kvůli účasti na JP absolvoval jen zčásti. Žák je hodnocen pouze z obsahu, který absolvoval. 
• Výuka ČDJ může probíhat podle kurikula ČDJ, které zpracovalo NPI ČR. ČDJ není součástí RVP ZV. Lze jej ve škole zařadit také jako nepovinný nebo volitelný předmět.
• Úvazek učitele ČDJ se odvíjí od počtu výukových skupin a počtu vyučovaných hodin ve skupinách.
• Škola určená i škola kmenová spolu vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi a o průběhu a výsledcích JP žáka.
• Rodiče omlouvají nepřítomnost žáka kmenové škole, která informuje určenou školu.
• Pro zajištění komunikace mezi žákem, jeho rodiči, určenou školou a kmenovou školou určí ředitel školy pracovníka, který bude za tuto komunikaci zodpovědný. 
• Rozsah absolvované jazykové přípravy (tj. počet absolvovaných hodin) se zaznamenává do dokumentace kmenové školy. Nedává se žádné osvědčení. Výstupem by mělo být doporučení pro kmenovou školu, na co se dále v jazykové podpoře žáka zaměřit. Kmenová škola by měla využít výstupy JP pro zajištění další podpory ve vzdělávání (Metodika MŠMT, str. 12).

Jak vyučovat (nejen) předměty, z nichž jsou žáci částečně uvolněni?

• Pokud je možné si vybrat, ze kterých předmětů žáka uvolnit, doporučujeme, aby žák absolvoval každý klíčový předmět alespoň zčásti. Většinou ale bude to, z jakých předmětů bude žák uvolněn, dáno rozvrhem kurzu ČDJ v určené škole.
• Všem žákům účastnícím se jazykové přípravy doporučujeme zpracovat individuální plán podpory (PLPP nebo IVP) a v něm upravit individuální vzdělávací cíle, obsah i metody vzdělávání s ohledem na reálné možnosti a schopnosti žáků.  Máme pro to oporu v Metodice MŠMT (učitel upraví žákovi obsah, metody a cíle vzdělávání, str. 9, 10, nebo učitel upraví školní výstupy žáka – obsah, metody a cíle vzdělávání tak, aby mohl být z těchto předmětů hodnocen, str. 12).
• Žákům také v případě potřeby poskytujeme pedagogickou intervenci, případně další podporu z podpůrných opatření (Metodika MŠMT, str. 9).
• Žákům je možné upravovat pracovní listy s vizuální oporou, zadávat jim samostatnou práci v hodinách atp. Praktické tipy, jak postupovat, najdete v našem Průvodci nebo v infografice.
• Individuální úprava vzdělávacích cílů a podpora jsou důležité nejen v předmětech, z nichž je žák částečně uvolňován, ale i ve všech ostatních předmětech, ve kterých žák učící se česky bude potřebovat dlouhodobou podporu a individuální přístup.
• Určitě bychom neměli po dětech vyžadovat, aby zameškané učivo samy dohnaly, ale měli bychom adekvátně snížit nároky na ně.
• Vyplatí se i pracovat s třídním kolektivem, aby děti odlišnému přístupu vůči jejich vícejazyčným spolužákům rozuměly.

Jak je to s distanční výukou ČDJ?

• Krajský úřad současně určí v každém kraji alespoň jednu školu, která bude organizovat distanční výuku ČDJ pro děti, které nebudou moci na výuku ČDJ dojíždět.
• Kmenová škola zajistí dítěti příslušnou techniku a pedagogický dozor.
• Pokud dítě nebude mít možnost účastnit se výuky ČDJ naživo alespoň částečně, doporučujeme využít podpůrná opatření podle paragrafu 16 školského zákona a zajistit dítěti výuku ČDJ 3 x týdně v jeho kmenové škole na základě doporučení PPP.

Jak žáky účastnící se jazykové přípravy hodnotit?

• Pokud je žák z nějakého předmětu uvolněn úplně, v pololetí je možnost jej nehodnotit. Na konci školního roku je pro žáky, kteří se účastní jazykové přípravy a kvůli ní předmět zcela vynechají, možnost uvést na vysvědčení „uvolněn“, žák pak postupuje do dalšího ročníku. Úplné vynechání předmětu ale nedoporučujeme, žák tím o předmět zcela přijde. Nedoporučujeme ani „nehodnocení“, je to pro žáky demotivující.
• Doporučujeme hodnotit žáky ze všech klíčových předmětů, na základě jejich individuálního plánu podpory, podle toho, nakolik se jim podařilo dosáhnout individuálních vzdělávacích cílů, jaký byl jejich osobní pokrok. Neměli bychom jejich výkon srovnávat s výkonem ostatních dětí ve třídě, protože bychom pak hodnotili jejich znalost češtiny, nikoliv kompetence v příslušném předmětu. Hodnocení těchto dětí by mělo být vždy motivační. 
• Při individuálním hodnocení žáků s OMJ se můžeme opřít o Metodiku MŠMT, která praví, že žáka nelze hodnotit za výuku, ze které je uvolněn, a že žáka je potřeba hodnotit individuálně s ohledem na dosažené pokroky a zvládnutelné úkoly, nesrovnávat jej se spolužáky. V tomto bodě se Metodika (str. 12) opírá o vyhlášku č. 48/2005 Sb., § 15 odst. 4:

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon (což je v tomto případě zejména znalost vyučovacího jazyka).

• Z ČDJ není žák hodnocen na vysvědčení, je vhodné zohlednit dosažené pokroky v hodnocení předmětu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura.

Jaká je role jednotlivých aktérů v systému jazykové přípravy?

Krajský úřad

• Určuje školy, v nichž bude probíhat jazyková příprava (minimálně 1 určená škola pro prezenční výuku v ORP). Komunikuje s příslušnými školami a zřizovateli, zjišťuje jejich potřeby. Určí alespoň jednu školu pro distanční vzdělávání v kraji.
• Zveřejňuje a aktualizuje seznam určených škol na webu. Informuje, které poskytují distanční/prezenční JP a které jsou určené na žádost.
• Sbírá informace od určených škol o počtech podpořených vícejazyčných žáků a těch, kteří nemohou docházet na JP do určené školy.
• Sbírá informace od neurčených škol o počtech žáků s nárokem na JP, jejich možnostech stát se určenou školou, dojezdové vzdálenosti mezi školami, personálních a prostorových kapacitách.
• Poskytuje školám určených k jazykové přípravě v základním vzdělávání finanční prostředky z rezervy.
• Komunikuje s MŠMT.
• Komunikuje s mikroregiony (MAP, ORP) – určuje školy pro žáky z neurčených škol.
• Vyhodnocuje každý rok fungování JP a přijímá případné změny.
• Zajistí dopravní obslužnost mezi školou určenou a školou kmenovou, přesahuje-li vzdálenost kmenové školy od místa trvalého pobytu žáka 4 km (§ 187 odst. 5 školského zákona), další možností je tzv. busing – svážení žáků.

ZŠ určená

• Zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu, zajišťuje výuku češtiny jako druhého jazyka (ČDJ).
• Využívá podpory ze strany MŠMT, KÚ a NPI ČR.
• Spolupracuje s kmenovými školami.
• Pokroky žáka průběžně ověřuje. Poté, co žáka absolvuje JP, vydává doporučení pro kmenovou školu, na co se dále v jazykové podpoře
  žáka zaměřit a jak nastavit další podporu.
• Pokud zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu není možné (nedostatečné prostorové nebo personální kapacity), ředitel školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.

ZŠ neurčená (kmenová škola)

• Nabízí nově příchozím žákům s OMJ jazykovou přípravu v určené škole a jejich rodiče o ní dostatečně informuje.
• Zabezpečuje žákovi podmínky pro distanční vzdělávání (technika, zázemí, dozor apod.).
• Spolupracuje s určenou školou.
• Sleduje pokroky žáka a míru jeho zapojení do vzdělávání, upravuje obsah, cíle a metody vzdělávání, poskytuje pedagogickou intervenci (a případně další podporu z podpůrných opatření), poskytuje podporu v rámci běžné výuky.
• Po skončení jazykové přípravy podporuje žáka na základě doporučení určené školy.

Zákonní zástupci

• Podávají žádost o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, dávají souhlas s případným uvolněním z výuky kvůli účasti na JP.

Praktické tipy

• Přečtěte si, jak si s jazykovou přípravou poradila určená základní škola Jeseniova na Praze 3.
• Na jaká podpůrná opatření mají vícejazyčné děti (s OMJ) nárok? Vše, je podrobně popsáno v metodickém materiálu MŠMT pro ŠPZ.
• Jak hodnotí META, o.p.s. fungování celého systému jazykové přípravy během pilotního školního roku 2021/2022 v praxi? Přečtěte si kvalitativní vyhodnocení, v němž jsou shrnuty silné i slabé stránky systému a definován prostor pro možné úpravy. Ke zhlédnutí je panelová diskuse.