Podle B. A. Mohana (1986) i dalších vědců, zabývajících se výukou žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ, v orig. ESL nebo EAL), je pro efektivní jazykový rozvoj, zapojení do výuky i samotnou socializaci žáka nezbytné propojit výuku jazyka s výukou obsahu (tj. s výukou konkrétních předmětů).
Obsah článku
Co jsou vědomostní struktury?
Podle Mohana může být jakékoliv téma (tj. obsah) zasazeno do šesti hlavních vědomostních struktur (knowledge structures). Ty jsou rozděleny na teoretické struktury, zůstávající v pozadí událostí či témat, do kterých patří klasifikace, principy a hodnocení, a na praktické vědomostní struktury, které jsou více spojeny s konkrétní situací či tématem. Sem Mohan řadí popis, posloupnost (pořadí) a volbu. Jak ukazuje následující tabulka, teoretické a praktické struktury vědomostí tvoří tři navzájem propojené páry. Popis konkrétního objektu nebo osoby často zahrnuje i klasifikaci nebo sadu obecných pojmů, které objekt/osobu vymezují vůči celku. Konkrétní časová posloupnost stádií, událostí nebo akcí je často aplikací obecnějších principů, které ovlivňují jedno stadium za druhým (sociální pravidla, efekt příčina-následek). Konkrétní volba nebo rozhodnutí je často zvoleno na základě obecnější hodnoty.
Tyto vědomostní struktury jsou obecné vzorce, do kterých si organizujeme své vědomosti a zkušenosti, a to na vysoké úrovni abstrakce. Jedná se o způsoby organizování a strukturování naší zkušenosti. Každá typická situace, aktivita nebo úkol tyto struktury zahrnují, ale nejsou jimi limitovány. Jak dokládá Mohan (1990), tyto vědomostní struktury jsou platné napříč kulturami, což je doloženo mnoha etnografickými výzkumy, a zároveň odpovídají vědomostem a způsobu myšlení, které jsou vyžadované ve školách (tamtéž). Proto je jejich využití vhodné při zprostředkování obsahu a jazyka (nejen) žákům s OMJ.
Teorie schématu
Tato Mohanova teorie navazuje také na teorii schématu R. C. Andersona. Podle této teorie rozumíme novým informacím (textům, situacím) na základě schémat, do kterých jsme si uspořádali dosavadní znalosti o světě. Porozumění je pak interaktivní proces mezi novou informací, textem či situací , a předchozí znalostí nebo schématem, které jsme si již zvnitřnili. Pokud naopak neaktivujeme vhodné schéma, nemůžeme obsahu ani rozumět. Naše předchozí znalost tématu výrazně ovlivňuje porozumění novým informacím.
Jak to souvisí s výukou?
Pokud tedy chceme propojit jazykovou výuku jazyka s výukou předmětů, musíme za konkrétním sdělením, tématem či situací hledat obecnější struktury, které jsou společné a známé všem, a tím i žákům s OMJ, kteří jsou (zatím) jazykově limitováni, umožnit porozumění, ale zároveň i jazykové učení. Ke konkrétní vědomostní struktuře se totiž vážou konkrétní jazykové obraty, kterými situaci (obsah) vyjadřujeme. Například pokud se jedná o popis, používáme obraty jako to je …, nazývá se…, má…, skládá se apod., když jde o princip vyjadřující kauzalitu, používáme výrazy jako z toho vzniká…, příčinou je…, důsledkem je… atd. Následující tabulka ukazuje příklady vědomostních struktur, myšlenkových dovedností, které jim přísluší, a jazyka, kterým jsou vyjadřovány.
Ukázky myšlenkových dovedností a jazyka spojených s vědomostními strukturami
Převzato z Content-based ESL Writing Curriculum: A Language Socialization Model, G.H. Beckett, V. Gonzales, H. Schwarz, 2004.
Tato tabulka je k dispozici také ve formátu pdf ke stažení.
Způsob, který umožňuje aplikovat vědomostní struktury na učivo, texty, úkoly atd., nazval Mohan klíčovým vizuálem (key visual). Ten je již konkrétní metodou, jak zprostředkovat jazykově náročnější texty, teorie, výklad apod. žákům, kteří zatím neovládají jazyk v dostatečné míře. A propojit tak výuku jazyka a obsahu.
Zdroje
- G.H. Beckett, V. Gonzales, H. Schwarz : Content-based ESL Writing Curriculum: A Language Socialization Model, 2004.
- Bernard. A. Mohan: LEP Students asd the integration of langure and content: Knowledge Structures and Tasks, 1990.
- M. Early, G. Tang: Helping ESL students to cope with Content-based texts, in. TESL CANADA JOURNAL, 1991
- A. Gaunt: ESL/EFL reading of content text, in. STUDIES IN CULTURE, 2005