Jako rodilí mluvčí si mnohdy neuvědomujeme, jaké překvapení může našim žákům přinést existence hovorové češtiny, jakožto jedné ze složek spisovného jazyka, příp. dalších standardních až substandardních variet češtiny (obecná čeština, nářečí, slang apod.). Žáci s OMJ si na kurzech češtiny osvojují spisovnou formu jazyka, ovšem v běžné výuce a v mimovýukových situacích přichází do styku s celou škálou mluvčích, z nichž ne každý hovoří učebnicově správně. Jak je můžeme podpořit, aby se v jazykových variantách zorientovali a dokázali je adekvátně vybírat pro různé situace?
Obsah článku
Zásady pro zacházení s neformálním jazykem
Vědomé používání spisovného jazyka u začátečníků.
To znamená, že hovorová čeština je v mluveném projevu v pořádku, obecné se v prvních fázích raději vyvarujeme. V psaném projevu se vyjadřujeme spisovně a vedeme k tomu i žáky. My jako vyučující jsme pro ně jazykovým vzorem a spisovný jazyk, který od nich budeme vyžadovat na hodinách češtiny, ve slohu i u maturity, s největší pravděpodobností na ulici nepochytí.
Schéma variet pro pokročilejší či ty, kteří sami používají nespisovná slova.
Naším cílem nemusí být detailní výklad a rozbor jazykovědných diskuzí, protože žák potřebuje v první řadě obstát v běžném životě. Jednotlivé variety se tedy snažíme vztáhnout ke konkrétním situacím, jež ho mohou potkat. Bude psát paní ředitelce? Povídá si s prodavačem v obchodě? Baví se s kamarády o přestávce? V každé z těchto situací intuitivně využíváme trochu jiný jazyk. Náš žák už toho také pravděpodobně hodně vyslechl a postupně si buduje svoji vlastní intuici, ale proč mu v tom neudělat jasno hned na začátku? Možná ho tak ušetříme nepříjemností, které by ho potkaly, kdyby napsal brej den paní ředitelce, ale i naopak. Oslovit své kamarády po party dobré jitro, přátelé asi také nebude to pravé ořechové.
Slovník, dobrý sluha, ale špatný pán!
Slovník může žákům hodně pomoci, ale není všespásný. Typický žák ho popadne do ruky, zaraduje se, když najde slovo, které potřeboval, opíše z něj buď první ekvivalent, či ten, jenž mu zní povědomě, a slovník opět odloží, aniž by nějak ověřoval, zda se nalezená varianta slova stylově hodí do právě psaného textu. Je naším úkolem mu na různých příkladech ukázat, jak postupujeme, když chceme vybrat adekvátní slovo. Upozorníme ho na slovníkové zkratky, které se sice neobjevují vždy a ve všech slovnících, ale pokud už se tak stane, je dobré znát jejich význam a slova volit i podle toho, co nám o nich říkají především tyto:
bás. = básnický výraz, básnicky
dět. = výraz z dětské mluvy
dialekt. = nářeční výraz, dialektismus
expr. = expresivní výraz, expresivně
fam. = familiární výraz, familiárně
hanl. = hanlivý výraz, hanlivě
kniž. = knižní výraz, knižně
lid. = lidový výraz, lidově
řidč. = řidčeji
slang. = slangový výraz, slangově
vulg. = vulgární výraz, vulgárně
zast. = zastaralý výraz, zastarale
TIP! Žáci často pracují s internetovými slovníky, můžeme jim doporučit online slovníky Lingea. Kromě toho, že existují ve velkém množství jazykových mutací, uvádějí lexikální jednotky často i do kontextu, což napomáhá porozumění. Pokročilejší žáky můžeme odkázat na výkladový Slovník současné češtiny, kde mohou pod zkratkou ob. snadno rozlišit obecněčeské výrazy.
Doptáváme se a necháváme žáky vysvětlovat.
Nikdy není na škodu ptát se žáků víc než pouze Rozumíte? a chtít po nich slova i vysvětlit, zvláště v případě, že narazíme na různé podoby téhož slova. Třeba přijdeme na to, že si pouze mysleli, že rozumějí, a nakonec vyšlo najevo, že zrovna tohle slovo tak úplně jasné není. A pokud rozumějí, alespoň si procvičí dovednost vyjadřovat totéž, ale jinými slovy, což uplatní nejen ve slohu. Situace, v nichž by daný výraz použili, nás vrací k bodu 2. Budou-li žáci mít vytvořenou představu o tom, jak je český jazyk rozvrstvený, a která vrstva odpovídá které situaci, mohou si pak už jednotlivá slova snadno zaškatulkovat.
Možná vás napadá, že tyhle principy by se pro práci s různými varietami českého jazyka daly uplatnit v rámci celé třídy a je tomu skutečně tak. S tím, jak spisovná čeština mnohdy mizí např. z hromadných sdělovacích prostředků, není na škodu i s rodilými mluvčími prostudovat tuto tematiku.
Pokud přemýšlíte, jak celé tohle téma uchopit, podívejte se na náš pracovní list. Začátečníkům budou klidně stačit první cvičení, kde jde pouze o správné rozlišení komunikačních situací, s pokročilejšími tomu můžete zasvětit několik komplexních lekcí.