V této kapitole jsou soustředěny různé konkrétní příklady, které ukazují, jak je možné češtinu jako cizí jazyk vykládat a prezentovat. Zaměřují se zejména na skloňování a časování.
Co se týče obsahu lekcí, učivo strukturujeme podle témat. Při výuce je totiž důležitá situační zakotvenost vykládané látky. Každé téma se dále pojí s určitými gramatickými jevy a okruhem slovní zásoby. To můžete názorně vidět např. na obsahu učebnice Česky v Česku I:
Barbora Štindlová a kol., Akropolis: Praha, s. 1.
Na prezentaci systému češtiny jako cizího jazyka v učebnici Česky v Česku I si ukážeme konkrétně výklad frekventovaného 4. pádu:
Barbora Štindlová a kol., Akropolis: Praha, s. 31.
Na tomto příkladu můžeme vidět, že:
- Prezentace tvaru 4. pádu je spojena s tématem nakupování.
- Různá slova ve větě vyžadují různé tvary ostatních slov.
- To je + kniha = To je kniha. ALE Petr kupuje + kniha = Petr kupuje knihu.
- Pravidla pro tvorbu tvarů se odvíjí od zakončení slov.
- Pro kontext nakupování nepotřebujeme podstatná jména rodu mužského životného.
- Výklad neobsahuje slova zakončená na souhlásky ani samohlásku -o, protože jejich tvar se v 1. a 4. pádě neliší.
Vždy je třeba mít na paměti, jaké jsou rozdíly v uvažování rodilých mluvčích a cizinců. Při zadání stejného úkolu, kdy mají určit rod a pád slova psaného tučně ve větě Vidím pána, bude každý postupovat jiným způsobem.
Úvaha rodilého mluvčího:
1. Pán – ten pán – rod mužský.
2.Vidím koho co? pána, takže 4. pád.
Úvaha toho, kdo vnímá češtinu jako cizí jazyk:
1. Vidím se pojí se 4. pádem, slovo pán je tedy ve 4. pádě
2. Koncovka je –a, 1. pád je tedy asi pán
3. Slovo končí na souhlásku, bude to tedy pravděpodobně mužský rod.
Rodilý mluvčí i cizinec dokáží analyzovat český systém a oba dospějí ke správnému řešení (rod mužský, 4. pád). Zatímco rodilý mluvčí použije pádovou otázku, cizinec vychází z valence slovesa.
Když prezentujeme gramatiku, zaměřujeme se na užití tvarů v komunikaci.
Místo gramatických termínů pro určitý tvar slova (obchod – 1. pád, obchodě – 6. pád) preferujeme užití otázek CO? a KDE? Cizinec se tvary slov učí v kontextu – v tomto případě tvar 1. pádu jako odpověď na otázku Co to je? a tvar 6. pádu jako odpověď na otázku Kde to je? Pokud gramatické termíny používat potřebujeme či chceme, prezentujeme je jako název daného tvaru. Nejprve tedy v kontextu seznámíme studenta s tvarem a potom mu teprve řekneme, že daný tvar se jmenuje 6. pád či lokál nebo lokativ (podle potřeby či úzu používané učebnice).
Barbora Štindlová a kol., Akropolis: Praha.
Na tomto příkladu můžeme vidět, že:
-
- To, že v češtině se mění tvary slov, i když význam zůstává stejný, prezentujeme pomocí kontextu otázky a odpovědi a zároveň spojení s předložkou.
Proč se mění tvar slova? Protože to je odpověď na jinou otázku a protože to vyžaduje předložka (Na otázku Kde? odpovíme pomocí předložky v a ta vyžaduje specifický tvar slova – v + auto = v autě.)
-
- Pravidla pro skloňování se odvíjí od zakončení slov.
- Když učíme odpověď na otázku Kde? nepotřebujeme vůbec vykládat podstatná jména mužského rodu životného.
Proč ne? Protože je to nereálné. 6. pád životných maskulin se mohou učit v kontextu mluvím o…, přemýšlím o… nebo záleží mi na… apod.
Rovněž v případě časování sloves se výklad v ČDJ určitým způsobem zjednodušuje. Žák s odlišným mateřským jazykem se zvládne naučit časování/konjugaci sloves relativně v krátkém čase. Potřebuje k tomu znát infinitiv a 4 modely:
-AT dělat
-ET bydlet / -IT vařit / -ĚT sedět
-OVAT kupovat
-T (krátký infinitiv) jít, psát
Barbora Štindlová a kol., Akropolis: Praha, s. 97
Osvědčený postup:
- žáci se nejprve učí infinitiv a význam daného slova
- žáci rozřazují infinitivy/slova/obrázky do jednotlivých modelů (ze začátku vynecháme nepravidelná slovesa mít, plavat, spát apod.)
- žáci se učí nebo již opakují význam osob
- žáci se učí koncovky jednotlivých modelů
- žáci časují slovesa dle jednotlivých modelů
V sekci Materiály pro výuku ČDJ najdete různé pracovní listy, které ilustrují jednotlivé přístupy k výkladu gramatických témat. Z teoretičtějších, ovšem neméně důležitých, úvah doporučujeme např. článek M. Hrdličky Jak vykládám cizincům aspekt.