Individuální vzdělávací plán (IVP) je podpůrným opatřením sám o sobě a zároveň nastavuje další podpůrná opatření, popisuje jejich vzájemné doplňování. IVP se zpracovává pro dítě od druhého stupně podpůrných opatření v případě, že tak rozhodne školské poradenské zařízení (ŠPZ). Mateřská škola tedy nezpracovává IVP automaticky všem dětem ze druhého a vyššího stupně PO, ale jen těm, které mají toto opatření stanoveno poradenským zařízením.
IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP), naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně. Podpůrná opatření se realizují na základě písemného souhlasu rodičů.
Forma plánu je standardizovaná a závazná, formulář IVP je součástí vyhlášky, musí být tedy v dané podobě používán. Plán obsahuje mimo jiné následující položky:
- Cíle plánu
- Metody výuky
- Úpravy obsahu vzdělávání
- Úprava očekávaných výstupů vzdělávání
- Organizace vzdělávání
- Způsob zadávání a plnění úkolů
- Způsob ověřování vědomostí a dovedností žáka
- Hodnocení žáka
Zaměření plánu je komplexní, u dětí s OMJ bude však především důležité systematicky plánovat rozvoj češtiny, přílohou plánu může být i část zaměřená na jazyk.
Pokud pracujeme s dítětem individuálně, je vhodné vyjít z jazykové diagnostiky, tedy zmapovat, co už dítě umí a v čem naopak potřebuje podpořit v jednotlivých čtyřech jazykových rovinách. Pedagog by se neměl soustředit například pouze na rovinu slovní zásoby, ale také na gramatiku či výslovnost. Pomůckou může být následující tabulka, která udává směr, čemu věnovat v rámci posouzení jazykových schopností dítěte pozornost.
Soustředíme-li se na systematický rozvoj češtiny, bude po úvodní jazykové diagnostice zásadní stanovení cílů (co chceme v rámci určitého období dítě naučit) a volba metod (jak budeme s dítětem pracovat).
Cíle:
Cíle by měly být konkrétní a snadno uchopitelné, je třeba se vyvarovat obecným frázím typu: Dítě rozvine své jazykové schopnosti a rozšíří slovní zásobu“ (takový cíl neudává žádný směr, ani nelze následně ověřit).“
Konkrétní cíle mohou vypadat například takto:
- Dítě se naučí 15 nových slov v tematické oblasti domácí zvířata.
- Dítě vnímá skloňování“ (tento cíl může předcházet správnému skloňování, tedy dítě rozpozná různé tvary téhož slova a chápe, že se jedná o totéž. Dítě také případně zkouší skloňovat, což je cenné i pokud nepoužívá správné tvary).
- Dítě rozumí a správně používá slova: velký – větší, malý – menší, dlouhý – delší, krátký – kratší).
Cíle by měly být dosažitelné a smysluplné, musí se vztahovat k aktuálním jazykovým potřebám dítěte. Důležité je také vycházet z plánovaných tematických oblastí a činností pro třídu. Vytipovaná slova z plánu dítěte pak lze zapojit i do dalších činností v rámci práce s celou třídou, aby dítě mělo více příležitostí si je zapamatovat.
Metody výuky:
Po stanovení cílů hledáme vhodné prostředky k jejich naplnění. Můžeme zvlášť popsat podporu dítěte při různých formách práce. (individuální, skupinová v kurzu češtiny, řízená činnost s celou třídou.) Praktické je promyslet jednotlivé činnosti. V rámci kurzu češtiny si můžeme navrhnout a vypsat vhodné typy jazykových her:
„Hledání a pojmenovávání obrázkových kartiček rozházených po třídě (slovní zásoba, kterou chceme dítě naučit)“
„Koukání skrz dalekohled a pojmenovávání toho, co vidíme na vybraných obrázcích (vidím + 4. pád, například vidím hrušku.)“
„Skládání vět s KIKUS kartami“
„Práce s pracovními listy pro nečtenáře z www.inkluzivniskola.cz“…
Doporučení:
IVP slouží také k rozvržení dalších podpůrných opatření. Mateřská škola při jeho tvorbě vychází z doporučení, které obdrží z ŠPZ (PPP nebo SPC), ve kterém bývají již vytyčené cíle i metody výuky. K plánu je možné zpracovat podrobnější přílohu, kde se k jednotlivým opatřením i cílům rozepíšeme – tato příloha nám bude užitečná při vyhodnocení, je zde prostor zdůvodnit konkrétní postupy i navrhnout jiné pro následné IVP. S plánem pracujeme jako s živým materiálem, který nám udává rámec pro práci s vícejazyčným dítětem – plánujeme zhruba na měsíc dopředu, jak a na co se s daným dítětem zaměříme, ale podle jeho pokroků můžeme IVP upravovat i z hodiny na hodinu. Důležité je práci s ditětem individualizovat a diferenciovat pro něj výstupy i aktivity tak, aby je mohlo podle své jazykové úrovně zvládnout.
Oficiální formulář IVP včetně návodného textu k vyplnění je k dispozici zde: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=11994
Příklad: Pro dítě s OMJ může být zvoleno například také podpůrné opatření výuka češtiny 4×15 minut týdně. Pedagog v takovém případě popíše do IVP kdy a jakou formou bude čeština pro dítě realizována (individuálně či skupinově pro více dětí s OMJ, ve čtyřech 15 minutových chvilkách či například ve dvou půlhodinách.)