Pedagogická diagnostika není neznámý pojem a patří neodmyslitelně k práci každého pedagoga. Proto se zde nebudeme podrobně zabývat jejím vymezením, které najdete na Metodickém portálu RVP.cz. My se zaměříme hlavně na odlišnosti a cíle pedagogické diagnostiky u vícejazyčných žáků.
Pedagogická diagnostika je především záležitostí školy. Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) provádí speciálně-pedagogickou diagnostiku a psychologické vyšetření. Ale učitelé mohou žáka pozorovat v prvních dnech a týdnech školní docházky a postupně sbírat všechny nezbytné informace pro utvoření komplexní představy o potřebách žáka. Na základě těchto informací pak mohou odeslat žáka do PPP a mezitím (ještě před vydáním doporučení PPP) sami nastavit potřebnou dosažitelnou podporu v rámci prvního stupně podpůrných opatření (PLPP, pedagogická intervence).
Tak můžeme vyřešit komplikovanou situaci nově příchozích vícejazyčných žáků. Ti na jedné straně potřebují od samého začátku intenzivní podporu, na druhé straně na ni bez doporučení ŠPZ ještě nemají nárok.
Školské poradenské zařízení pak může své doporučení opřít jednak o závěry pedagogické (i jazykové) diagnostiky, jednak o počáteční podporu, kterou škola žákovi poskytla. Na základě těchto zjištění pak může poradna doporučit konkrétní podpůrná opatření pro práci se žákem (výuku ČDJ, individuální vzdělávací plán, úpravy obsahu a metod vzdělávání, učebnice a slovníky, případně asistenta pedagoga).
Na následujících videích se můžete podívat, jak začleňují žáky a jak mimo jiné funguje pedagogická diagnostika na ZŠ nám. Curieových nebo jaké mají zkušenosti na ZŠ Křesomyslova.
Jak používat pedagogickou diagnostiku u vícejazyčných dětí?
U těchto žáků se musíme zabývat mírou znalosti vyučovacího jazyka, což znamená, že půjde částečně o jazykovou diagnostiku. Zjišťování konkrétních znalostí a dovedností v jednotlivých předmětech může limitovat právě neznalost jazyka.
Jiné tedy budou metody zjišťování i samotný rozsah.
Další odlišností bývá obvykle i neznalost původního školního prostředí žáka, zaměření, obsah i metody výuky v zemi původu.
Cílem je tedy udělat si o žákovi komplexní představu a zjistit, co umí, co chce dělat, co má rád, jak se chová, jak komunikuje. Můžeme k tomu využít záznamový formulář pro rozhovor se žákem.
To nám pomůže při jeho podpoře v průběhu začleňování do výuky, do kolektivu, volnočasových aktivit, a také ke zpracování plánu podpory.
.
Obsah článku
Co konkrétně zjišťujeme?
A. Silné stránky, zájmy a možnosti podpory
Pokud si chceme o žákovi udělat komplexní představu, musíme od rodičů zjistit co nejvíce informací (pokud neumí česky, tak s tlumočníkem).
• koníčky, co rád dělá, na jaké kroužky chodil a v čem by mohl pokračovat i tady? (volnočasové aktivity jsou pro integraci velmi důležité)
• úspěchy v bývalé škole (olympiády, soutěže…)
• oblíbený školní předmět
• budoucí plány žáka i jeho rodiny
S rodiči probereme možnosti další (jazykové) podpory žáka:
• kurzy češtiny mimo školu – bude dítě chodit?
• možnost zajistit doučování – mohou rodiče zajistit?
• nabídka pomoci zorientovat se v nabídce kurzů nebo doučování v rámci školy i mimo ni
Pro zjišťování těchto informací od rodiny Vám může posloužit dotazník dostupný na webu jako Příloha k přijímacímu formuláři (v několika jazykových verzích) nebo formuláře dostupné na webu Škola bez hranic.
B. Jazykové dovednosti
Nedostatečná znalost češtiny, bývá u vícejazyčných žáků největší bariérou při jejich začleňování do výuky. Právě odstraňování této bariéry je nejzásadnějším tématem při zpracování plánu podpory.
Pokud vícejazyčný žák není zjevně úplný začátečník, je vhodné provést jazykovou diagnostiku, abychom mohli určit formu a míru nutné jazykové podpory. Jazyková diagnostika je vhodná zejména u žáků, kteří už česky trochu komunikují nebo kteří v ČR pobývají už delší dobu, něco pochytili, ale nejsme si jisti, jaká je jejich úroveň.
Náš nástroj jazykové diagnostiky je koncipován tak, aby rozlišil jazykovou úroveň žáků ve 3 základních úrovňových stupních, které odpovídají 3 stupňům podpůrných opatření.
C. Znalosti a dovednosti v ostatních předmětech
Matematika
– matematické operace, čísla i znaménka jsou univerzální, tudíž se dá v matematice velmi snadno zjistit, co žák umí. Na co se zaměřit Vám napoví formulář, který je ke stažení Formulář na zjištění znalostí z M.
Ostatní předměty
– u začátečníků nám jazyková bariéra komplikuje zjišťování rozsahu znalostí, proto je důležité mít k dispozici překlad vysvědčení ze země původu, požádat rodiče o sešity, případně o učebnice používané žákem v zemi původu. V případě začátečníka není možné bez tlumočníka získat úplný přehled o znalostech žáka, ale ani to není nutné (při přestupu žáka ze školy na školu v rámci ČR také nezjišťujeme všechny znalosti a dovednosti ze všech předmětů). Ale je velmi důležité s předchozími znalostmi počítat a při výuce na ně navazovat. Žáci si nesou spoustu znalostí a dovedností ve svém prvním jazyce. To je první z osvědčených strategií v přístupu k těmto žákům. Více se dozvíte v článku o strategiích propojování obsahu a jazyka, které podporují dobrou praxi s OMJ.
U žáků, kteří jsou již v češtině pokročilejší, zjišťujeme porozumění odbornému textu v učebnici. Žák si přečte několik odstavců z učebnice a pokusí se v textu najít klíčové informace, které pak učiteli sdělí. Zároveň podtrhá to, čemu v učebnici opravdu dobře rozumí. Učitel má pak základní představu o tom, čemu je žák schopen sám porozumět a v čem naopak potřebuje podporu. Při zadávání tohoto úkolu je ovšem zásadní (tak jako u každého úkolu), aby žák zadání dobře porozuměl.
D. Adaptace a socializace žáka
Velmi důležitou složkou diagnostiky je pozorování žáka. Aby dítě mohlo dělat pokroky ve výuce, je skutečně důležité, aby se cítilo v bezpečí a mělo pocit „osobní pohody“ (wellbeing). To neplatí jen u vícejazyčných žáků, nicméně tito žáci jsou zvláště zranitelní, protože se příchodem do ČR ocitli ve velmi náročné situaci. Zde je potřeba upozornit na to, že je důležité věnovat pozornost nejen nově příchozím žákům, ale i těm, kteří jsou již ve třídě, ve škole nebo v ČR déle. I děti, které již nejsou úplnými nováčky a začátečníky, mívají často problémy se začleňováním do kolektivu. Nezřídka se stává, že i po několika měsících nebo letech nejsou stále součástí třídního kolektivu a jen velmi těžko se do něj zapojují. Taková psychická nepohoda je pro dítě velmi nepříjemná a náročná a je třeba ho soustavně podporovat a pomáhat mu s adaptací. Inspiraci, jak žáka podpořit v adaptaci a začlenění do kolektivu, najdete v článku Adaptace dítěte v ZŠ.
Pokud se v kolektivu objeví nějaké závažnější problémy, je vhodné se obrátit na metodiky prevence na škole, na výchovného poradce, PPP, NNO apod. Rozhodně je třeba takový problém řešit za pomoci odborníků.
Pozorujeme především
• Jak funguje v hodinách? Reaguje na učitele? Jak se snaží? Co mu jde, s čím má naopak potíže? Jak se zapojuje?
• Jak funguje v kolektivu třídy? Co dělá o přestávkách, jakým způsobem komunikuje se spolužáky, koho vyhledává?
• Jaké pokroky dělá v češtině, co už umí?
Tento formulář Vám pomůže zaznamenávat svá pozorování a promýšlet další kroky.