Článek vysvětluje rozdíl mezi tradiční zkratkou ŠPP (školní poradenské pracoviště) a nově zaváděnou zkratou ŠPS (školní poradenské služby).
Možná jste se setkali s tím, že se v novějších materiálech stále častěji používá zkratka ŠPS – školní poradenské služby, zatímco dříve bylo běžné označení ŠPP – školní poradenské pracoviště. Nejde přitom jen o změnu názvu. Za posunem terminologie stojí také změna v tom, jak se na poradenskou podporu ve škole díváme.
Od „pracoviště“ ke službě
Označení školní poradenské pracoviště (ŠPP) se v českém prostředí vžilo jako označení týmu pracovníků, kteří ve škole zajišťují poradenské a podpůrné činnosti – výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, sociální pedagog nebo školský logoped.
Toto označení je stále srozumitelné a v praxi běžně používané. Může však vytvářet představu, že poradenská podpora je záležitostí jednoho konkrétního pracoviště nebo několika odborníků, kteří mají poradenské činnosti „na starosti“.
Současné pojetí se více zaměřuje na školní poradenské služby (ŠPS). Ty nejsou určeny pouze konkrétním pracovníkům, ale představují systém podpory, který škola poskytuje žákům, jejich rodičům a pedagogickým pracovníkům.
Poradenství tedy není oddělenou částí života školy. Je součástí jejího fungování a prolíná se s výukou, prevencí, podporou wellbeingu, řešením vzdělávacích a výchovných obtíží, spoluprací s rodinou i s návaznými službami mimo školu.
ŠPS nejsou jen členové poradenského týmu
Právě zde je hlavní rozdíl mezi oběma pojmy.
Zkratka ŠPP označuje především lidi – zkratka ŠPS označuje systém služeb a podpory.
Školní poradenské služby samozřejmě zajišťují odborní pracovníci, kteří mají své specifické kompetence. Jejich úkolem ale není převzít veškerou odpovědnost za podporu žáků od ostatních pracovníků školy.
Funkční systém poradenských služeb naopak předpokládá spolupráci vedení školy, pedagogů, odborných pracovníků a dalších osob, které se na podpoře žáků podílejí. Jednotliví aktéři mají různé role a odpovědnosti, které se navzájem doplňují.
Proto také není nutné chápat ŠPS jako „nový název pro ŠPP“. ŠPS představují zkrátka širší pojetí.
Kdo tedy za školní poradenské služby odpovídá?
Pokud mluvíme o systému školních poradenských služeb, je důležité zdůraznit také odpovědnost vedení školy.
Za nastavení a fungování poradenských služeb ve škole odpovídá ředitel/ka školy. Vytváří podmínky pro jejich poskytování, nastavuje organizační a personální podmínky a podporuje spolupráci jednotlivých pracovníků školy.
Odborní pracovníci školních poradenských služeb mají své odborné a specializované kompetence. Jejich úkolem je nejen poskytovat konkrétní poradenské činnosti, ale také podle své role spolupracovat s pedagogickým sborem, koordinovat některé oblasti podpory a poskytovat pedagogům metodickou podporu.
Současně však platí, že cíle školních poradenských služeb jsou v konečném důsledku sdílenou odpovědností školy jako celku. Kvalitní poradenský systém proto nevzniká pouze tím, že škola má „dobré ŠPP“. Vzniká tehdy, když jsou poradenské služby promyšleně nastavené, jednotlivé role jsou srozumitelné a lidé ve škole vědí, kdo, kdy a jakým způsobem se na podpoře žáka podílí.
Proč tedy v některých materiálech stále najdeme ŠPP?
Zkratka ŠPP není sama o sobě chybná ani zakázaná. V českých školách je dlouhodobě zavedená a pro mnoho lidí stále představuje srozumitelné označení poradenského týmu.
Je proto možné se s ní nadále setkávat – zejména v materiálech, které vznikly dříve, nebo tam, kde chceme označit konkrétní skupinu pracovníků školy.
Pokud však mluvíme o celkovém nastavení poradenské podpory ve škole, o jejích procesech, službách, spolupráci a odpovědnostech, je přesnější používat pojem školní poradenské služby (ŠPS).
Nejde tedy jen o změnu zkratky
Přechod od ŠPP k ŠPS můžeme chápat jako posun:
Nejde tedy jen o změnu zkratky
Přechod od ŠPP k ŠPS můžeme chápat jako posun:
od jednotlivých odborníků → k systému podpory
od oddělené odborné oblasti → k součásti fungování celé školy
od otázky „Kdo je ve ŠPP?“ → k otázce „Jak má škola nastavené poradenské služby?“
A právě tento poslední posun je podstatný.
Cílem není pouze vytvořit tým odborných pracovníků. Cílem je nastavit ve škole funkční systém poradenských služeb, který je dostupný těm, kdo jej potřebují, ve kterém jsou jednotlivé role a odpovědnosti srozumitelné a který umožňuje včasnou a koordinovanou podporu žáků i pedagogů.
Autorka: Klára Havrdová, META, o. p. s., 2026
Obsah článku
Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?