Jak začít učit
Projděte si následující body:
1. Představte si sami sebe, když jste se učili cizí jazyk
- zpočátku vám nic nepřichází na jazyk automaticky
- žádná zákonitost systému a struktura cizího jazyka není v mysli automaticky
- všechno se musíte vědomě naučit nebo odposlouchat
2. Jak začít, když cizinec vůbec neumí česky a nemáme žádný společný jazyk?
Návod a inspiraci, jak učit češtinu jen česky, najdeme v manuálech Český den a Manuál pro učitele českého jazyka pro cizince bez znalosti latinky.
3. Pokuste se udělat si diagnostiku toho, co člověk, kterého máte učit česky, už česky umí. Inspirovat Vás může diagnostika pro mladší žáky nebo starší žáky, kterou jsme vytvořili v METĚ pro výuku v kurzu češtiny pro děti na ZŠ.
4. Ujasněte si svůj postoj k češtině jako jazyku a češtině jako cizímu jazyku:
- čeština je nástroj dorozumění
- češtinu pro život v české společnosti potřebujeme
- česky se lze domluvit ve všech životních a společenských situacích
- studium češtiny není jen pro nadšence a odborníky
- studium češtiny je nutnost pro cizince, kteří tu chtějí žít
- čeština není „malý exotický jazyk“
- čeština je jedním z jazyků členské země EU
Vyučující by měl:
- prezentovat češtinu jako komunikační prostředek
- prezentovat strukturu češtiny jako systém pravidel (ne výjimek)
- snažit se, aby cizinec získal k češtině kladný vztah a nepřestal se snažit své znalosti češtiny zdokonalovat
- mluvit správně česky i při zjednodušování
Vyučující by neměl:
- omlouvat se za obtížnost češtiny
- podbízet se kuriozitami (jako jsou jazykolamy a okrajové jevy)
- deformovat češtinu
- tvrdit, že čeština se nedá naučit
(podle doc. M. Hrdličky)
Než začneme učit
Musíme se obrnit trpělivostí, jde to pomalu. Ale půjde to!
Zásady pro výuku:
- jsme trpěliví, cizinec potřebuje k osvojení češtiny především čas
- prezentujeme jazykové prostředky v kontextu situací, vět a frází
- nechceme od cizince hned ucelenou znalost jazyka a celého jeho systému
- nepředpokládáme u cizince stejný jazykový cit pro češtinu jako u rodilých mluvčích
Proč?
Protože ten, pro koho čeština není mateřským jazykem, si ji osvojuje:
1. postupně
- stejně jako my, když se učíme od dětství mluvit
- stejně jako my, když se učíme cizí jazyk
2. v kontextu (tj. tak, jak jazyk skutečně používáme)
- slovní zásobu a fráze si cizinec osvojuje v kontextu témat a situací, např. při nakupování, v dopravě, při domlouvání schůzky
- gramatiku si cizinec osvojuje v kontextu věty a při spojování slov
To je pán, káva pro pána, mluvím o pánovi (nikoli samostatné pán, pána, pánovi – bez významu a kontextu to nedává smysl ani rodilým mluvčím, jsou to jen tvary a jejich použití souvisí s ostatními slovy ve větě).
Bez mladého pána, bez mladé paní, za mladou paní (nikoli pouze mladého, mladé, mladou).
Dobrá praxe
Další zdroje
Více k tématu |
|
