Jak motivovat děti k učení po návratu do školy, po téměř roční distanční výuce, která byla spojená s různou mírou psychické zátěže pro děti i jejich rodiny? Jak ve škole navázat a ošetřit individuální potřeby dětí po dlouhém období, kdy se do vzdělávání v bezprecedentním měřítku promítly sociální nerovnosti?
Velmi svěží pohled na tuto situaci a velkou inspiraci pro učitele přináší kanadský pedagog Michael Fullan, který je propagátorem tzv. nové pedagogiky pro hloubkové učení. Více o tomto přístupu si můžete poslechnout v jeho příspěvku, který pronesl na konferenci Úspěch pro každého žáka 2021 – Na vlně změny dne 20. dubna 2021.
Fullan ve svém příspěvku Deset priorit pro aktivaci hloubkového učení a vypořádání se se ztrátami vybízí ředitele a učitele, aby učinili ze školy místo, kde se všechny děti budou cítit vítané, budou se těšit na kontakt s ostatními skrze učení, které je smysluplné a důležité pro život. Škola by se měla stát místem setkávání, společného sdílení, objevování a radosti. Místem, kde záleží na každém jednotlivém dítěti a kde rovnost, psychická pohoda a atraktivní učení umožní každému dítěti znovu ožít a využít jeho potenciál.
Autor varuje před rychlými řešeními, která se nabízejí a napadají nás jako první. Cítíme silné nutkání „dohnat učivo“ – otestovat znalosti žáků, zjistit jejich „mezery“ a co nejrychleji je zaplnit. Tím ale sami sebe i žáky chytáme do pasti. Za prvé, těžko to zvládnou ti nejzranitelnější – ti žáci, kteří během distanční výuky nejvíce zaostali nebo vypadávali. Za druhé, žáci se od té doby, kdy jsme je někdy před rokem viděli naposledy, změnili. Pokud s nimi chceme navázat smysluplný kontakt a vztahy, měli bychom je nejdříve „znovu poznat“, zajímat se o to, čím si prošli a čím teď žijí.
Podle Fullana nastala právě nyní jedinečná příležitost k tomu, abychom aktivovali přirozenou touhu dětí po společně stráveném čase a po zážitcích z opravdového hloubkového učení. Nejenže díky tomu budou chodit do školy rády, ale také budou více motivovány pro učení a rychleji a přirozeně doženou, co dříve ne vlastní vinou zanedbaly.
Co Micheala Fullana motivovalo k sepsání jeho Deseti priorit, se můžete dozvědět v krátkém rozhovoru s ním.
Představujeme vám 10 autorových doporučení, jak aktivovat přirozený zájem dětí o učení a jak jim pomoci vypořádat se s tím, co prožily. Doporučení jsou obzvláště vhodná pro kolektivy s dětmi se SVP včetně dětí s OMJ. Jedná se o volný překlad, který doplňujeme vlastními zkušenostmi.
1. Zaměřte se na silné stránky dětí, důvěřujte jim a naslouchejte jim. Zajímejte se o to, čím si prošly, jak to zvládaly a co se o sobě dozvěděly nového. Navazujte na to, v čem jsou děti dobré a od toho se odražte při plánování výuky. Nesnažte se za každou cenu dohnat to, co dětem nejde.
2. Podporujte psychickou pohodu dětí – pro ni jsou klíčové kvalitní vztahy v třídním kolektivu. Využijte čas v rámci třídnických a jiných hodin pro aktivity, které podporují vzájemné vztahy a spolupráci mezi dětmi, pomáhají odbourávat vzájemný ostych po dlouhém distancu a umožňují dětem znovu společně zažít něco hezkého. Tipy pro začlenění nejen dětí s OMJ do třídního kolektivu najdete zde. Každý dospělý (učitel i rodič) by měl vědět, jak u dítěte rozpoznat trauma a kde hledat pomoc. Děti, které jsou na tom zjevně psychicky hůře, by měly mít možnost navázat se ve škole na blízkou dospělou osobu, u které najdou vždy porozumění a podporu, a která o ně bude delší dobu (minimálně do začátku prázdnin, ale i dále od září) individuálně pečovat a sledovat, jak na tom jsou. Tou osobou může být učitel, asistent pedagoga, metodik prevence, výchovný poradce nebo školní psycholog.
3. Vytvořte ze školy radostné místo, kam se děti budou těšit – vneste do prostoru školní budovy barvy, hudbu, pohyb a radostnou atmosféru. Zaveďte příjemné rituály s dětmi (např. ranní komunitní kruh, společné slavení narozenin apod.). Plánujte aktivity, kde je více pohybu ve škole i mimo ni, více společného tvoření (výtvarného, hudebního) a společného sdílení v bezpečném prostředí, kde je každý vítaný.
4. Vzbuďte zájem dětí skrze hloubkové učení a zaujměte je skutečně smysluplným a důležitým učením pro život. Začněte tím, že budete naslouchat tomu, co děti zajímá. Na to navazujte a využijte jejich zvídavosti. Uvidíte, že se děti pro učení nadchnou. Například se můžete ptát dětí, co o daném tématu vědí a co by se chtěly dozvědět. Nebo nechte děti zpracovat plakát, komiks, obrázkovou mapu apod. na téma dle jejich výběru.
5. Nezapomínejte na individuální přístup. Už víte, jaké jsou silné stránky jednotlivých dětí a co je zajímá. Upravujte pro ně zadání podle jejich potřeb, nechte je smysluplně pracovat ve skupinách nebo dvojicích, uzpůsobte jejich rozvrhy, poskytujte individuální podporu, spolupracujte s odborníky. Tipy na zapojení dětí s OMJ a materiály do výuky najdete zde. Ačkoliv se to zdá jako hodně práce navíc, předejdete tím mnoha pozdějším komplikacím.
6. Netestujte a neznámkujte, je to pro děti demotivující a stresující, vnímají to jako trest. Dohodněte se ve škole, že po jeden měsíc nebudete děti testovat ani známkovat. Místo toho využijte interaktivní způsoby, jako je slovní zpětná vazba, skupinová reflexe, sebehodnocení. Děti to bude více motivovat k učení a stanou se samostatnějšími. Pokud už známkovat musíte, známkujte motivačně.
7. Nadále využívejte digitální technologie a učte je děti využívat smysluplně. Pobavte se s dětmi, jaké nástroje online výuky jim vyhovovaly, co jim fungovalo a pomáhalo a co by se dalo využívat i nadále. Technologie představují jedinečnou příležitost k flexibilnějšímu propojování lidí ze vzdálenějších míst, k participativnějšímu hledání společných řešení, k virtuálnímu objevování zajímavých míst, uměleckých i historických sbírek z celého světa, která běžně nenavštěvujeme.
8. Pro děti, které nejvíce potřebují vaši podporu, hledejte nové cesty. Tyto děti obzvláště potřebují, abyste jim naslouchali a zajímali se o to, co prožívají a co by potřebovaly. Buďte otevření jejich návrhům, i když se vám některé mohou zdát velmi nekonvenční. Zvažte cokoliv, co jim dodá naději, optimismus a vzbudí jejich zájem. Usilujte o jejich zapojení do kolektivu, zajímejte se o jejich zpětnou vazbu a domlouvejte se s nimi, jakým způsobem chtějí být hodnoceny. Budou vám za to vděčné.
9. Vytvořte z vaší školy komunitní centrum. Komunikujte pravidelně s rodiči, vyzvěte je ke spolupráci. Společně s nimi můžete včas podchytit změny v chování dětí a předejít tak nežádoucímu vývoji. Spolupracujte s místními organizacemi a podnikateli, místní knihovnou, potravinovou bankou. Zpřístupněte všem připojení k wifi. Jsme silní, pokud máme silnou komunitu, z níž můžeme čerpat. Pokud se rodiče zapojí do školní komunity, stane se škola pro jejich děti přirozeně bezpečným a důležitým místem.
10. Nezapomínejte ani na sebe a vaše kolegy. Poslední rok byl náročný nejen pro děti, ale i pro pedagogy. Pečujte o své duševní zdraví a výše uvedená doporučení aplikujte i pro sebe, v případě potřeby se obraťte na odborníky.
TIP: Využijte tato doporučení pro restart ve vaší škole. Diskutujte o nich v rámci vašeho pedagogického sboru, porovnejte je s vašimi vlastními zkušenostmi a konkrétními potřebami ve vaší škole. Na základě toho zvažte:
- s čím chcete ve škole přestat,
- s čím chcete naopak začít,
- v čem chcete pokračovat.