Poskytování poradenských služeb ve škole zabezpečuje ředitel/ka školy prostřednictvím školního poradenského pracoviště (dále jen ŠPP). Členy ŠPP bývají zpravidla výchovný poradce a metodik prevence, kteří spolupracují s učiteli, případně dalšími pedagogickými pracovníky, jako je speciální pedagog, školní psycholog, sociální pedagog, logoped aj.
Každá základní škola je povinna zpracovat a uskutečňovat program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činnosti členů ŠPP, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování. Tuto povinnost určuje vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
______________________________________________________
Infografiku si můžete stáhnout zdarma ve formátu PDF.
Obsah článku
Příklady poradenských služeb ve škole pro vícejazyčné děti navázané na konkrétní členy ŠPP:
Poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Vyhláška č. 27/2016 mluví o vícejazyčných žácích jako o „žácích s neznalostí/nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka“. Tito žáci jsou tedy zařazeni mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a mohou mít přiznaná podpůrná opatření k rozvoji jazyka a socializace. Nesmíme však zapomínat, že i vícejazyčné děti mohou mít kromě jazykové bariéry další přidružené vzdělávací potřeby (specifické poruchy učení, specifické poruchy chování, zdravotní postižení), které by mohly jejich vzdělávací cíle ovlivnit. K diagnostice těchto specifických vzdělávacích potřeb je nutné vyšetření a doporučení školského poradenského zařízení, na které škola může čekat i několik měsíců. Po tuto dobu je nezbytné, aby škola pro vícejazyčné děti nastavila taková podpůrná opatření, která vícejazyčným dětem i jejich učitelům pomohou dobu čekání překonat a děti budou rozvíjet.
Podpůrné opatření 1. stupně
Jedná se o podpůrná opatření 1. stupně, která jsou zcela v kompetenci školy. Za ŠPP se této role ujímá výchovný poradce nebo speciální pedagog, který aktivně pomáhá učitelům, dětem i rodičům s celým procesem podpory od nastavování, přes realizaci až po vyhodnocování. Tato podpora zahrnuje různé formy a metody výuky (např. více času na práci, dopomoc s prvním krokem, vysvětlení zadání, rozfázování práce, práce s pomůckami a s komunikačními kartičkami, vizualizaci aj.). Na doporučení ŠPZ je dále možné realizovat např. hodiny češtiny jako druhého jazyka, hodiny pedagogické intervence či předmět speciálně pedagogické péče.
Prevence školní neúspěšnosti
Školní úspěšnost vícejazyčných dětí bývá často spojena s jeho jazykovou úrovní a s tím, jak se dítě ve škole i mimo ni cítí, co právě prožívá. Nedostatečná znalost češtiny se často propisuje do hodnocení ve většině předmětů. Stává se tedy, že vícejazyčné dítě je nucené opakovat ročník jen proto, že dostatečně neovládá vyučovací jazyk, což ale není vhodné řešení. Pokud chceme vícejazyčné děti motivovat a dostatečně rozvíjet, nabídněme jim dostatečnou podporu, přijetí a pochopení. Výchovný poradce, školní psycholog i metodik prevence jsou těmi, kdo v prevenci školní neúspěšnosti hrají nejdůležitější roli.
Kariérové poradenství spojující vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění
Při hledání cesty dalšího vzdělávání je pro vícejazyčné děti důležité znát nejen druhy středních škol a jejich zaměření, ale zejména své dovednosti, zdroje a silné stránky. Kariérové poradenství má na starosti kariérový poradce, který zajišťuje individuální či skupinové konzultace dětem a jejich rodičům. Vede motivační rozhovory s dětmi, zjišťuje jejich očekávání a možnosti. Na základě těchto informací pomáhá vícejazyčným dětem s výběrem vhodné školy a pomáhá také s nastavením přípravy k přijímacímu řízení. Ke schůzce je vhodné přizvat tlumočníka.
Podpora vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami
Pokud chceme vícejazyčné děti motivovat a podporovat ve vzdělávání, je nezbytné znát a brát na vědomí jejich individuální a specifické potřeby. Vícejazyčné děti se nejprve potřebují ve škole cítit dobře a bezpečně, teprve potom se mohou soustředit na vzdělávání. Potřebují se cítit součástí kolektivu. Péči o vztahy ve třídě a systematickou dlouhodobou práci s třídním kolektivem má na starosti školní metodik prevence, případně ve spolupráci se sociálním pedagogem, který společně s třídním učitelem plánuje i realizuje preventivní programy třídě na míru. Tyto programy by měly být přizpůsobené tak, aby se jich vícejazyčné dítě mohlo aktivně účastnit a měly by pracovat i s tématy xenofobie, rasismu, předsudků, respektu, tolerance a hledání vlastní identity.
Průběžná a dlouhodobá péče o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi a vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení
Výchovné i vzdělávací obtíže vícejazyčných dětí je důležité včas komunikovat s rodiči. Schůzku s rodiči může navrhnout učitel i kterýkoliv člen ŠPP. Na taková setkání je dobré se předem pečlivě připravit, protože nebývají moc příjemná a mohou zbytečně vyvolat konflikt mezi školou a rodiči, což ve finále neprospěje právě dítěti. Je tedy účinné, aby na schůzce byl přítomný kromě učitele i některý z členů ŠPP. Většinou to bývá výchovný poradce, ale může to být i např. školní metodik prevence nebo sociální pedagog. V případě vícejazyčných žáků nám komunikaci s jejich rodiči může komplikovat jazyková bariéra či vzájemné nepochopení vznikající z nevyjasněných očekávání. Na schůzku tedy můžeme přizvat tlumočníka či interkulturního pracovníka. Poradenský pracovník školy by měl schůzku vést s citlivostí a empatií ke konkrétní rodinné situaci vícejazyčného dítěte.
Včasná intervence při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů
Individuální aktuální problémy vícejazyčných dětí ale i celých třídních kolektivů může svými intervenčními programy ošetřit školní psycholog nebo metodik prevence či sociální pedagog. Důležitý je vždy včasný a citlivý zásah. Poradenský pracovník by měl znát specifika pro práci s kolektivy s vícejazyčnými dětmi. K vícejazyčným dětem by měl být vnímavý s ohledem na kulturní specifika rodinného zázemí.
Předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace
Vícejazyčné děti jsou na žebříčku ohrožených dětí šikanou a diskriminací na nejvyšší příčce. Často je to proto, že nemají na koho se obrátit, když se něco děje, nebo ani nevědí, že se na někoho obrátit mohou. Příčinou také bývá nevšímavost okolí těchto dětí, které nepomůže a nezasáhne. Školní metodik prevence společně se školním psychologem by měli dětem nabízet preventivní programy. Ty je učí, jak se v takových situacích zachovat, na koho se mohou obrátit a jak je důležité nebýt lhostejný k pomoci druhým. Nesmíme však zapomínat na aktivní zapojení vícejazyčných dětí do takovýchto programů.
Spolupráce a komunikace mezi školou a zákonnými zástupci
Rodiče vícejazyčných dětí nejprve potřebují rozumět tomu, jaké má na ně škola požadavky a jaké jsou jejich povinnosti. Jedná se o základní informace, které nám mohou připadat jako zcela jasné, jako je např. vzdělávací systém v ČR nebo jak vlastně funguje naše škola. Dále je třeba rodičům vysvětlit a nastavit informační kanál mezi rodinou a školou a zajistit, aby rodičům chodily zprávy přeložené, pokud je to třeba. Pro rodiče je také velmi důležité, aby věděli, že ve škole je tým odborníků – celé ŠPP -, kteří nabízí podporu nejen jejich dítěti, ale i jim rodičům. Rodiče vícejazyčných dětí tedy potřebují vědět, na koho a s čím se ve škole mohou obrátit.
Přestože se každá škola řídí stejnou vyhláškou o poskytování poradenských služeb ve škole a je tím pádem povinná výše uvedené poradenské služby poskytovat, reálné fungování školních poradenských pracovišť je velmi rozdílné napříč všemi kraji a regiony. Důvodem nefunkčního ŠPP bývá nejčastěji neefektivní spolupráce jednotlivých členů, a také jejich motivace a časové možnosti k vykonávání své role.
Záchytná síť uvnitř školy
Když je dobře nastavené fungování školního poradenského pracoviště, zejména spolupráce mezi jednotlivými členy ŠPP a aktivní spolupráce s učiteli, vytváří ŠPP velmi pevnou záchytnou síť uvnitř školy. Ta nabízí efektivní a účinnou podporu (nejen) vícejazyčným dětem. Školní poradenské pracoviště je tým odborníků uvnitř školy, kteří společně dokáží nastavovat pevnou podporu dětem i učitelům, ale i sami sobě navzájem. Dobře nastavené a jasně vymezené agendy jednotlivých členů ŠPP pomohou dětem, učitelům i rodičům lépe se v jejich nabízené podpoře orientovat. Aktivní činnost jednotlivých členů ŠPP by měla být velkou oporou zejména pro učitele, kteří se často dostávají do náročných situací, stejně tak jako pro děti a jejich rodiče. Členové ŠPP jsou mezi učiteli někdy bohužel vnímání jako ti, kteří učitelům přidělávají práci. Někdy však stačí vyjasnit si vzájemná očekávání a spolupráci. Pokud je chuť a vůle, vše se dá efektivně nastavit.
Infografiku si můžete stáhnout zdarma ve formátu PDF.
Nastavení týmu ŠPP – Jak nastavit nebo vzkřísit školní poradenské pracoviště?
Z pohledu vedení školy
Za fungování školního poradenského pracoviště zodpovídá ředitel/ka školy.
Na co je dobré myslet v souvislosti s fungováním ŠPP?
- strategie, koncepce, vize školy – Víme, kam směřujeme?
- specifika školy – Známe svoji školu a její potřeby? (kolik máme vícejazyčných dětí, celkově dětí s SVP, specifika umístění školy např. vzhledem ke komunitám s migrační zkušeností, skladbě obyvatel apod, vybavení a možnosti školy z hlediska prostoru i personálu..)
- možnosti i limity – Na koho se můžeme obrátit? (spolupráce v regionu s PPP, SPC, SVP, s integračními centry, s úřady, s neziskovými organizacemi, financování aj.)
Co je třeba také zvážit vzhledem k obsazení ŠPP?
- Kolik členů a jaké naše ŠPP potřebuje? Kdo bude vedoucí/koordinátor ŠPP?
- Jsou členové ŠPP jen formální role či opravdu svoji roli aktivně vykonávají?
- Jsou to odborníci? Potřebují další vzdělávání?
- Mají členové ŠPP prostor a čas na vykonávání své role? Jsou náležitě ohodnocení?
- Mají podporu vedení školy? Jak o ně můžeme pečovat?
Co vedení školy potřebuje?
Školní poradenské pracoviště je tým poradenských pracovníků, kteří pro svou náročnou práci potřebují dobré podmínky. Pokud má ŠPP podporu od vedení školy a vzájemně spolu komunikují o tom, co se v ŠPP a ve škole děje, svou roli může vykonávat snáze a efektivněji. Vedení školy se na své ŠPP potřebuje spolehnout a vědět, co potřebuje. Je tedy nezbytné členům ŠPP nastavit takové podmínky, aby svoji roli mohli opravdu pečlivě vykonávat.
Z pohledu školního poradenského pracoviště
Pro usnadnění fungování ŠPP by měl být jeden z jeho členů pověřený vedením ŠPP. Vedoucí pak odpovídá za chod a fungování celého ŠPP, např. svolává schůzky, dává podněty vedení školy, koordinuje činnosti jednotlivých členů aj.
Na co je tedy dobré myslet uvnitř ŠPP?
- Máme jasně stanovené role v týmu? (rozdělení témat/agend mezi členy ŠPP)
- Víme přesně, co kdo v ŠPP dělá?
- Jak máme nastavené schůzky, sdílení členů ŠPP (pravidelné, efektivní)?
- Jaká je spolupráce ŠPP uvnitř školy i vně (s dětmi, učiteli, rodiči, externími org.)
- Jak je konkrétně nastavená podpora pro děti, učitele, rodiče?
- Jak nám aktuálně ve škole funguje ŠPP?
- Máme program ŠPP? Je aktuální a funkční?
- Jak máme nastavenou komunikaci v týmu?
- Jak máme nastavenou spolupráci a komunikaci s učiteli, dětmi a rodiči?
- Jak umíme podpořit učitele, nabídnout podporu, pomoc?
- Jak se nám daří mapovat/zachytávat varovné signály v kolektivech/u jednotlivců?
Co ŠPP potřebuje?
Zárukou dobře fungujícího poradenského pracoviště školy není počet jeho členů ani velikost školy nebo umístění ve velkém městě. Malé ŠPP může být skvěle fungující, stejně jako velké a početné ŠPP může být zcela nefunkční. Je to vždy o lidech, o jejich motivaci a chuti něco dělat nebo změnit. Pevná spolupráce, vzájemná podpora mezi členy ŠPP a proaktivní přístup jednotlivých členů je pro efektivní fungování ŠPP nezbytná. Stejně jako dobře nastavené vztahy s učiteli, vedením školy, dětmi a rodiči.
Z pohledu učitelů
Podpora učitelů od jednotlivých členů ŠPP je zcela zásadní. Pokud je spolupráce ŠPP a učitelů dobře nastavená, nejsou učitelé na vše sami. Od ŠPP aktivně přichází velká pomoc a podpora. ŠPP pomáhá učitelům s nastavováním, realizací a vyhodnocováním podpůrných opatření vícejazyčných dětí a dětí s SVP, s diagnostikou, klimatem tříd, začleňováním (nejen) vícejazyčných dětí do kolektivu, náročným chováním dětí, komunikací s rodiči, s ŠPZ, s OSPOD aj. ŠPP by se však také mělo podílet na psychohygieně učitelů a prevenci syndromu vyhoření. Třeba už jen tím, že učitele dokáže vyslechnout a podat jim pomocnou ruku.
Co učitelé potřebují?
Učitelé potřebují vědět a rozumět, k čemu jim je ŠPP prospěšné, aby mohli spolupráci s jednotlivými členy ŠPP vnímat opravdu jako pomoc. Potřebují vědět, na kterého člena ŠPP se mohou obrátit, s čím a proč. Zejména však potřebují podporu a pochopení ze strany ŠPP a pocit vzájemné důvěry.
Z pohledu (nejen) vícejazyčných dětí a jejich rodičů
V rámci poradenských služeb na škole je nezbytné, aby všechny děti i jejich rodiče rozuměli, k čemu ŠPP na škole je, kdo jsou jeho členové a na koho se s čím mohou obrátit. Měli by také vědět, že na poradenské služby mají nárok všechny děti i rodiče, když je potřebují. Včasné vyjasnění vzájemných očekávání často usnadní spolupráci i komunikaci a pomáhá předejít zbytečným nedorozuměním a nepochopením. Pokud chtějí členové ŠPP vícejazyčné děti a jejich rodiče motivovat ke spolupráci, musí být vnímaví a pozorní a aktivně se o ně zajímat s ohledem na jejich specifické individuální potřeby.
Co (nejen) vícejazyčné děti a jejich rodiče potřebují?
Pro vícejazyčné děti a jejich rodiče je tedy nezbytné, aby poradenskému systému školy opravdu rozuměli a neměli strach se na ně obrátit. Dětem i rodičům k lepšímu pochopení velmi pomůže, když škola vytvoří informační letáky v různých jazycích, pořádá informační schůzky pro rodiče či individuální konzultace za přítomnosti tlumočníka (např. z NPI). Všechny potřebné informace o fungování ŠPP se mohou shromažďovat na nástěnce ŠPP. Ta obsahuje např. vymezení agend jednotlivých členů (tedy co kdo má na starost), jména a fotografie konkrétních členů ŠPP, jejich kontakty a kde je najdou či kontakty na další externí organizace aj. Všechny tyto informace by měly být srozumitelné a jednoduché (infografiky, obrázky, piktogramy), případně přeložené do více jazyků. V neposlední řadě vícejazyčné děti a jejich rodiče potřebují přijetí, podporu a pochopení ze strany ŠPP a pocit vzájemné důvěry.
Vzájemná podpora, pochopení a spolupráce uvnitř školy přispívá k dobrému klimatu školy. Vedení školy by mělo být pečující, motivující a podporovat členy školního poradenské pracoviště a učitele. Ti pak mohou pečovat, motivovat a podporovat děti a jejich rodiče. Motivaci k učení (nejen) vícejazyčným dětem zvýší pocit přijetí, pochopení, podpory a bezpečného prostředí. O to vše se stará, spolu s celým týmem školy, školní poradenské pracoviště.