Přijímací pohovor a nastavení spolupráce s rodiči na ZŠ

Přijímací pohovor je důležitým prvním krokem k nastavení fungující spolupráce mezi rodinou a školou.

Při pohovoru s rodiči doporučujeme mít na paměti tyto cíle:

  1. zjistit potřebné informace o žákovi,
  2. předat rodině informace o chodu školy, organizaci výuky a vzdělávacím systému ČR,
  3. informovat rodiče o právech a povinnostech rodiny, žáka a školy,
  4. vyměnit si vzájemně důležité kontakty na rodinu a školu včetně školských služeb,
  5. nastavit pravidla spolupráce a komunikace mezi rodinou a školou.

Pohovor by se měl uskutečnit minimálně tři dny před samotným nástupem do školy.

Před pohovorem zvažte následující:

  • Kdo z vaší školy by měl být přítomen na prvním setkání?
    Kromě ředitele je na místě i osoba zodpovědná za integraci cizinců, popřípadě žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Může to být koordinátor, metodik prevence, výchovný poradce nebo speciální pedagog. Ideálně také budoucí třídní učitel.
  • Potřebujete tlumočníka nebo interkulturního pracovníka?
  • Jaké informace chcete rodičům předat a jaké naopak chcete od rodičů získat?
  • Jaká bude vaše strategie začleňování žáka cizince do výuky?
    Kdo bude žáka učit češtinu, jak bude podporován v jednotlivých hodinách, jaké jsou možnosti kurzů ČDJ v okolí či jaké doučování může žák navštěvovat atd.
  • Jakou roli by mohli hrát při podpoře dítěte sami rodiče?

Jaké doklady předem vyžádat od rodičů?

Před schůzkou rodičům předejte rozhodnutí o přijetí žáka, pozvánku na setkání, případnou žádost o tlumočníka a žádost o potřebné doklady.

Při přijímání by Vám měli rodiče předložit:

    • rodný list dítěte
    • pas rodičů i dítěte
    • zdravotní pojištění
    • doklady o předchozím vzdělání, pokud dítě již navštěvovalo jinou školu

Jestliže rodiče nemají potřebné doklady k dispozici, i kdyby se jednalo o pas nebo rodný list, není to důvodem pro nepřijetí dítěte do školy.

Chybějící doklady o vzdělávání mohou být nahrazeny čestným prohlášením zákonných zástupců.

Žádost o tyto doklady naleznete přeloženou do jednotlivých jazyků v Informacích pro rodiče – jazykové verze.

Na schůzku se připravte a rodičům poskytněte následující:

Práva a povinnosti vícejazyčných rodičů a žáků jsou stejná jako u ostatních rodičů a dětí, ale abychom se vyhnuli nedorozuměním v souvislosti s odlišnou kulturou nebo zkušeností s jiným vzdělávacím systémem, doporučujeme rodičům předat veškeré základní a praktické informace.

Co je potřeba rodičům vysvětlit

Vzhledem k tomu, že žáci často přicházejí do ČR ze zemí, kde mohou být jiné zvyklosti, jiný právní kodex týkající se vzdělávání, jiné svátky apod., je vhodné jim předat právě tyto informace. Pomůže to předcházet možným nedorozuměním spojenými s docházkou, výukou, chováním žáka nebo způsoby komunikace.

    • Vzdělávací systém v České republice – jiný může být například věk dítěte pro nástup na základní školu, jiný počet tříd nezbytný pro splnění povinné školní docházky, jiný systém pro postup do navazujícího stupně vzdělání (např. výběr střední školy, systém přihlášek a přijímacího řízení), apod. Informujeme o devítileté povinné školní docházce v ČR (PŠD) – např. ve Vietnamu trvá PŠD jen 5 let, na Ukrajině 12 let.
    • Kontakty na koho a kdy se v jakých situacích obracet.
    • Práva a povinnosti rodičů – je velmi důležité vysvětlit rodičům, že je jejich zákonnou povinností poslat děti do školy. Často rodiče neví, jak omlouvat nepřítomnost dítěte, že je třeba chodit na třídní schůzky, sledovat prospěch v žákovských knížkách a chodit na třídní schůzky. Sdělte jim, že třídní schůzky mají jen informativní charakter – např. v Mongolsku jsou vnímány negativně. Pro rodiče také nemusí být samozřejmostí, že je třeba vybavit dítě přezůvkami, svačinami a pomůckami na některé předměty. Zároveň mají rodiče právo na informace o studiu dítěte, mohou nesouhlasit se zařazením do ročníku, mohou se vyjadřovat ke všem rozhodnutím školy, mají právo na poradenskou pomoc školy atd.
    • Práva a povinnosti žáka – je vhodné informovat rodiče také o tom, že žák je povinen do školy chodit a respektovat vnitřní řád a pravidla školy (např. nenosit do školy nebezpečné předměty), také jaký je postup školy, když se toto neděje. I rodiče je vhodné informovat o tom, na koho se žák může obrátit v případě jakéhokoliv problému nebo např. když dojde k úrazu.
    • Harmonogram školního roku – v mnoha zemích mají jinak dlouhé prázdniny a v také v jinou dobu letní či zimní, slaví jiné státní svátky a rodiče se tedy neorientují v těch našich, např. na Ukrajině je školní rok od září do května. Pro ukrajinské rodiče jsme natočili video o důležitých termínech a zajímavostech v českém školním roce v ukrajinském jazyce s českými titulky.

  • Začátek vyučování, délka výuky, přestávky, rozvrh hodin, zkratky předmětů, platby ve škole, seznam pomůcek atd. – ne všichni rozumí systému rozvrhu formou tabulky, obtížné je pro ně porozumění zkratkám, označení učeben či systému půlených hodin. Pro děti je vhodné připravit rozvrh doplněný piktogramy, obrázky či překladem do jejich jazyka. Je také vhodné informovat o tom, že výuka probíhá od pondělí do pátku – např. v Rusku a ve Vietnamu se děti učí i v sobotu nebo v některých muslimských zemích může být stanoven víkend na pátek a sobotu.
  • Mapka školy – kde je vyznačena třída dítěte, WC, šatny, tělocvična, jídelna, družina, ředitelna apod.
  • Možnosti podpory žáka ze strany školy – zapojení do výuky, podpůrné materiály, úprava vzdělávacích cílů, hodnocení na základě pokroku, zajištění výuky ČDJ.
  • Systém hodnocení – může se velmi lišit a je třeba předejít nedorozumění, např. na Ukrajině mají 12stupňovou klasifikační škálu,
  • Exkurze, výlet, škola v přírodě – pro některé rodiče není zcela běžné, aby poslali své dítě s cizím člověkem a skupinou dalších dětí někam do přírody.
  • Domácí úkoly – velice se osvědčilo, když je rodičům vysvětlen systém zadávání a plnění domácích úkolů (např. do notýsku nebo online systému školy, jak často se úkoly dávají) a je předem zjištěno ze strany školy, kdo bude dítěti u vypracování úkolů oporou (může to být např. česky mluvící “chůva” nebo vychovatel ve školní družině). U rodičů vícejazyčných dětí nemůžeme předpokládat, že budou schopni pomáhat dětem s plněním domácích úkolů. Můžeme se s nimi ale například domluvit na tom, že budou kontrolovat, že dítě domácí úkol vypracovalo, že má do školy přichystané potřebné pomůcky apod.
  • Doučování – je vhodné také informovat rodiče o možnostech doučování, ale také o nastavení podmínek – např. to, že když se doučování po domluvě a zájmu ze strany rodičů zajistí, měl by na něj potom žák opravdu chodit.
  • Školní družina – je dobré vysvětlit, že se jedná o placenou volnočasovou aktivitu, kterou zajišťuje škola a která může významně napomoci integraci žáka a rozvoji jeho češtiny, např. v Mongolsku družiny nejsou. Nabídněte pomoc s vyplněním přihlášky.
  • Školní jídelna – vysvětlete, jak to v ní funguje (možnosti stravování, platby, elektronické objednávání, teplé obědy). Je vhodné zjistit, zda má dítě nějaká omezení v jídle ze zdravotních nebo náboženských důvodů. Nabídněte pomoc s vyplněním přihlášky.
  • Odklad školní docházky – je vhodné vysvětlit, že se nejedná o konec či vyloučení ze studia, není třeba se za něj stydět, neznamená to nějaké znevýhodnění ani že dítě není chytré.
  • Můžete využít přeložené informace na základě Checklistu přijetí do školy.

Při pohovoru

  • Na úvod schůzky je důležité ujistit rodiče o tom, že informace, které škole předávají, jsou důvěrného charakteru. Předejde se tak pocitům nejistoty a obavám, které mohou mít například azylanti a žadatelé o mezinárodní ochranu.
  • Zjistěte si, jak se správně vyslovuje jméno dítěte, případně jak chce být oslovováno.
  • Požádejte rodiče o informace ohledně okolností přestěhování dítěte do ČR, jsou totiž důležité pro získání představy o psychickém rozpoložení dítěte.
  • Rodičům předejte informace, které jste si na schůzku připravili dle doporučení výše.
  • Informujte rodiče o rozhodnutí o zařazení do ročníku (například pokud jste se rozhodli dát dítě o ročník níže, měli by s tím rodiče vyjádřit souhlas).
  • Proberte s rodiči ve škole domluvený postup začleňování, možnosti podpory ze strany školy i rodiny. Bude-li dítě zařazeno do jazykové přípravy, nechte rodiče podepsat žádost.
  • Pokud je předem jasné, že dítě bude potřebovat i podporu na základě doporučení z pedagogicko-psychologické poradny, domluvte s rodiči postup, předejte jim kontakt na poradnu, s níž škola spolupracuje, i písemné informace o tom, co je PPP a proč je jejich spolupráce důležitá. viz Jak může být podpořeno vaše dítě ve vzdělávání.

Domluvte s rodiči pravidla spolupráce a komunikace:

  • jakým způsobem budete komunikovat (mailem, telefonicky, zápisy do společného notýsku apod.);
  • jakým jazykem budete komunikovat;
  • kdo bude kontaktní osoba rodiny (v praxi se ukazuje, že nejefektivnější je vždy přímá domluva se zákonným zástupcem, třeba i s přítomností tlumočníka);
  • jak často spolu budete komunikovat;
  • jakým způsobem rodiče mohou podporovat své dítě při vzdělávání. Např. viz domácí úkoly výše.

Jaké informace na první schůzce od rodičů zjišťovat?

1) Osobní údaje o dítěti a rodinné situaci (umožní Vám lépe navázat kontakt a rozumět dítěti)

  • Jak se správně vyslovuje jméno dítěte (…), jak chce být oslovováno?
  • Odkud dítě pochází (země původu)?
  • Kdy přesně dítě přijelo do ČR? Bylo např. nějaký čas od rodičů odloučené?
  • S kým dítě bydlí? Zůstal někdo, na koho je dítě fixované, v původní vlasti? (Zde je důležité být citlivý, minulost některých cizinců může být velice traumatická.)
  • Setkal/a se již s češtinou a kde? Ve škole, doma, při soukromých lekcích? Umí česky? (Jak dobře?)
  • Jaké jazyky ovládá a na jaké úrovni? V jakém jazyce dovede dítě číst a psát?
  • Jaké jazyky jsou používány doma, popř. kdo z rodiny mluví jakou řečí? (V některých rodinách slouží různé jazyky různým účelům.)
  • Jaký druh komunikace mezi rodiči (…) a školou bude nejefektivnější (verbální nebo psaná)? Jaký je preferovaný jazyk?
  • Pokud nerozumíte vůbec, uveďte někoho, kdo v akutních případech může přeložit důležitou informaci?
  • O co se dítě zajímá, co jsou jeho silné stránky?

2) Chování a komunikace

  • Jak se obecně dítě cítí ve třídě nebo v kolektivu vrstevníků?
  • Jak dítě zvládá změny?
  • Objevily se u dítěte v minulosti závažné výchovné potíže?
  • Potřebuje dítě specifický přístup nebo způsob komunikace?
  • Co mu pomáhá v případě náhlé stresové situace?

3) Další důležité informace

  • Existují u dítěte nějaké zdravotní obtíže, o kterých by měla škola vědět?
  • Má rodina nějaké konkrétní požadavky na vzdělání? Má rodina nějaké plány do budoucnosti?
  • Jaké zvyky v oblasti stravování v rodině fungují (př. má dítě přímo nějakou dietu)?
  • Jaké (pokud vůbec nějaké) bylo předchozí vzdělání? – kde, od kolika let, bylo přerušeno? – na jak dlouho?
  • Shodují se předměty s českým kurikulem? Požádejte rodiče o dokumentaci z předchozích škol (pro vaši představu poslouží i žákovy sešity v mateřském jazyce).

Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující jeho integraci. Škola by měla na základě těchto informací připravit plán žákova začleňování.

Formulář na výše uvedené informace naleznete v mnoha jazykových verzích v tomto odkazu. Můžete je rodičům na první schůzce předat a požádat o jejich vyplnění.

Zdravotní pojištění

Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci. Účastníky veřejného zdravotního pojištění jsou také děti azylantů, žadatelů o mezinárodní ochranu a cizinců požívajících dočasné ochrany, děti osob s trvalým pobytem, děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ.

Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční cestovní zdravotní pojištění. Jeho podmínky upřesňuje novela cizineckého zákona.

Nicméně dle zákona o zdravotních službách, §48, musí být každý pacient ošetřen, pokud se jedná o neodkladné případy ohrožující život či vedoucí k závažnému zhoršení zdravotního stavu.

Doporučujeme

  • Jednat a komunikovat s ohledem na jinou kulturu a se vzájemným respektem.
  • Informovat je o nabídce mimoškolních aktivit a zájmových kroužcích – někteří rodiče se snaží vyplnit volný čas dítěte pouze výukou nebo často neví, kde takové kroužky hledat.
  • Zapojit rodiče a děti do školních aktivit a akcí (besídky, karnevaly, divadlo atd.), které podporují české tradice a zvyky. Není třeba obávat se kulturních rozdílů.
  • Zjistit si, zda rodič umí ovládat počítač a zda používá aplikace – počítačová negramotnost spolu s jazykovou bariérou může způsobovat problémy v komunikaci. Je vhodné ukázat rodiči, jak funguje školský webový informační systém.

Zjištění si základních informací interkulturního minima (o kultuře země, odkud žák pochází, jejích tradicích a zvycích) a rozvíjení sociokulturních kompetencí jsou předpokladem úspěšné integrace vícejazyčných žáků do českého vzdělávacího systému i prostředí a může velice pomoci k nastavení fungující spolupráce mezi školou a rodiči.

Doplňující články