U Shain přijel s rodiči a pěti dalšími sourozenci do ČR před dvěma lety v rámci tzv. přesídlovacího programu. Pochází z Barmy, ale protože patří k čjinskému etniku vyznávajícímu evangelickou víru, byli jeho rodiče spolu s ostatními utlačováni buddhistickou vojenskou juntou, která zemi vládne. Otci hrozilo vězení, a proto s celou svou rodinou uprchl do Malajsie, kde strávili tři dlouhé roky. Poté Česká republika nabídla několika barmským rodinám přesídlení do ČR v rámci zrychleného řízení o azylu.
Rodina dostala integrační byt v malé středočeské obci a U Shain ve svých 12 letech poprvé nastoupil do školy. Ve své rodné zemi a ani poté v Malajsii do školy nechodil, proto jej ve škole zařadili do první třídy. První dva roky se učil číst, psát a počítat, zvykal si na nové prostředí a pomalu se učil česky. Najít si kamarády byl pro něj ale docela problém, protože nejenže byl jiný, nemluvil dobře česky, ale navíc byl o pět až šest let starší, než jeho spolužáci. Ve škole byl čím dál nešťastnější a začal toužit po změně. Když mu bylo 15 let a byl žákem 4. třídy, začalo učitelům ve škole docházet, že bude problém s přechodem na střední školu. Vzhledem k věku nebude moci dokončit řádně základní vzdělání, takže co teď s ním?
U Shain by se rád věnoval řemeslu svého otce – práci se dřevem, ale na SŠ jej bez ukončeného základního vzdělání nevezmou. Výchovná poradkyně proto kontaktovala organizaci META, která se věnuje poradenství školám i mladým migrantům v oblasti vzdělávání. V METĚ jí poradili Kurz pro získání základního vzdělání, díky němuž mají lidé bez základního vzdělání možnost si toto vzdělání doplnit. U Shain proto ve svých 16 letech opustil základní školu, do které chodil, a rok dojížděl do města do školy, která takovýto kurz nabízela. Denně si osvojoval učivo základní školy, aby byl na konci roku schopen složit zkoušku. To se mu nakonec podařilo a v 17 letech byl pak také přijat na střední odborné učiliště, obor truhlář.
Přestože příběh U Shaina ukazuje, že se i ve zdánlivě neřešitelných situacích dají najít schůdná řešení, důležité je uvědomit si, že nepromyšlená rozhodnutí, která z počátku vypadají logicky, mohou v budoucnu velice komplikovat život. Při příchodu negramotného U Shaina do školy se zdálo logické zařadit jej do první třídy, aby se vše naučil od počátku, přestože věkem patřil do 6. třídy. Jenže problém nastává, když se blíží hranice 17 (respektive 18) roku, do kterého je nutné základní školu opustit. V současné době již není možné zařadit žáka o několik ročníků níže. Podle § 9a vyhlášky č. 48/2005 se žák zařazuje do ročníku dle svého věku. Vyžaduje-li to jeho zájem, lze ho s přihlédnutím k úrovni jeho dosavadního vzdělání a zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb zařadit o jeden ročník níže. Žákovi je pak třeba poskytnout dostatečnou individuální podporu – individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, pedagogická intervence, doučování, individuální hodnocení apod.