Na základní školu nastoupil do 3. třídy chlapec z Číny. Přestěhoval se za svými rodiči, kteří zde již téměř tři roky žili. Během té doby si zařídili obchod, který dobře prosperoval. Chlapec neuměl vůbec česky, když začal navštěvovat českou základní školu. Zpočátku působil velmi zakřiknutě, s dětmi se příliš nekontaktoval. Nebylo se čemu divit, jazyková bariéra byla obrovská.
Rodiče byli požádáni o spolupráci. Vhodné by bylo, aby chlapec trávil čas v družině, případně v nějakém zájmovém kroužku. Nic takového se však nekonalo. Chlapec odcházel každý den ihned po vyučování domů. Na plnění školních povinností však nikdy nedošlo, domácí úkoly ani jinou zadanou práci do školy nenosil. Jeho čeština se nelepšila. Tím pádem se nelepšilo ani jeho zapojení do výuky. Spíš naopak, chování chlapce začalo být stále podivnější. Během výuky byl velmi unavený, a někdy se choval nepřiměřeně agresivně.
S ohledem na situaci se snažila paní učitelka promluvit s chlapcem i jeho rodiči. Zjistila, že chlapec odchází každý den po škole do tzv. čínské školy, kde absolvuje další čtyři hodiny výuky. Učí se čínštinu, angličtinu a matematiku. Domů se dostává každý den po šesté hodině. Úkoly ho čekají do obou škol, energie však už příliš nezbývá.
Pro rodiče chlapce je velmi důležité, aby navštěvoval i čínskou školu. Platí za ni také dost peněz. I přesto, že vnímají přetíženost chlapce a to, že v české škole nebude pravděpodobně nikdy příliš úspěšný, nebude-li mít dostatek času na přípravu a odpočinek, je pro ně tato zvolená cesta tou správnou a neumí si představit jinou variantu.
Přestože je určitě v pořádku a obecně velmi vítané, aby se chlapec věnoval i zdokonalování svého mateřského jazyka, taková frekvence výuky (tj. pět odpolední v týdnu) je zničující. Nicméně stále jsou to rodiče, a je to tak v pořádku, kdo má právo rozhodnout o vzdělávání a výchově svých dětí. Z pohledu Středoevropana to může působit nerozumně, až „násilně“, ale jak nás upozornil náš spolupracující sinolog, je potřeba se na to podívat pohledem lidí vyrůstajících v přelidněné Číně. Konkurence je zde tak veliká, že rodiče se snaží dostat do svých dětí co nejvíce, aby ve svém dospělém životě obstály. A s takovou zkušeností sem přijíždí i rodiče tohoto chlapce.