Střední školy často po uchazečích při přijímání požadují různé dokumenty dokládající jejich předchozí vzdělání, v případě žáků s OMJ jsou však požadavky škol a legislativy často nepřehledné. Než se dostaneme k otázce, které z těchto dokumentů může škola od uchazečů se zahraničním vzděláním požadovat, je nutné si vyjasnit právní terminologii v tomto tématu:
Obsah článku
Uznávání zahraničního vzdělávání
Uznávání zahraničního vzdělání spadá do kompetence krajských úřadů. S ohledem na to, ve které zemi žák studoval, se pak uznání provádí vydáním jednoho z těchto dokumentů:
a) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR
Jde o privilegovaný režim pro vzdělání získané v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o uznávání rovnocennosti (př. Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Německo, Slovensko). Privilegovaný je v tom, že krajský úřad o ničem nerozhoduje, ale jen osvědčuje již existující rovnocennost.
b) Rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (= nostrifikační doložka)
Tzv. nostrifikace je rozhodovací proces, který zjišťuje obsah a rozsah vzdělávání a rozhoduje, zda je srovnatelný s českým systémem vzdělávání. V případě, že se obsah a rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nepředloží úplné podklady, ze kterých je patrný obsah a rozsah vyučovaných předmětů, krajský úřad nařídí nostrifikační zkoušku, jejíž úspěšné složení je předpokladem pro vydání rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v ČR (= nostrifikační doložka). Nostrifikace je proces, který uznává pouze dokončený stupeň vzdělání.
Jaký doklad o předchozím vzdělání musí doložit žáci se zahraničním vzděláním?
Jak říká § 59 odst. 1 školského zákona: „Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.“ Pro přijetí na střední školu se tedy nutně nevyžaduje získání základního stupně vzdělání.
Pokud osoba pobývající dlouhodobě v zahraničí plnila povinnou školní docházku na území jiného státu, musí pro potřeby přijetí ke studiu na SŠ doložit splnění povinné školní docházky, a to předložením dvou posledních vysvědčení dokládajících docházku do školy po dobu devíti roků.
ŠKOLA PO TAKOVÉM UCHAZEČI TEDY NEMŮŽE VYŽADOVAT UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI NEBO UZNÁNÍ PLATNOSTI (NOSTRIFIKACE) ZAHRANIČNÍHO VYSVĚDČENÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Nelze jej požadovat ani v kritériích přijímacího řízení, která stanovují ředitelé škol.
Pokud ovšem uchazeč ukončil v zahraničí základní vzdělání dříve než za 9 let, dokládá střední škole ukončení základního vzdělání, tedy uznání rovnocennosti nebo uznání platnosti (nostrifikace) zahraničního vysvědčení v České republice.
Musí žáci se zahraničním vzděláním předložit doklady o předchozím vzdělání už při přijímacím řízení na českou SŠ? Ne!
Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání musí být součástí přihlášky ke studiu na SŠ tyto dokumenty:
a) vysvědčení z posledních 2 ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky (viz případ žáků uvedených v bodech 1) a 2) výše)
b) vysvědčení z posledních 2 ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky
…
j) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání.
Podle § 1 odst. 4 vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, v případě, že žákovi tyto doklady nebyly vydány při podávání přihlášky, žák „předloží tento doklad střední škole nejpozději v den, kdy se stane jejím žákem.“
Žák proto není povinen už během přijímacího řízení prokázat splnění povinné školní docházky, nebo ukončené základní vzdělání (tedy ani nostrifikaci). Nedodání těchto dokumentů při přijímacím řízení tak nemůže být považováno za nesplnění zákonných podmínek a samo nemůže vést k nepřijetí na danou SŠ.
A jak doložit ukončení 9leté povinné školní docházky?
Předložením dvou posledních vysvědčení dokládajících docházku do školy po dobu devíti roků.
Uchazeč o studium je pak podle správního řádu povinen předložit k nahlédnutí originál vysvědčení vystavený v cizině či úředně ověřenou kopii. Škola může po uchazeči požadovat odevzdání úředně ověřené kopie tohoto vysvědčení.
Dále je uchazeč povinen předložit překlad do českého jazyka. Výjimku tvoří doklady ve slovenském jazyce, tam soudní překlad není třeba. Škola také může uchazeči o studium sdělit, že soudní překlad nevyžaduje (§ 16 odst. 1 a 2 správního řádu), např. v případě obecně známého jazyka jako AJ nebo RJ.
Všechny uvedené informace potvrzuje také dokument MŠMT Informace k přijímací zkoušce z ČJL osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí.
Uchazeči z Ukrajiny s dočasnou ochranou
Zákon „Lex Ukrajina“ stanoví, že cizinec, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, může vysvědčení z předchozího vzdělávání zcela nebo z části nahradit svým čestným prohlášením (které obsahuje např. informaci o tom, ve kterých předmětech a jakým počtem bodů byl žák hodnocen, tím se zároveň doloží splnění povinné školní docházky jako podmínky přijetí na střední školu),