Dne 21. 3. 2022 vstoupila v platnost zákonná úprava Lex Ukrajina, skládající se ze tří norem, které upravují přijetí a pobyt nově příchozích ukrajinských občanů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině, jejich přístup k zaměstnání a vzdělávání, a poskytování sociální podpory. Nevztahuje se na ostatní osoby s cizí státní příslušností, tedy ani ty s ukrajinským občanstvím. Níže najdete shrnutí týkající se podmínek v oblasti vzdělávání v ČR.
Účinnost novely zákona již není časově omezena, je stanovena na dobu neurčitou. Poslední aktualizace proběhla v prosinci 2025.
Vztahuje se na osoby:
- kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině,
- s novým typem pobytu „zvláštní dlouhodobý pobyt“.
Pokud se v zákoně hovoří obecně o „cizinci“ bez bližšího upřesnění, myslí se tím vždy i osoba s novým typem pobytu. Pokud některá ustanovení hovoří o cizinci, který požívá dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců, pak dané ustanovení nezahrnuje osobu s novým typem pobytu.
Děti nově příchozí z Ukrajiny mají právo na vzdělávání za obdobných podmínek jako české děti. I z hlediska financování činnosti škol ze státního rozpočtu je třeba tyto děti vnímat stejně jako všechny ostatní. Segregace ukrajinských dětí není žádoucí, naopak je třeba směřovat k jejich postupné integraci do českého vzdělávacího systému. V oblasti financování je třeba nastavit efektivní způsob komunikace mezi školami, zřizovateli a dalšími orgány, aby bylo možné reagovat na všechny změny aktivně a včas.
Nově je stanovena povinnost krajského úřadu evidovat a případně předat údaje o cizincích s hlubokým mentálním postižením ministerstvu školství.
Obsah článku
Specifika u mateřských škol
Ve školním roce 2026/2027 se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na děti narozené od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021.
Tato povinnost se vztahuje také na děti – cizince ve smyslu § 1 zákona Lex Ukrajina, tedy na děti, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana nebo zvláštní dlouhodobý pobyt.
Cizinec je povinen zahájit povinné předškolní vzdělávání nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Tato povinnost je splněna již podáním žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání; skutečný nástup dítěte do mateřské školy může nastat i později (např. z důvodu prázdnin).
Přijímání k předškolnímu vzdělávání
Přijímání dětí – cizinců probíhá vždy ve správním řízení.
U dětí, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, je nutné splnit podmínky podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví. Dítě musí být:
- očkováno,
- mít kontraindikaci,
- nebo být imunní.
Splnění této podmínky se prokazuje potvrzením praktického lékaře pro děti a dorost v ČR. Kromě doložení dokladu o očkování není pro účely správního řízení třeba dokládat další lékařská potvrzení. U dětí plnících povinné předškolní vzdělávání se podmínka očkování nevyžaduje.
Přihláška se podává v českém jazyce. Ředitel školy akceptuje také dvojjazyčnou přihlášku podle zveřejněného vzoru MŠMT. Pokud je přihláška podána pouze v ukrajinském jazyce, postupuje se podle § 16 správního řádu – účastník řízení předloží originál a úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud ředitel školy nestanoví, že překlad nevyžaduje.
Pokud ředitel spádové mateřské školy nepřijme cizince z důvodu naplnění nejvyššího povoleného počtu dětí, do 5 dnů informuje zřizovatele.
Další postup je následující:
- Zřizovatel projedná možnost přijetí dítěte v jiné jím zřizované škole.
- Není-li to možné, informuje příslušný krajský úřad.
- Krajský úřad určí jinou školu ve své působnosti.
- Není-li možné umístit dítě ani v rámci kraje, rozhodne Ministerstvo školství o určení jiného kraje.
Určená škola je povinna dítě přijmout, pokud není překročena kapacita zapsaná v rejstříku škol.
Pokud se dítě – cizinec nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, není omluveno podle školního řádu a zákonný zástupce ani do 15 dnů od doručení písemné výzvy nesdělí, že dítě bude školu nadále navštěvovat, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty dítětem vzdělávajícím se v mateřské škole. Tento postup se vztahuje na všechny děti – cizince podle Lex Ukrajina vzdělávané v mateřské škole, nejen na děti plnící povinné předškolní vzdělávání.
Pokud je to personálně a kapacitně možné, je vhodné zařazovat nově příchozí děti do heterogenních tříd, tedy tříd nesložených výhradně z dětí s dočasnou ochranou. Cílem je podpora jazykové integrace a přirozeného začlenění do kolektivu.
Obsah vzdělávání
U dítěte, které požívá dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců, může ředitel mateřské školy po dobu nezbytně nutnou, nejdéle však 12 měsíců od udělení dočasné ochrany, zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb dítěte.
Tento upravený obsah nemusí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Smyslem tohoto opatření je podpora adaptace dítěte, zejména osvojení základů českého jazyka a psychosociální stabilizace.
Z důvodu přijetí dítěte s nedostatečnou znalostí českého jazyka není nutné měnit školní vzdělávací program.
Adaptační plán
Vstup do mateřské školy lze dítěti usnadnit sestavením adaptačního plánu. Jeho vypracování není právní povinností, je však doporučeným postupem. Adaptační plán vychází z individuálních potřeb dítěte a situace rodiny a může zahrnovat postupné prodlužování pobytu dítěte ve škole, podporu jazykové adaptace a postupné seznamování s režimem a pravidly mateřské školy.
Jazyková podpora v mateřské škole
Dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka je poskytována jazyková podpora od nástupu do mateřské školy. U dětí, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, poskytuje mateřská škola jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně pro skupiny od 4 dětí podle § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb. Při nižším počtu než 4 děti je jazyková podpora poskytována průběžně v rámci běžného vzdělávacího procesu podle RVP PV, a to zejména formou individualizované podpory a přirozeného jazykového rozvoje v rámci každodenních činností.
Pedagogičtí pracovníci
Dočasná výjimka ze splnění jazykového požadavku pro pedagogické pracovníky, která byla uplatňována v předchozích obdobích, již není součástí aktuální právní úpravy. V současnosti se postupuje podle obecné právní úpravy kvalifikačních předpokladů pedagogických pracovníků.
Specifika u základních škol
Přijetí do ZŠ
Ředitelé ZŠ musí do povinného vzdělávání přijmout každého uchazeče bez výjimky. Jediným důvodem nepřijetí je důvod kapacitní. Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. V praxi je tedy možné třídy naplnit na maximální počet 30 + 4 žáci. Pokud nastane situace, kdy ředitel z kapacitních důvodů nového žáka přijmout nemůže, rozhodne o jeho nepřijetí a informuje zřizovatele do 5 dnů. Ten určí jinou školu, která má volnou kapacitu. Pokud to není možné, informuje zřizovatel krajský úřad, jenž takovou školu určí. Pokud ani to není možné, informuje bezodkladně MŠMT, které určí jiný krajský úřad s přihlédnutím k místu pobytu dítěte, který mu školu bude moci zajistit.
Platí povinnost zahájit povinnou školní docházku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany.
Správní řízení
Přijímání nových žáků je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, jestli ředitel školy nerozhodne jinak. Zákonný zástupce dítěte by měl žádat o přijetí přednostně ve spádové škole dle místa pobytu v ČR v evidenci Ministerstva vnitra.
Možnost vyhlášení samostatných zápisů do 1. tříd pro ukrajinské děti je nově zrušeno. Všechny děti se tak budou zapisovat společně s ostatními žáky podle běžných pravidel zápisu v jednotném termínu.
Zřizovatel musí zajistit podmínky pro povinnou školní docházku všem dětem, které mají na jeho území místo trvalého pobytu nebo zde oprávněně pobývají, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost či pobytový status. Pokud kapacita spádové školy nedostačuje, hledá pro takové dítě aktivně místo ve školách nespádových, komunikuje s dalšími zřizovateli, případně s krajským úřadem/MŠMT (viz výše).
Pokud se nově příchozí žák z Ukrajiny následně v rámci povinné školní docházky po dobu 15 vyučovacích dní neúčastní vzdělávání, není omluven v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou ZŠ, vedení školy může rozhodnout o vyřazení žáka z evidence, aby byly kapacity škol využity ke vzdělávání ukrajinských žáků, kteří skutečně pobývají na území České republiky. Tento postup platí i pro děti, které v září bez omluvy nenastoupí ke vzdělávání ve škole.
Ke stažení je Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti a Oznámení o ukončení vzdělávání v dvojjazyčné verzi.
Psychosociální podpora
Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu. Doporučujeme, aby měly děti zpočátku víc prostoru pro tvoření, pohyb a hru, adaptovaly se a seznamovaly se se spolužáky a novým prostředím, než se učily. Později je vhodné netlačit na výkon a pozitivně žáky motivovat. Důležitá je také spolupráce se školním psychologem. Situace pro ně není jednoduchá, nikomu nerozumí a může to v nich vyvolávat stres a obavy. Velmi pomáhá dětem zajistit hned v počátku adaptačního koordinátora a nastavit základní komunikační pravidla, více najdete v našem článku Nový žák s OMJ na základní škole.
Zařazení žáka do třídy
Ředitel nově příchozí ukrajinské děti zařazuje do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. Zřídit třídu složenou výhradně z dětí s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny již v nové verzi Lex Ukrajina není možné. V minulosti toto bylo možné pouze z organizačních či personálních důvodů, kdy nebyla jiná možnost. Bylo tomu tak na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd mělo dojít hned, jakmile to bylo možné.
Doporučujeme zařadit nově příchozí žáky do třídy podle věku mezi vrstevníky. Nepomáhá, když jsou žáci zařazení o ročník níže proto, aby vše dohnali a doučili se. Nikdy se nedoučí všechno a je především důležité jejich úspěšné začlenění. Tomu pomůže, když budou mezi stejně starými dětmi, které mají podobné zájmy a očekávání. Specifickou skupinu představují žáci ve věku 14–15 let kvůli blížícím se přijímacím zkouškám na SŠ, tam může být vhodnější zařadit žáka o ročník níže. V průběhu studia již pak není možné zařazení do ročníku měnit (to lze pouze u nadaných žáků na doporučení PPP).
Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR méně než 1 rok
U žáků, kteří jsou v adaptační fázi, tedy vzdělávají se v ČR méně než 1 rok, je možné zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah, a to po nezbytně nutnou dobu bez ohledu na RVP nebo ŠVP. Hlavním cílem úprav je adaptace žáků na náš vzdělávací systém (RVP ZV a ŠVP školy). Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést na přechodnou dobu adaptace, jejíž konkrétní délka má sledovat zájmy dítěte. Není nutné měnit ŠVP.
Dle doporučení MŠMT je vhodné zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být například vytištěný rozvrh nebo zápis z pedagogické rady, kde se úprava projednávala. I v průběhu vzdělávání je třeba vést evidenci týkající se upraveného obsahu vzdělávání u nově příchozích žáků, např. formou zápisů v třídní knize.
Ve školách je možné pro tyto nově příchozí žáky vytvořit výukové skupiny na některé předměty s tím, že se jejich žáci nebudou účastnit výuky s ostatními žáky z kmenové třídy. Mohou zde být společně žáci jakýchkoliv ročníků. Výjimka ze znalosti českého jazyka pro ukrajinské učitelky už od 1. 9. 2025 neplatí.
Při hodnocení dle aktuální metodiky MŠMT vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, a to i na vysvědčení, popř. kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známkami je vhodné, aby se učitelé i nově příchozí žáci seznámili s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. S ohledem na dané rozdíly je možné využít i procentuální hodnocení, které má konkrétní výpovědní hodnotu a je pro žáky srozumitelné.
Pro adaptační fázi je stanovena maximální doba 12 měsíců a poté se žáci postupně zapojí do běžné výuky.
Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR déle než 1 rok
Žáci, kteří prošli adaptační fází, tedy vzdělávají se v ČR déle než 1 rok, mají být vzděláváni plně v souladu s RVP ZV, avšak obsah předmětu Český jazyk a literatura bude přizpůsoben jejich možnostem. Postupné zvyšování nároků na tyto žáky by mělo vést k vyrovnání mezer v jejich vzdělávání a umožnění bezproblémového přechodu do vyšších ročníků a ze ZŠ na SŠ.
Při hodnocení těchto žáků zohledňujeme souvislosti ovlivňující jejich výkon, např. úpravu vzdělávacího obsahu v předchozím školním roce a nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Dáváme jim zvládnutelné a adekvátní úkoly. Je vhodné, když vyučující využívají slovní hodnocení.
Výuka českého jazyka (nejen pro ukrajinské žáky)
Žáci s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku v ČR po dobu kratší než 24 měsíců, mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu dle § 20 v rozsahu až 400 hod.
Vícejazyční žáci v 1. ročníku ZŠ mají nárok na jazykovou přípravu (JP) dle § 20 bez ohledu na to, zda ji absolvovali v MŠ. U ostatních žáků se nárok odvíjí od délky plnění povinné školní docházky v ČR. Nárok se nově týká i žáků v přípravných třídách.
Pokud již žáci nemají nárok na JP, mohou být zařazeni do skupin pro JP spolu s nárokovými žáky dle volné kapacity. Nenajde-li se pro tyto žáky místo ve skupině a neovládají-li češtinu na dostatečné úrovni, je vhodné jim zajistit vyšetření v PPP za účelem poskytnutí jazykové podpory z § 16.
Na 2. stupni ZŠ je možné vícejazyčným žákům nabídnout místo dalšího cizího jazyka předmět “Cizí jazyk” nebo “Čeština jako druhý jazyk”. Jedná se o náhradu vzdělávacího obsahu bez vytváření individuálního vzdělávacího plánu a lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) pro základní vzdělávání. Pro tyto předměty není stanoven min. počet přihlášených žáků a financování přímé pedagogické práce škola řeší v rámci limitu PHmax.
MŠMT doporučuje nabízet Češtinu jako druhý jazyk v rámci disponibilní časové dotace jako volitelný předmět, kde je stanoven min. počet žáků 7 a lze vytvářet skupiny z různých ročníků. Financování pedagogické práce v tomto předmětu je realizováno z limitu PHmax. Další způsoby financování a možnosti doučování ČDJ najdete v našem článku.
Specifika u středních škol
Ředitelé SŠ mohou přijmout a zařadit žáky z Ukrajiny s dočasnou ochranou do všech probíhajících ročníků, dle zákona Lex Ukrajina je lze přijmout i do probíhajícího 1. ročníku (tato možnost platí pouze pro žáky, kteří mají dočasnou ochranu max. po dobu 12 měsíců). Dále také platí, že doklady o splnění předchozího vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením, pokud je uchazeči nemají k dispozici.
Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.
Vzdělávací obsah
U nově příchozích žáků může ředitel SŠ po dobu nezbytně nutnou – maximálně na 12 měsíců zčásti nebo zcela nahradit obsah ŠVP i RVP jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Tato možnost slouží k adaptaci žáka na vzdělávání podle českého školského zákona, tedy hlavně k osvojení si základů českého jazyka tak, aby se žák mohl zapojit do běžné výuky v češtině. K úpravám obsahu může docházet průběžně podle individuálních potřeb žáků. Ostatní žáci se vzdělávají plně v souladu s příslušným ŠVP a RVP pro střední vzdělávání, přičemž vzdělávací obsah Českého jazyka a literatury je nadále přizpůsoben jejich možnostem.
V adaptačním období je pro tyto žáky důležité, aby byla posílená výuka českého jazyka. Ta může nahradit učivo vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, které nemají dopad na profil absolventa a které můžeme pro profil absolventa považovat za zbytné. Tito žáci nemusí absolvovat všechny předměty s ostatními spolužáky, ale může docházet k vytváření samostatných skupin (ze stejných nebo různých ročníků, více viz § 2 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
MŠMT doporučuje ponechání praktické přípravy, kde je možný nácvik praktických dovedností i za předpokladu nízké znalosti českého jazyka. Důležité je ale dostatečně proškolit žáky v bezpečnosti práce (např. pomocí tlumočníka, překladů bezpečnostních pokynů apod.). Zároveň je třeba dbát na začlenění žáků příchozích z Ukrajiny mezi vrstevníky. Ideálně prostřednictvím Buddy programu (komunikace může probíhat v AJ, prostřednictvím překladače a sociálních sítí nebo nonverbálně).
Stručná interní evidence změn
MŠMT doporučuje zpracovat stručnou interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Například na které předměty se škola zaměří při vzdělávání žáků cizinců, ze kterých předmětů budou žáci uvolněni. Za takový doklad je možné považovat například vytištěný upravený rozvrh hodin žáků cizinců nebo zápis z jednání pedagogické rady o této úpravě. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Evidence změn a průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu slouží k tomu, aby ředitel školy mohl pedagogům, žákům a jejich zákonným zástupcům a zletilým žákům srozumitelně představit provedené změny. Dále se jedná o podklad evidence financování pedagogické práce.
Je zrušena možnost výjimky z požadavku českého jazyka pro pedagogy. Již neplatí, že výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají cizinci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka. Pro učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů SŠ (s výjimkou učitelů ČJL) je aktuálně platná minimální požadovaná úroveň znalosti českého jazyka na úrovni B2.
Hodnocení
Při hodnocení vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, případně kombinaci slovního hodnocení se známkou. MŠMT doporučuje zpočátku využívat slovní hodnocení a průběžně vyhodnocovat adaptační proces. Vždy je potřeba zohledňovat všechny souvislosti, které ovlivňují výkon žáka. Podle MŠMT je třeba na žáky, kteří již prošli adaptační fází, nároky postupně zvyšovat, aby neměli mezery ve vzdělávání a nekomplikoval se jim přechod do vyšších stupňů vzdělávání. V případě hodnocení známek je vhodné, aby byli nově příchozí žáci seznámeni s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění.
- Nově je rozšířen okruh žáků, kteří se vzdělávali ve škole mimo území ČR a kteří mají nárok na úpravu podmínek konání maturitní zkoušky z předmětu český jazyk a literatura. Nárok se týká těch, kteří se ve škole mimo území ČR vzdělávali/vzdělávají 2 roky v předcházejících 8 letech (počítá se včetně školního roku, ve kterém konají maturitní zkoušku). Žádost je součástí přihlášky ke zkoušce. Více informací najdete v článku Maturita z ČJL.
- Ohledně konání závěrečných zkoušek pro žáky s dočasnou ochranou je situace stejná jako všechny žáky s nedostatečnou znalostí češtiny. Uzpůsobení je možné získat pouze přes PPP, více informací najdete v článku Závěrečné zkoušky.
Výuka českého jazyka na SŠ (nejen pro ukrajinské žáky)
Všichni žáci cizinci dle vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři mohou čerpat bezplatnou jazykovou přípravu. Žák cizinec je v tomto smyslu osoba, která není občanem ČR (nemá české občanství). Nárok vzniká všem cizincům, kteří se vzdělávají v ČR nejvýše 36 měsíců přede dnem podání žádosti.
Nárok na jazykovou přípravu je min. 100 hodin výuky, maximálně 400 hodin výuky po dobu maximálně 30 měsíců. Tato úprava je platná dle vyhlášky 249/2024. Sb. Nehraje roli, zda žáci absolvovali jazykovou přípravu na základní škole či nikoliv.
Specifika u vysokých škol
Vysoká škola může stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu s tím, aniž by je zveřejnila v dostatečném předstihu. Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazený čestným prohlášením.
Rektor může rozhodnout o prominutí nově příchozích uchazečů od poplatků za přihlášku i těch spojených se studiem. Je také možné rozhodnout o přerušení studia, jehož doba nebude započítaná do celkové doby přerušení. Toto se týká všech občanů Ukrajiny, nejen nově příchozích s dočasnou ochranou
Vysoká škola může využít finanční prostředky k humanitárním účelům souvisejících se současnou situací osob s cizí státní příslušností.
Nově příchozí lidé z Ukrajiny, kteří požívají dočasné ochrany max. do doby 12 měsíců, jsou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.
Zdroje
Praktické tipy
Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?