Počty cizinců na školách

Článek přehledně shrnuje vývoj počtu cizinců v jednotlivých stupních českého vzdělávacího systému a doplňuje grafická data o jejich stručnou interpretaci. Ta se soustředí zejména na prostupnost vzdělávacího systému z pohledu dětí, žáků a studentů s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a kontext nastavení jejich podpory ve vzdělávání. 

Vzhledem k tomu, že dostupná data sledují převážně osoby s cizí státní příslušností, pracujeme v tomto textu s označením „cizinci“, přestože v jiných textech na našem webu používáme výše zmíněný termín OMJ nebo pojem vícejazyčné děti (žáci, studenti).

V České republice se ve školním roce 2024/25 vzdělávalo na všech typech škol 173 121 cizinců, kteří tvořili 7, 49 % z celkem 2 179 959 všech dětí, žáků a studentů.

Počty dětí s cizí státní příslušností na jednotlivých stupních škol za školní rok 2024/2025

Nejčastější státní občanství (procentuální počet z celkového počtu cizinců na MŠ, ZŠ, SŠ):
Ukrajina (64,83 %), Vietnam (9,95 %), Slovensko (9,44 %), Rusko (2,57 %), Mongolsko (2,01 %), Rumunsko (1,41 %)

Oproti školnímu roku 2020/2021 vzrostlo především v souvislosti s válkou na Ukrajině procentuální zastoupení žáků s ukrajinským občanstvím mezi všemi cizinci na MŠ, ZŠ a SŠ z 28,7 % na 64,83 %.

Specifická je situace na vysokých školách, kde jsou nejčastěji zastoupena tato cizí státní občanství: Slovensko (40,5 %), Ukrajina (13,2 %), Rusko (8,8 %), Kazachstán (5,7 %), Indie (3,4 %).

Počty cizinců na školách v krajích

Největší počet cizinců napříč stupni vzdělávání dlouhodobě zaznamenávají školy v Praze, do nichž dochází téměř 29 % ze všech dětí a žáků cizinců zapsaných v českých MŠ, ZŠ a SŠ. Na druhém místě je Středočeský kraj, následují Jihomoravský a Plzeňský kraj.

Vývoj počtu cizinců na českých školách v letech 2012/13–2024/25

V této sérii časových řad vidíme vývoj počtů dětí a žáků v jednotlivých stupních vzdělávání (MŠ, ZŠ a SŠ). Zvlášť jsou vyznačeny počty dětí a žáků ze zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (popisek „EU”) a od roku 2022 také dětí a žáků s dočasnou ochranou či zvláštním typem pobytu v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Žáci s nedostatečnou znalostí češtiny a bezplatná jazyková příprava

Výše uvedené grafy znázorňují pouze počty žáků se statutem „cizince“ na školách. Ve školním roce 2024/2025 studovalo na základních školách 16 325 žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (tj. češtiny), 331 z nich přitom mělo české občanství. Školy ovšem takto vykazují pouze žáky s nulovou či minimální znalostí ČJ. Přesný celkový počet žáků, kteří potřebují podporu při osvojování češtiny, tak na základě aktuálních a veřejně dostupných dat stanovit nelze.

Dále ve školním roce 2024/2025 do základních škol docházelo 16 579 s nárokem na bezplatnou jazykovou přípravu. 12 866 žáků se jazykové přípravy účastnilo. Vzhledem ke specifikům organizace jazykové přípravy (do skupin mohou být zařazeni i žáci bez nároku, ale s potřebou podpory v jazyce) je zřejmé, že se tyto dvě skupiny překrývají jen částečně a zároveň nejsou k dispozici přesnější data ukazující, kolik žáků s nárokem jazykovou přípravu reálně využilo.

Zastoupení cizinců v jednotlivých stupních vzdělávání a v populaci

Zajímavým ukazatelem je porovnání procentuálního zastoupení z celkového počtu dětí/žáků/studentů na jednotlivých stupních a procentuálního zastoupení cizinců v populaci. Aktuálně tvoří cizí státní příslušníci 10 % populace České republiky. 

Populace cizinců přitom není věkově rovnoměrně rozložená, proto zde neporovnáváme s celkovým poměrem, ale se zastoupením u odpovídající věkové kohorty.  Pro srovnání jsou využity údaje o věkových skupinách cizinců v podobě dostupné z dat pravidelně zveřejňovaných Českým statistickým úřadem.

Na stupních MŠ a ZŠ se rozdíl mezi účastí na vzdělávání a procentuálním zastoupením v populaci pohybuje kolem dvou procentních bodů. Na středních školách je tento rozdíl téměř čtyřnásobný. Domníváme se, že k této disproporci může přispívat řada faktorů včetně nízké dostupnosti jazykové přípravy a další cílené podpory ve vzdělávání na základních, ale zejména středních školách, či nerovných podmínek přijímacího řízení na SŠ a nastavení maturitních zkoušek nebo také absence systematické podpory kariérového vzdělávání i kariérového poradenství. 

Zastoupení cizinců mezi vysokoškolskými studenty je naopak početnější než jejich podíl v odpovídající věkové kohortě. U cizinců je tedy vyšší podíl vysokoškoláků než u českých občanů. Souvisí to především s tím, kolik mladých lidí přijíždí do ČR čistě za účelem studia na vysoké škole. Studijní programy v češtině na veřejných VŠ jsou bezplatné a relativně kvalitní. Kvůli jazykové příbuznosti jsou atraktivní zejména pro studenty hovořící slovanskými jazyky. Vyšší (oproti 10% průměru) je i celkové zastoupení cizinců tohoto věku v populaci. Naprosto odlišná je u VŠ také skladba studentstva podle státního občanství (viz výše). Zatímco u všech ostatních stupňů se národnostní skladba příliš neliší a zhruba odpovídá zastoupení jednotlivých státních příslušností v celkové populaci, u VŠ se mezi nejsilněji zastoupenými objevují i jiné státní příslušnosti (Indie, Kazachstán) a nejpočetnější skupinou tu jako u jediného stupně nejsou občané Ukrajiny, ale Slovenska. Za pozornost tak stojí i to, že značná část vysokoškoláků s cizím státním občanstvím nezískala předchozí vzdělání v ČR a neprošla českým vzdělávacím systémem.

Následující graf ukazuje v časové řadě zvlášť srovnání počtů žáků cizinců ve středních školách a populace cizinců v ČR ve věkové ČR kohortě 15-19 let, tedy skupiny, kde je disproporce v zastoupení ve vzdělávání nejvyšší. Žlutá čára ukazuje vývoj podílu těchto dvou proměnných. Zde pozorujeme od školního roku 2013/2014, kdy byl podíl (stejně jako v předchozím období) nadpoloviční, dlouhodobý sestup (k 38 % 2021/2022)  následovaný prudkým propadem až pod 20 % časově odpovídajícím začátku celoplošné vojenské invaze Ruské federace na Ukrajině. Následně tento podíl stoupá k necelým 29 %, ale stále nedosahuje ani úrovně před rokem 2022. Pro srovnání: podíl žáků SŠ s českým občanstvím a českých občanů ve věku 15-19 let se dlouhodobě pohyboval nad 90 % (95,8 % v r. 2014/2015) a ve šk. roce 2023/2024 klesl těsně pod tuto hranici, kde zůstal i ve školním roce 2024/2025 (88,5 %).

Zdroje

• Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele MŠMT 
• Data o studentech VŠ na MŠMT
• Ročenka Cizinci v České republice (ČSÚ)

Uváděné údaje za oblast školství pro školní rok 2024/2025 jsou platné k září 2024, případně k září odpovídajícího školního roku. Porovnávaná demografická data pro školní rok 2024/2025 jsou k dispozici k 31. 12. 2024, případně k 31. 12. u dalších odpovídajících referenčních období (tedy u příslušného školního roku). Vzhledem k odlišným cyklům veřejného zpřístupnění dat v jednotlivých zdrojích, jde o nejaktuálnější data, která lze navzájem srovnávat.