Obsah článku
Co je to wellbeing a proč je důležitý?
O wellbeingu ve školství se v posledních letech často hovoří. Jednak v souvislosti s pandemií a omezeními s ní spojenými, ale také i díky snaze uchopit tento koncept systémově. Termín wellbeing se objevuje ve vzdělávací Strategii 2030+ a propíše se do velké revize RVP ZV. Rámcový program pro předškolní vzdělávání s termínem wellbeing nepracuje, nicméně zmiňuje, že má předškolní vzdělávání podporovat pohodu dítěte: “Jeho úkolem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu […]” (RVP PV, s. 7).
Do češtiny bychom mohli termín wellbeing přeložit jako stav osobní spokojenosti a pohody, “stav, kdy je mi dobře”. Každý předškolní pedagog jistě (a zcela intuitivně) k tomuto cíli směřuje. Učitelé a učitelky (nejen v MŠ) však také zažívají situace, v nichž se necítí dobře ani děti, ani pedagogové: konflikty, náročné chování u dětí, emočně náročné adaptační období, anebo jen chvíle, kdy ve třídě panuje velký hluk a děti se nedokáží koncentrovat.
(Nesnadnou) součástí pedagogické práce je pomáhat řešit konflikty, pomoci dětem zdárně projít adaptačním obdobím a ošetřit agresivní či náročné chování u dětí tak, aby jím (pokud možno) netrpěla celá třída. Je samozřejmé, že každý z nás, i děti, se vyrovnáváme se situacemi, kdy jsme v nepohodě, a je to tak v pořádku. Řešení problému a překonávání překážek je nedílnou součástí učení, a ani pedagogové nemají dětem zametat cestu před každou překážkou: určitá míra nepohody je v učení na místě. Vždyť samotné učení probíhá, alespoň podle slavné Vygotského teorie, v zóně nejbližšího vývoje, tedy mimo naši komfortní zónu.
Přejeme si, aby z dětí vyrostli dospělí lidé “do nepohody”, kteří se nezaleknou překážek a dokáží unést psychickou i fyzickou zátěž. Síla takových lidí však tkví v tom, že si i přes náročné vnější okolnosti dokáží udržet určitou míru vnitřní pohody. Vědí, jaké to je být spokojený sám v sobě, a umí z těchto vnitřních zdrojů čerpat.
Chceme-li u dětí tuto resilienci (neboli odolnost) budovat, potřebujeme také rozvíjet jejich schopnost osobní spokojenosti a pohody, radosti ze života. Dítě, které zná své silné stránky, své zdroje (v předškolním věku ještě intuitivně a implicitně), zažilo úspěch a smělo se z něj radovat, bude lépe zvládat náročné situace, které s sebou život (a tedy i vzdělávání) přináší.
Jaké jsou základní předpoklady, že bude dítě v MŠ ve fyzické i psychické pohodě?
Nejdříve je potřeba pamatovat na naplnění základních fyziologických potřeb dítěte, ale také na potřebu bezpečí a přijetí (je velice důležité, aby dítě úspěšně prošlo adaptací). V případě dětí s OMJ je třeba dbát na základní porozumění (např. prostřednictvím komunikačních kartiček). Až když má dítě v mateřské škole naplněné potřeby, může rozvíjet své vývojové kompetence.
Vhodné evaluační nástroje mohou pomoci učitelům pozorovat a vyhodnotit, zda se děti nachází (respektive zda se umí nacházet) ve stavu osobní spokojenosti a pohody, tedy wellbeingu. Tyto formuláře také mohou pedagogům pomoci vyhodnotit celkové klima ve třídě, pracují-li pedagogové systematicky s celou třídou.
Míru wellbeingu ve školství vyhodnocují i mezinárodní srovnání (PISA, UNICEF), existuje poměrně velké množství hodnotících dotazníků a škál, jež zkoumají wellbeing dětí i klima ve třídě.
U mnohých dětí dokáží zkušení pedagogové rychle poznat, zda jsou smutné, spokojené, roztěkané anebo naopak přítomné a pozorné. Je také přirozené, že k některým dětem cítíme větší sympatie, lépe si s nimi rozumíme, a k jiným si složitě hledáme cestu. Je nesmírně náročné si tyto vztahové nuance uvědomit a zpracovat je, neboť učitel na své žáky působí, ať už výchovně či pedagogicky, skrze vztah. Díky práci s evaluačním nástrojem může pedagog systematicky pozorovat děti (i ty, k nimž si cesty hledá složitě), popisným jazykem vyhodnotit míru spokojenosti a zapojení dítěte do vzdělávacího procesu.
Evaluační nástroje jsou také důležitým pomocníkem při práci v pedagogickém týmu. Je samozřejmé, že každý pedagogický pracovník, který s dítětem přichází do kontaktu, vytváří s dítětem vlastní vztah. Různost úhlů pohledů je velkým pomocníkem v pedagogické práci: např. u dítěte si jedna učitelka může všimnout, že má problém dokončit zadaný úkol, a snadno se vyruší, zatímco druhá pozoruje, že se to samé dítě umí ponořit do volné hry a vtáhnout do ní i ostatní. Obě pozorování mohou být pravdivá, a teprve dohromady přináší komplexní, ucelenější pohled na dítě a na jeho schopnost udržet pozornost.
Používání evaluačních nástrojů v pedagogice vyžaduje časový a profesní vklad, zároveň však posouvá pedagogickou práci na profesionální úroveň, neboť pedagogickou diagnostiku (i v oblasti wellbeingu a zapojení) systematizuje, žádné dítě a žádný důležitý aspekt tak nezůstává mimo pozornost učitele.
Pro koho jsou evaluační nástroje určené?
- pokud je taková práce v možnostech učitele, je ideální, když pedagogové pracují s celou třídou a u každého dítěte provádějí evaluaci i v oblasti wellbeingu: pak mají také dobré povědomí o celkovém klimatu a vztazích ve třídě
- velmi důležité jsou nástroje pro děti s OMJ anebo jinak narušenou komunikační schopností, neboť jsou do velké míry nezávislé na jazyku
- pomoci mohou také v případě dítěte s náročným chováním, neboť poukazují na (často nenaplněné) potřeby, které se nachází za (často náročnými) projevy dítěte
Jak na wellbeing vícejazyčných dětí v MŠ?
Naplňovat wellbeing dětí v mateřské škole je procesem, který vyžaduje čas a trpělivost. U vícejazyčných dětí a těch s migrační zkušeností může být tento proces mnohem delší a náročnější, než si možná představujeme. Nicméně rozvoj českého jazyka a další učení jsou neoddělitelně spojeny s jejich wellbeingem, a je proto klíčové systematicky na tomto aspektu pracovat. Podívejte se na naše doporučené první kroky, které vám pomohou posoudit, zda jste již položili pevné základy pro wellbeing.
-
- Ke stažení CHECKLIST
