Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) zdůrazňuje význam průběžné pedagogické diagnostiky, jejímž cílem je podpora kvality vzdělávacího procesu. Pedagogická diagnostika v předškolním vzdělávání zahrnuje řadu oblastí – například motoriku, řeč a komunikaci, poznávací schopnosti, sebeobsluhu nebo sociální dovednosti. Revidovaný RVP PV současně akcentuje význam duševní pohody dětí (wellbeing) jako jednoho ze základních předpokladů efektivního učení a akcentuje potřebu systematicky podporovat socio-emoční rozvoj dítěte.
Pro komplexní porozumění dítěti je proto důležité věnovat pozornost také tomu, jak svou pohodu projevuje v každodenních situacích – zda se do činností zapojuje s radostí a zaujetím, působí uvolněně a vyrovnaně, projevuje energii a vitalitu, zůstává otevřené vůči okolí, důvěřuje svým schopnostem nebo zda dokáže vnímat a regulovat své emoce.
Je proto důležité, aby učitelky a učitelé mateřských škol měli k dispozici nástroje pedagogické diagnostiky zaměřené také na socio-emoční oblast vývoje dítěte, které jim také umožní sledovat a vyhodnocovat jeho duševní pohodu. Ta totiž představuje jeden z klíčových předpokladů nejen úspěšného učení, ale také zdravého vývoje dítěte.
Obsah článku
Doporučené diagnostické a evaluační nástroje
Při výběru nástrojů vycházíme ze zahraniční odborné literatury i ověřené praxe. Oba doporučené nástroje jsou dostupné v českém jazyce a byly pilotně ověřeny také v českém prostředí v rámci naší vlastní pedagogické praxe.
Jejich významnou předností je, že nejsou založeny především na jazykových schopnostech dítěte. Díky tomu jsou vhodné také pro práci s vícejazyčnými dětmi, u nichž může jazyková bariéra zkreslovat výsledky běžných diagnostických metod.
Nástroje lze využít jak v období adaptace dítěte na mateřskou školu, tak při dlouhodobém sledování jeho duševní pohody, zapojení do činností i vztahů ve třídě. Pedagogům pomáhají rozlišit, zda je dítě skutečně zapojené do života kolektivu, nebo zda se pouze navenek přizpůsobuje situaci, které dosud plně nerozumí.

Leuvenská škála (The Leuven Scale)
Leuvenskou škálu vyvinul profesor Ferre Laevers se svým týmem na Katolické univerzitě v belgické Lovani (KU Leuven). Tento v zahraničí široce využívaný nástroj pedagogické diagnostiky sleduje dvě klíčové oblasti dětského prožívání – pohodu (wellbeing) a zapojení (involvement). Ty představují základní předpoklady kvalitního učení a zároveň významné ukazatele úspěšné adaptace dítěte na prostředí mateřské školy. Pohodu dítěte hodnotí prostřednictvím šesti pozorovatelných projevů: radosti a požitku, uvolnění a vnitřního klidu, vitality, otevřenosti vůči okolí, sebedůvěry a kontaktu se sebou samým (emocionální regulace). Součástí metodiky je také sledování vývojových kompetencí dítěte a plánování pedagogických opatření podporujících jeho další rozvoj. Metodika zároveň vede pedagogy k reflexi vlastní pedagogické praxe z perspektivy dítěte a pomáhá jim přemýšlet o tom, jak upravit prostředí a vzdělávací nabídku tak, aby podporovaly dětskou pohodu i aktivní zapojení.
- manuál pro pedagogy a pečovatele v angličtině
- Leuvenská škála v češtině
- Český překlad Leaversových hodnotících škál využívá také organizace Step by Step ČR v programu Začít spolu.
Posuzování duševní pohody u dětí v předškolním věku může být náročné, zejména u vícejazyčných dětí, které ještě nedokážou své pocity, potřeby nebo obtíže vyjádřit v českém jazyce. Právě proto je důležité zaměřit se při pozorování na jejich neverbální projevy a další ukazatele wellbeingu. Naše infografika představuje oblasti, které je při pozorování vhodné sledovat. Infografika vychází z výzkumů a metodických materiálů profesora Ferre Laeverse a jeho týmu a je dostupná ke stažení.


Dotazník CHILD (Children’s Independent Learning Development Questionnaire)
Dotazník CHILD vznikl na Univerzitě v Cambridge pod vedením profesora Davida Whitebreada. Sleduje především rozvoj kompetencí, které dětem umožňují samostatně se učit – zejména seberegulaci, sociální a emoční dovednosti, komunikaci, motivaci a spolupráci. Doporučujeme jej využívat zejména poté, co dítě úspěšně projde adaptačním obdobím. V této fázi může pedagogům pomoci sledovat další vývoj dítěte, podporovat kvalitní vztahy ve třídě a cíleně rozvíjet sociální, emoční i komunikační kompetence.
- dotazník CHILD v češtině
- white paper profesora Davida Whitebreada (anglicky), který představuje základní principy jeho přístupu a vysvětluje význam hry pro dětské učení a rozvoj.
* Český překlad obou evaluačních nástrojů připravily Johana Passerin a Alena Laláková z Asociace lesních mateřských škol. Materiály zveřejňujeme s jejich laskavým svolením
Jak postupovat při práci s diagnostickými nástroji?
Profesor Laevers doporučuje, aby pozorování a hodnocení prováděl pokud možno nezávislý pozorovatel – například ředitel, zástupce vedení školy nebo speciální pedagog, který není s dítětem v každodenním přímém kontaktu. Tento postup může pomoci snížit riziko jednostranného pohledu a podpořit objektivnější reflexi. Zvláště přínosný může být v situacích, kdy vedení školy usiluje o sjednocení pedagogického přístupu v týmu nebo podporuje začínající pedagogy.
Pozorování však mohou provádět také samotní učitelé, ideálně v rámci společné reflexe celého pedagogického týmu. Pokud ve třídě působí více pedagogů, může každý z nich sledovat vybrané děti a následně společně diskutovat zjištění i možné pedagogické kroky. Výhodou takového přístupu je otevřenější diskuze a větší množství pohledů na různé situace a jednotlivé děti. Předpokladem je však otevřená práce v pedagogickém týmu, schopnost sebereflexe a dostatek času na společné vyhodnocení.
Pro systematickou práci je vhodné vyhradit evaluaci konkrétní časové období. V praxi se osvědčilo například listopadové a květnové pozorování, které umožňuje zachytit situaci po adaptačním období a následně vyhodnotit posun dítěte v průběhu školního roku.
Samotné pozorování dítěte a vyplnění hodnoticího formuláře je však pouze prvním krokem. Následovat by měla vždy společná reflexe, která se zaměřuje především na pedagogický proces a prostředí, ve kterém se dítě učí. Cílem není hodnotit dítě, ale hledat odpovědi na otázky: Co dítěti pomáhá cítit se dobře? Co podporuje jeho zapojení? Co můžeme jako pedagogové změnit nebo zlepšit?
Při interpretaci výsledků je zároveň důležité zohlednit širší kontext života dítěte, zejména jeho rodinné a sociální zázemí. Tyto okolnosti mohou významně ovlivňovat jeho pocit bezpečí, pohody i způsob zapojení do života třídy. Po vyhodnocení je vhodné nabídnout rodičům individuální konzultaci, během níž mohou pedagogové sdílet, jak se dítěti v mateřské škole daří, a společně s rodiči hledat způsoby, jak podpořit jeho duševní i fyzickou pohodu. Takové setkání může být zároveň důležitým završení adaptačního období a příležitostí k budování partnerského vztahu mezi rodinou a mateřskou školou.
Dva nástroje, dva pohledy na dítě
Leuvenská škála a dotazník CHILD představují sice dva oddělené diagnostické nástroje, vzájemně si však doplňují perspektivy, které pedagogům pomáhají lépe porozumět dítěti a jeho potřebám.
Leuvenská škála se zaměřuje především na otázku, zda se dítě ve svém prostředí cítí dobře a zda je skutečně zapojené do činností a vztahů ve třídě. Sleduje tedy základní podmínky, které umožňují učení a rozvoj – duševní pohodu dítěte (wellbeing) a míru jeho zapojení (involvement). Pokud dítě nezažívá pocit bezpečí, přijetí a vnitřního zaujetí, je obtížné očekávat jeho plné zapojení do vzdělávacího procesu.
Dotazník CHILD na tuto perspektivu navazuje a zaměřuje se na další krok – jakými kompetencemi dítě při učení, komunikaci a spolupráci disponuje a které oblasti je vhodné dále podporovat. Sleduje například schopnost dítěte samostatně se rozhodovat, regulovat vlastní chování a emoce, spolupracovat s ostatními nebo aktivně přistupovat k učení.
Společně tyto nástroje umožňují pedagogům nahlížet na dítě komplexně: nejprve se zaměřit na to, zda má vytvořené podmínky pro spokojené a aktivní zapojení, a následně hledat způsoby, jak podpořit jeho další rozvoj a učení.
Autorka: Natalie Baránková, META, o. p. s., aktualizováno 2026
Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?