V situaci, kdy ve třídě mluví pouze učitel a žáci jen příležitostně odpovídají na uzavřené otázky typu „Kolik má…? Jaký je …?“ se jazyk nerozvíjí. Pouhá přítomnost žáka v jinojazyčném prostředí neumožňuje dostatečně prohlubovat odborný jazyk.
Velmi důležitý princip přístupu k vícejazyčným žákům je proto důraz na aktivní zapojení žáka do hodin. Pro rozvoj jazyka i obsahu je velmi důležité dát žákům prostor se o tématu vyjadřovat, dát jim příležitost jazykové produkce. Čím vyšší nároky na vyjádření budeme mít, tím více se budou jazykově rozvíjet. Ukazuje se, že žáci se nejvíce jazykově rozvíjí, pokud jsou sami nuceni jazyk aktivně používat.
Aktivní používání jazyka
Podívejme se na klíčový vizuál (KV) z výukového materiálu na dějepis. Jeho cílem je ujasnit si probíranou látku – žáci doplní tabulku a je jim jasné, kdo proti komu bojoval. KV plní zejména obsahový cíl výuky. Jazykově sám o sobě žáka nerozvíjí.
Pokud ovšem chceme, aby žáci informace z tabulky zformulovali do vět, dáme jim k tomu příklad, (např.: Na západní frontě bojovala/bojovalo……………………… proti ……………………..). Žáci se zároveň s obsahem budou rozvíjet i jazykově. Věty mohou pouze říkat, vhodnější je, pokud si je i napíší.
To je jeden ze způsobů, jak umožnit žákům používat aktivně jazyk na odbornější úrovni.
Další způsob, jak podpořit vyjadřování a produkci jazyka, se nabízí po skupinové práci. Jedná se např. o individuální shrnutí naučeného, kdy každý žák dostane prostor (ať už ústně nebo písemně) vyjádřit, co ve skupině dělali, co se naučil, co bylo obsahem výuky apod.
Dalšími příklady může být prezentace skupinové práce před celou třídou, zpracování dílčí části tématu (např. po probrané látce v přírodopisu popsat jednoho zástupce – živočicha, rostlinu nebo v dějepisu popis života panovníka, vojevůdce apod.), referát, shrnutí přečtené knihy apod.
Ačkoli jsou tyto aktivity již nyní běžnou součástí výuky, vícejazyční žáci jsou z nich často „uvolňováni“ kvůli nedostatečné znalosti jazyka. Přitom právě tím završíme proces podpory žáka a umožníme mu plnohodnotně participovat na výuce a rozvíjet se.
Jako příklad dobré praxe uvádíme aktivní používání odborného jazyka v hodině zeměpisu.
Další příklady najdete v našich pracovních listech.
Texty o principech práce s žáky s OMJ vychází ze zkušeností pracovnic META, o.p.s. Kristýny Titěrové a Petry Vávrové, které získaly při poradenství a asistenci pedagogům vzdělávajícím žáky s OMJ. Velký díl inspirace pochází od zahraničních autorů, např. P. Gibbons, J. Cummins, B. A. Mohan. a autorů SIOP modelu.