+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Práce s heterogenní skupinou


V každé třídě se objeví více či méně žáků s individuálními předpoklady pro získávání vědomostí a dovedností v rámci některého z předmětů. Ve výuce jazyka jsou tyto rozdíly zřetelné a téměř nikdy se tedy nesetkáme se sourodou skupinou, v níž budou všichni žáci na stejné jazykové úrovni ve čtení, psaní, poslechu, porozumění a mluvení. Cílem práce s heterogenní skupinou je vytvořit takové podmínky, které vyhovují všem, nebo alespoň většině žáků ve třídě. Proto přinášíme stručný souhrn toho, jak toho dosáhnout.

TIP! Práce s heterogenní skupinou je na žebříčku obtížnosti jednotlivých pedagogických disciplín rozhodně velmi vysoko. Proto na sebe buďme hodní a přiznejme si, že nemusí být v našich silách zajistit, aby celý čas začátečníci i pokročilí pracovali skutečně na 100 %. Někdy prostě dojde k tomu, že začátečník bude chvíli ztracený a pokročilý se zase bude nějaký čas nudit, ale to neznamená, že jsme jako učitelé selhali. Důležité je se po lekci na chvíli zastavit a uvědomit si, zda bylo možné se kritickým situacím nějak vyhnout (a co pro to můžeme udělat příště) a zda vůbec spadají do naší sféry vlivu.

1. Aktivity, které umožňují různě obtížné cíle

Všichni žáci pracují (pokud možno) na stejném tématu, kde plní různé/různě náročné aktivity a úkoly (např. začátečníci - obrázky, pokročilí - text), které umožňují různě obtížné cíle. Zároveň můžeme využít potenciálu těch pokročilejších, kteří se mohou sami rozvíjet prostřednictvím učení spolužáků.

2. Organizace třídy

Třída je rozdělena na maximálně 3 skupiny (ideální jsou 2), přibližně stejné úrovně. Je-li skupin více, je nesnadné udržet si přehled o tom, co kdo dělá. Je optimální, aby měl každý možnost se do výuky aktivně zapojit na odpovídající úrovni. Skupiny jsou volné, žáci v případě potřeby některé činnosti vykonávají s jinou skupinou.

3. Rozdělení do skupin

Žáci se sami mohou řadit do skupin (začátečník/pokročilý), podle toho, na co se cítí - pokaždé se mohou zařadit do jiné skupiny (podle tématu). My jako učitelé je známe velmi dobře, a proto je můžeme také motivovat k volbě skupiny, především v případě žáků, kteří mají pokročilejší dovednosti, ale nízké sebehodnocení.

4. Rozmístění žáků ve třídě

Čím méně žák rozumí a čím méně je samostatný, tím blíže k vyučujícímu by měl sedět. To se týká rovněž nově příchozích žáků. Dbáme však na to, aby ho to zároveň nijak nevyčleňovalo ze zbytku třídy. Ideální pro tyto případy je rozmístění lavic do podkovy, pokud to dispozice třídy umožňují.

5. Časová dotace na plnění aktivit/úkolů

Vyučující poskytuje pro různé skupiny jinou časovou dotaci na řešení úkolů. Klíčové je, aby žáci věděli, kolik času mají. Ideální je napsat na tabuli čas konce aktivity.

6. Zadávání instrukcí

Vyučující pravidelně (různými způsoby, podle úrovně žáka) ověřuje, že všichni žáci pochopili, co mají dělat, rozumí probírané látce a vyučující tak může pokračovat ve výkladu.
Žáci vědí, že v případě potřeby mohou sami např. ukázat nebo sdělit, že probíranému učivu nerozumí, nebo nestíhají výklad. Je praktické, když vyučující hned na začátku žákům tato pravidla komunikace sdělí.

7. Jazyk ve třídě

Ve výuce užívá vyučující jednoduchý jazyk doplněný o větší množství nonverbálních gest, než v běžné třídě + vyučující používá fotografie, obrázky a celkově větší množství didaktických prostředků, které pomohou žákovi ve správném pochopení probírané látky.

8. Plánování výuky a příprava na výuku

Výuka v heterogenní třídě vyžaduje větší plánování a individualizaci, aby nevznikl chaos. Každý by si měl z hodiny něco odnést, cílem je něco naučit, nejen žákům ukrátit dlouhou chvíli. Je třeba počítat s tím, že atmosféra třídy bývá hlučnější.
Vyučující by měl mít připravené pracovní listy nebo jiný materiál různých úrovní obtížnosti, také by měl mít „krizový plán“ - práci pro ty, kteří ukončí úkol dříve, než jsme plánovali (a oni nebudou tiše sedět, jak bychom si přáli) nebo pro případ, že něco „nevyjde“.
Vyučující by také měl mít stále přehled o tom, co kdo dělá a na jaké úrovni jednotliví žáci jsou.

9. Zájem o jednotlivé žáky

Vyučující by měl být flexibilní a poznávat sociální problematiku žáků (někteří trpí posttraumatickými poruchami, setkávají se s jinou kulturou, bývají uzavření a když se po čase svěří, máte pocit, že by bylo lépe nevědět). Důležitá je dobrá spolupráce nejen s rodiči, nýbrž i s vedením školy.

Karolina Štajnerová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.