Do školního roku 2024/25 platilo, že uchazeči s odlišným mateřským jazykem, na které se nevztahovala možnost uzpůsobení podmínek pro konání jednotné přijímací zkoušky podle § 20 odst. 4 školského zákona, měli nárok na úpravu podmínek přijímacího řízení na SŠ, pokud k přihlášce na střední školu doložili doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ). Úpravy spočívaly zejména v prodloužení času pro písemnou zkoušku a v možnosti použít překladový slovník. Toto uzpůsobení vycházelo ze zařazení do kategorie O (uchazeči „s jiným rodným jazykem než českým“).
V aktualizované vyhlášce č. 422/2023 Sb. byl nově pojem „jiný rodný jazyk než český“ nahrazen pojmem „jiný vyučovací jazyk než český“.
Dne 10. 10. 2025 MŠMT aktualizovalo Informaci k přijímacímu řízení do středního vzdělávání uchazečů ze zahraničí od 1. 1. 2026, kde na str. 2 upřesnilo:
Z toho vyplývá, že od 1. 1. 2026 budou mít nárok na uzpůsobení podmínek přijímacího řízení na doporučení ŠPZ ti uchazeči, kteří se alespoň jeden školní rok, případně jeho část, v rámci povinné školní docházky vzdělávali v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR.
Nová definice v důsledku zužuje okruh žáků, kteří na uzpůsobení dosáhnou. Z nároku vylučuje žáky s odlišným mateřským jazykem, kteří absolvovali celou povinnou školní docházku v základní škole v ČR. Jedná se typicky o žáky narozené v ČR například vietnamským rodičům, pro které bylo dosud navýšení časového limitu a překladový slovník u jednotné přijímací zkoušky často jediným podpůrným nástrojem, kterého mohli využít. Důvodů, proč ani po devíti letech na ZŠ nemohou zvládnout jednotnou přijímací zkoušku na srovnatelné úrovni jako rodilí mluvčí češtiny, je více. Často se jedná o souhru neexistující nebo nedostatečné podpory na ZŠ a uzavřenější jazykové komunity, ve které dítě vyrůstá a tráví zde veškerý svůj volný čas. Tito žáci nepotřebují uzpůsobení z důvodu nulové či minimální znalosti českého jazyka; jejich jazyková úroveň je pro studium na SŠ dostatečná. Jednotná zkouška je však vysoce selektivní a fakticky koncipovaná pro rodilé mluvčí. Bez minimální podpory (slovník, čas navíc) soutěží tito uchazeči ve ztížených a nerovných podmínkách.
Považujeme za problematické, že tito žáci nárok na prodloužení času u zkoušky ztrácejí, ačkoliv ho mohou získat i rodilí mluvčí češtiny, kteří strávili byť jen část školního roku ve škole mimo Českou republiku. Zavedení formálního kritéria školní docházky v zahraničí se vzdaluje principu individuálního posuzování jazykových potřeb uchazečů při vydávání doporučení ŠPZ a jde proti trendu posledních úprav směřujících k většímu legislativnímu zohlednění skutečných vzdělávacích potřeb žáků s nedostatečnou znalostí češtiny (např. rozšíření § 20 školského zákona).
Uchazečům, kteří z nároku vypadli, mohou být tato uzpůsobení doporučena ŠPZ již pouze v případě dalších speciálně vzdělávacích potřeb, nikoli pouze na základě odlišného mateřského jazyka, resp. nedostatečné znalosti češtiny.
Více informací o možnostech uzpůsobení přijímací zkoušky pro uchazeče s OMJ najdete v našem článku.
Měli jste nebo máte ve škole dítě, které chodilo do české ZŠ celých 9 let (případně méně, pokud se hlásilo/hlásí na víceleté gymnázium) a přesto neovládlo češtinu na takové úrovni, aby mohlo plnohodnotně zvládnout přijímací zkoušky v češtině? Budeme rádi za vyplnění našeho krátkého dotazníku, který nám pomůže lépe porozumět dopadům změny a shromáždit podklady, které mohou pomoci při dalších jednáních s MŠMT.