Přijetí do základní školy

Co říká k přijetí do ZŠ legislativa

Školský zákon (§ 20) stanovuje, že všichni cizinci, pokud pobývají na území České republiky, mají přístup k základnímu vzdělávání za stejných podmínek jako občané ČR bez ohledu na to, z jaké země pocházejí, a to i v případech, kdy není prokázána legálnost jejich pobytu na území ČR. Stejně tak mají cizinci přístup ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému školou, do které chodí. Při přijímání žáků s odlišným mateřským jazykem není v kompetenci základních škol posuzovat oprávněnost jejich pobytu na našem území a v souladu s principy rovného přístupu ke vzdělávání nesmí klást přijetí žáka žádné další podmínky (jako např. znalost českého jazyka, předchozí vzdělání apod.).

Povinná školní docházka se vztahuje na všechny cizince ve věku od 6 do 17 let, kteří mají oprávnění k pobytu na území ČR a pobývají zde déle než 90 dnů. Je tedy povinností rodičů tyto děti zapsat do školy co nejdříve. Škola je povinna děti s cizí státní příslušností přijmout bez ohledu na legálnost a délku jejich pobytu v ČR, a to bezodkladně.

Jediná výjimka je v současné chvíli u dětí z Ukrajiny s dočasnou ochranou, které mají 90 dnů na adaptaci, než do školy musí nastoupit. V případě podání žádosti i před uplynutím této doby, spádová škola tyto děti přijímá hned, pokud má volnou kapacitu (více v našem článku k Lex Ukrajina).

Pro posouzení spádovosti platí stejné podmínky jako pro občany ČR. V případě nenaplněné kapacity školy stačí doložit nájemní smlouvu v dané lokalitě. Pokud dítě úspěšně absolvuje zápis a kapacita školy není naplněna, není žádný důvod pro nepřijetí dítěte.

Přijetí žáka na ZŠ po ukončeném vzdělání v zemi původu

V případě, že o přijetí na ZŠ má zájem žák, který má splněné základní vzdělání v zahraničí, které trvalo méně než 9 let, ředitel by jeho přijetí na základě této skutečnosti neměl odmítnout. Tento postup je v nejlepším zájmu dítěte. Je třeba pouze pohlídat, aby žák nastoupil do základní školy v ČR nejpozději v 17 letech, protože žáka staršího 17 let nelze přijmout k plnění povinné školní docházky. Žáka s OMJ s ukončeným vzděláním v zemi původu je vhodné na ZŠ v ČR přijmout zejména v případě, kdy se bude chtít hlásit na českou střední školu, ale neovládá k tomu dostatečně češtinu. Pokud mu ZŠ poskytne vhodnou podporu, tj. zajistí mu výuku ČDJ v dostatečném rozsahu a pomůže mu s doplněním učiva ZŠ, může takovému žákovi rok či dva na ZŠ výrazně pomoci k tomu, aby mohl pokračovat ve studiu na střední škole. Tato skutečnost vyplývá z odpovědí MŠMT.

Pokud je kapacita školy naplněna, může škola vyžadovat doklad o trvalém bydlišti v lokalitě. V takovém případě je třeba rodiče žáka s OMJ o této potřebě informovat s předstihem, aby si mohli doklad včas zajistit (na Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR). V případě nepřijetí žáka z kapacitních důvodů musí škola neprodleně vydat písemné rozhodnutí a rodiče informovat o dalším postupu, stejně jako v případě ostatních dětí.

Přijetí žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) do školy s sebou přináší mnohá specifika vyplývající z odlišného jazykového a kulturního prostředí. Informace, které jsou pro rodiče žáků majoritní společnosti běžné, nemusí být pro nově příchozí rodiny samozřejmé. Často přicházejí bez dostatečné znalosti češtiny, která je pro výuku ve škole naprosto zásadní, neznají český vzdělávací systém a nemají dostatek základních informací ohledně každodenního školního života. Proto je důležité již samotnému přijímání žáka do školy věnovat náležitou pozornost a důkladně se na něj připravit.

Jak se připravit na příchod žáka s OMJ do školy, co vše může usnadnit jeho integraci a jak na to připravit třídní kolektiv, napoví článek Příprava školy na příchod žáka s OMJ.

Zařazení do ročníku

Postup upravuje § 9a vyhlášky č. 48/2005 Sb.:

Není tedy možné zařadit žáka o více než jeden ročník níže. Zařazení je velmi individuální a bývá většinou provázeno složitým rozhodováním, ve kterém hrají roli různé proměnné.

• První a nejdůležitější proměnnou je věk dítěte. V praxi se ukazuje, že i přes neznalost češtiny není dobré automaticky volit ročník neodpovídající věku žáka. Mezi výrazně mladšími spolužáky se žák většinou necítí dobře. Žák může být frustrován problémy s komunikací a další frustrace v podobě interakce s dětmi na jiné vývojové úrovni by mohla vést buď k pasivitě, nebo naopak k dominantnímu až agresivnímu chování a dalším problémům. Umístění dětí s OMJ mezi žáky stejného věku je klíčové pro jejich rychlé začlenění a pokroky v osvojování učiva a dovedností.
• Druhou proměnnou je dosavadní vzdělání dítěte. Pokud vzdělávací dokumentace dítěte ani jeho znalosti a dovednosti neodpovídají ročníku, kam věkově patří, pak je potřeba pečlivě zvážit, zda dítě zařadíme o 1 rok níže.  Je třeba vzít v úvahu jeho socializaci s vrstevníky, integraci do třídního kolektivu, a tím i podporu žákovy motivace k učení. Žák také musí mít možnost dokončit základní vzdělání do 17 let. Školský zákon (§ 55) ukládá, aby žák splnil povinnou školní docházku do 17 let věku (tj. poslední rok školní docházky může zahájit nejpozději v 17 letech tak, aby ji dokončil nejpozději v 18 letech).
• Další proměnnou je jazyková bariéra, která může být zpočátku překážkou v plnění školního vzdělávacího programu, a to především ve vyšších ročnících nebo u žáků pocházejících z velmi odlišného kulturního prostředí, jejichž mateřský jazyk je diametrálně odlišný od češtiny. Výzkumy v zahraničí prokázaly, že odpovídající vědomostní nároky a věkově odpovídající kurikulum jsou pro vícejazyčné žáky pro jejich rychlou integraci rozhodující. Vždy je třeba přitom zvažovat možnosti každého žáka individuálně, i žák ze vzdálenější kultury s nulovou znalostí češtiny může být talentovaný a cílevědomý a dělat rychlé pokroky.

V praxi se ukazuje, že zásadní pro pokroky dítěte a jeho zapojení do výuky není samo o sobě zařazení o ročník níže, ale je to vhodná a dostatečná podpora ze strany školy a spolupracující rodiče. Znamená to zejména zajistit dítěti dostatečnou intenzitu výuky ČDJ a podporu ve výuce ze strany učitelů jednotlivých předmětů, individuální plán podpory (PLPP/IVP), doučování či asistenta pedagoga. Naopak, i když je dítě zařazeno o ročník níže a podporu nemá, většinou se stejně nedovede zapojit do výuky, neprospívá, česky se nenaučí a nejsou ojedinělé ani případy, kdy takové dítě na konci školního roku propadne a musí opakovat ročník. Takové situace se pak negativně podepisují na psychosociálním vývoji dětí, vedou k patologickým projevům chování a zhoršují celkové vztahy a klima ve třídě.

Výuku češtiny jako druhého jazyka ale není vhodné nahrazovat češtinou nižších ročníků, protože i k češtině v nižším ročníku se přistupuje jako k výuce mateřštiny, nikoliv jako k výuce cizího jazyka. Více se dozvíte v článku Co je čeština jako druhý jazyk.

Samostatnou kategorií při rozhodování o zařazení do ročníku představují děti ve věku 14–15 let. U této věkové skupiny je nutné mít na zřeteli jejich blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka. Je nutné zaměřit se co nejvíce na jazykovou přípravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku. V těchto případech doporučujeme žáky zařazovat o ročník níže. Pokud již ve škole máte žáky, kteří po příjezdu do ČR nastoupili do 9. ročníku a z důvodu jazykové neznalosti ve studiu selhávají, je možné jim na základě doporučení PPP v rámci 3. stupně podpůrných opatření prodloužit délku studia. Vyhláška č. 27/2016 Sb. uvádí, že „pokud to speciální vzdělávací potřeby vyžadují (zejména u žáků z odlišného kulturního prostředí nebo žijících v odlišných životních podmínkách), je možné v případě potřeby prodloužit délku základního, středního a vyššího odborného vzdělávání o 1 rok.“ Není ale vhodné oba postupy kombinovat – buď zařadíme o ročník níže nebo prodloužíme délku studia, nikoliv obojí. Věk absolventů základní školy má velký vliv na jejich další chuť a motivaci pokračovat ve vzdělávání.

Pomoc Vám může i naše krátké metodické VIDEO, v němž se dozvíte, co vše je třeba zohlednit a jak se připravit na přijímání nových žáků.