+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Lex Ukrajina - vzdělávání


Základní informace vyplývající z aktuální verze Lex Ukrajina pro oblast vzdělávání

Dne 21. 3. 2022 vstoupila v platnost zákonná úprava Lex Ukrajina, která se skládá ze tří norem, a jejímž cílem je ujasnit podmínky jejich pobytu v ČR a dalších navazujících oblastí. Lex Ukrajina se vztahuje pouze na osoby, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR. Nevztahuje se na ostatní osoby s cizí státní příslušností, tedy ani s ukrajinským občanstvím. Novela zákona je platná do 31. 8. 2025.

Děti nově příchozí z Ukrajiny mají právo na vzdělávání za obdobných podmínek jako české děti. I z hlediska financování činnosti škol ze státního rozpočtu je třeba tyto děti vnímat stejně jako všechny ostatní. Segregace ukrajinských dětí není žádoucí, naopak je třeba směřovat k jejich postupné integraci do českého vzdělávacího systému. V oblasti financování je třeba nastavit efektivní způsob komunikace mezi školami, zřizovateli a dalšími orgány, aby bylo možné reagovat na všechny změny aktivně a včas.

Specifika u MŠ

V aktuálním školním roce 2023/2024 již nebude možné konat tzv. zvláštní zápis pro děti s cizí státní příslušností s dočasnou ochranou. Zápisy do mateřských škol pro školní rok 2024/2025 budou pro všechny děti probíhat ve standardních termínech a standardním způsobem.

Ve školním roce 2024/2025, tzn. od 1. září 2024 má novela pro předškolní vzdělávání tento dopad:
1. Zrušuje se možnost upravit pro ukrajinské děti obsah vzdělávání tak, aby nemusel být v souladu se školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem. Tato možnost zůstává zachována pouze pro děti s cizí státní příslušností požívající dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců.
2. Zrušuje se možnost vytvářet tzv. segregované třídy a oddělení složené pouze z ukrajinských dětí.
3. Zrušuje se možnost výjimky z požadavku znalosti českého jazyka pro pedagogy.

Ve školním roce 2024/2025 se vztahuje povinné předškolní vzdělávání na děti narozené 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019.

Přijetí k předškolnímu vzdělávání:

Pro přijímání do mateřské školy dětí, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, platí i povinnost splnit podmínky podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. že dítě je očkováno, má kontraindikaci nebo je imunní. Splnění těchto podmínek se prokazuje potvrzením od praktického lékaře pro děti a dorost v ČR. Kromě doložení dokladu o očkování nemusí zákonný zástupce pro účely správního řízení o přijetí do mateřské školy dokládat žádné jiné vyjádření nebo potvrzení lékaře.

Přijímání nových dětí je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, pokud ředitel školy nerozhodne jinak.

Pokud ředitel spádové školy dítě s cizí státní příslušností z důvodu plné kapacity nepřijme, do 5 dnů informuje o této situaci zřizovatele.

Pokud se nově příchozí dítě s cizí státní příslušností neúčastní předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, není omluveno v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou MŠ, vedení školy rozhodne o vyřazení dítěte z evidence.

Vyřazení ze školy se nově vztahuje na všechny děti v mateřské škole, nejen na ty podléhající povinnému předškolnímu vzdělávání. Tímto se umožní, aby se neobsazená místa v mateřských školách uvolnila pro jiné zájemce.

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel nově příchozí ukrajinské děti přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností).

Obsah vzdělávání:

Při vzdělávání dítěte s cizí státní příslušností, které požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, může ředitel mateřské školy po dobu nezbytně nutnou, zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah ŠVP dle potřeb dítěte, který nemusí být v souladu s RVP. V tomto období je vhodné dětem poskytnout zejména psychosociální podporu, která je nezbytná pro přizpůsobení se novému sociálnímu a vzdělávacímu prostředí.

Výchovu a vzdělávání ve třídách/odděleních, v nichž se vzdělávají pouze děti s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka, který ovládá ukrajinský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří vedení školy rozhovorem. Výjimka ze znalosti českého jazyka platí do 31. 8. 2024.

Adaptační plán:

Vstup do předškolního zařízení lze dětem usnadnit sestavením adaptačního plánu pro první týdny docházky. Adaptační plán bude sestavován dle individuálních potřeb dětí (a situace konkrétní rodiny), kdy se bude dítě postupně seznamovat s novým prostředím, režimem, kulturou, pravidly apod.

Výuka českého jazyka:

Od nástupu dítěte s nedostatečnou znalostí českého jazyka do MŠ je vhodné realizovat jazykovou podporu, a to jak v rámci individualizované práce během dne, tak i ve skupinové jazykové přípravě. V případě přijetí dětí s cizí státní příslušností, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, mateřská škola poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně pro skupiny od 4 dětí podle § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb.

Specifika u ZŠ

Přijetí do ZŠ

Ředitelé ZŠ musí do povinného vzdělávání přijmout každého uchazeče bez výjimky. Jediným důvodem nepřijetí je důvod kapacitní. Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. V praxi je tedy možné třídy naplnit na maximální počet 30 + 4 žáci. Pokud nastane situace, kdy ředitel z kapacitních důvodů nového žáka přijmout nemůže, rozhodne o jeho nepřijetí a informuje zřizovatele do 5 dnů. Ten určí jinou školu, která má volnou kapacitu. Pokud to není možné, informuje zřizovatel krajský úřad, jenž takovou školu určí. Pokud ani to není možné, informuje bezodkladně MŠMT, které určí jiný krajský úřad s přihlédnutím k místu pobytu dítěte, který mu školu bude moci zajistit.

Platí povinnost zahájit povinnou školní docházku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany.

Přijímání nových žáků je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, pokud ředitel školy nerozhodne jinak. Zákonný zástupce dítěte by měl žádat o přijetí přednostně ve spádové škole dle místa pobytu v ČR v evidenci Ministerstva vnitra. Nově od 2. 1. 2024 není možné vyhlášení samostatných zápisů do 1. tříd pro ukrajinské děti.

Pokud se nově příchozí žák z Ukrajiny v rámci povinné školní docházky po dobu 15 vyučovacích dní neúčastní vzdělávání, není omluven v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou ZŠ, vedení školy rozhodne o vyřazení žáka z evidence, aby byly kapacity škol využity ke vzdělávání ukrajinských žáků, kteří skutečně pobývají na území České republiky. Tento postup platí i pro děti, které v září bez omluvy nenastoupí ke vzdělávání ve škole.

Ke stažení je Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti a Oznámení o ukončení vzdělávání v dvojjazyčné verzi.

Psychosociální podpora

Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu. Doporučujeme, aby měly děti zpočátku víc prostoru pro tvoření, pohyb a hru, adaptovaly se a seznamovaly se se spolužáky a novým prostředím, než se učily. Později je vhodné netlačit na výkon a pozitivně žáky motivovat. Důležitá je také spolupráce se školním psychologem. Situace pro ně není jednoduchá, nikomu nerozumí a může to v nich vyvolávat stres a obavy. Školy si mohou zažádat o finanční prostředky na některé pedagogické pozice, např. asistenta pedagoga a školního psychologa. Přehled aktuálních finančních výzev najdete v našem článku.

Ukrajinský/á asistent/ka pedagoga

Výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají vícejazyční žáci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka. Výjimka ze znalosti českého jazyka platí do 31. 8. 2024, ale musí ovládat ukrajinský jazyk na úrovni rodilého mluvčího. Základní znalost českého jazyka ověří vedení školy rozhovorem.

Pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s nově příchozími dětmi z Ukrajiny, platí výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na na minimální dobu 12 měsíců. Může jít i o české učitele.

Zařazení žáka do třídy

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel nově příchozí ukrajinské děti přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. Zřídit třídu složenou výhradně z dětí s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny bylo možné pouze v případě, že z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. Bylo tomu tak na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd mělo dojít hned, jakmile to bylo možné. Nově od 2. 1. 2024 se možnost zřizování těchto tříd ruší (nemají již tedy vznikat nové ukrajinské třídy).

Doporučujeme zařadit nově příchozí žáky do třídy podle věku mezi vrstevníky. Nepomáhá, když jsou žáci zařazení o ročník níže proto, aby vše dohnali a doučili se. Nikdy se nedoučí všechno a je především důležité jejich úspěšné začlenění. Tomu pomůže, když budou mezi stejně starými dětmi, které mají podobné zájmy a očekávání. Specifickou skupinu představují žáci ve věku 14–15 let kvůli blížícím se přijímacím zkouškám na SŠ, tam může být vhodnější zařadit žáka o ročník níže.

Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR méně než 1 rok

U žáků, kteří jsou v adaptační fázi, tedy vzdělávají se v ČR méně než 1 rok, je možné zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah, a to po nezbytně nutnou dobu bez ohledu na RVP nebo ŠVP. Hlavním cílem úprav je adaptace žáků na náš vzdělávací systém (RVP ZV a ŠVP školy). Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést na přechodnou dobu adaptace, jejíž konkrétní délka má sledovat zájmy dítěte. Není nutné měnit ŠVP.

Dle doporučení MŠMT je vhodné zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být například vytištěný rozvrh nebo zápis z pedagogické rady, kde se úprava projednávala. I v průběhu vzdělávání je třeba vést evidenci týkající se upraveného obsahu vzdělávání u nově příchozích žáků, např. formou zápisů v třídní knize.

Ve školách je možné pro tyto žáky vytvořit výukové skupiny na některé předměty s tím, že se jejich žáci nebudou účastnit výuky s ostatními žáky z kmenové třídy. Mohou zde být společně žáci jakýchkoliv ročníků a mohou zde vyučovat ukrajinské učitelky bez nutné znalosti českého jazyka a nostrifikace diplomu. Výjimka ze znalosti českého jazyka platí jen do 31. 8. 2024.

Při hodnocení dle aktuální metodiky MŠMT vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, a to i na vysvědčení, popř. kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známkami je vhodné, aby se učitelé i nově příchozí žáci seznámili s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. S ohledem na dané rozdíly je možné využít i procentuální hodnocení, které má konkrétní výpovědní hodnotu a je pro žáky srozumitelné.

Žáci, kteří prošli adaptační fází, se postupně zapojí do běžné výuky. O konkrétní délce adaptace rozhoduje ředitel školy dle individuální situace, dle počtu vícejazyčných žáků, jejich úrovně vyučovacího jazyka a vzdělávacích potřeb. Vždy je třeba posoudit individuálně, zda je nadále úprava vzdělávacího obsahu nezbytná a v zájmu dítěte.

Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR déle než 1 rok

U žáků, kteří prošli adaptační fází, tedy vzdělávají se v ČR zpravidla déle než 1 rok, je žádoucí, aby od 1. 9. 2023 byli vzděláváni plně v souladu s RVP ZV (nově od 1. 9. 2024 již povinně pro všechny žáky, kteří mají dočasnou ochranu déle než 12 měsíců), avšak obsah předmětu Český jazyk a literatura bude přizpůsoben jejich možnostem. Postupné zvyšování nároků na tyto žáky by mělo vést k vyrovnání mezer v jejich vzdělávání a umožnění bezproblémového přechodu do vyšších ročníků a ze ZŠ na SŠ.

Při hodnocení těchto žáků zohledňujeme souvislosti ovlivňující jejich výkon, např. úpravu vzdělávacího obsahu v předchozím školním roce a nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Dáváme jim zvládnutelné a adekvátní úkoly. Je vhodné využívat slovní hodnocení.

Výuka českého jazyka

Žáci s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku v ČR po dobu kratší než 12 měsíců, mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu dle § 20 v rozsahu 200 hod.

Vícejazyční žáci v 1. ročníku ZŠ mají nárok na jazykovou přípravu (JP) dle § 20 bez ohledu na to, zda ji absolvovali v MŠ. U ostatních žáků se nárok odvíjí od délky plnění povinné školní docházky v ČR. Pokud ji plní žáci více než 12 měsíců, nemají nárok na JP, ale mohou být zařazeni do skupin pro JP spolu s nárokovými žáky. Ve skupině pro JP může být více než 10 žáků. Nenajde-li se pro tyto žáky místo ve skupině a neovládají-li češtinu na dostatečné úrovni, je vhodné jim zajistit vyšetření v PPP za účelem poskytnutí jazykové podpory z § 16.

Na 2. stupni ZŠ je možné vícejazyčným žákům od 1. 9. 2023 nabízet místo dalšího cizího jazyka předmět “Cizí jazyk” nebo “Čeština jako druhý jazyk”. Jedná se o náhradu vzdělávacího obsahu bez vytváření individuálního vzdělávacího plánu a lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) pro základní vzdělávání. Pro tyto předměty není stanoven min. počet přihlášených žáků a financování přímé pedagogické práce škola řeší v rámci limitu PHmax.

MŠMT doporučuje nabízet Češtinu jako druhý jazyk v rámci disponibilní časové dotace jako volitelný předmět, kde je stanoven min. počet žáků 7 a lze vytvářet skupiny z různých ročníků. Financování pedagogické práce v tomto předmětu je realizováno z limitu PHmax. Další způsoby financování a možnosti doučování ČDJ najdete v našem článku.

Můžete se podívat na naše krátké metodické video, v němž jsou shrnuty základní informace o Lex Ukrajina.

Specifika u SŠ

Ředitelé SŠ mohou přijmout a zařadit žáky z Ukrajiny s dočasnou ochranou do všech probíhajících ročníků, dle zákona Lex Ukrajina je lze přijmout i do probíhajícího 1. ročníku (tato možnost platí až do 31. srpna 2024). Dále také platí, že doklady o splnění předchozího vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením, pokud je uchazeči nemají k dispozici.

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel žáka z Ukrajiny přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z cizinců). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.

Zákon také nově umožňuje zřídit třídu složenou výhradně z dětí nově příchozích z Ukrajiny, je to ovšem možné pouze v krajním případě, kdy z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. Ředitel je povinen zajistit postupné zapojování těchto dětí do vzdělávání spolu s ostatními žáky z heterogenních tříd, monitoring i v této oblasti bude provádět ČŠI. I tak mohou být tyto třídy zřízeny jen na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd musí dojít ihned, jakmile to možné bude.

Za účelem adaptace žáků s DO může ředitel SŠ (po dobu nezbytně nutnou) zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Tento upravený obsah nemusí být v souladu se ŠVP a RVP, není nutné ŠVP měnit. Tyto změny ve vzdělávání žáků nově příchozích z Ukrajiny budou realizovány na přechodnou dobu (tato možnost byla zákonem Lex Ukrajina IV prodloužena do 31. srpna 2024). Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu.

V adaptačním období je pro tyto žáky důležité posílit výuku českého jazyka, která může nahradit učivo vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, které nemají dopad na profil absolventa a které lze pro profil absolventa považovat za zbytné. Tito žáci nemusí absolvovat všechny předměty s ostatními spolužáky, ale může docházet k vytváření samostatných skupin (ze stejných nebo různých ročníků, více viz § 2 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).

MŠMT doporučuje ponechání praktické přípravy, kde je možný nácvik praktických dovedností i za předpokladu nízké znalosti českého jazyka. Důležité je ale dostatečně proškolit žáky v bezpečnosti práce (např. pomocí tlumočníka, překladů bezpečnostních pokynů apod.). Zároveň je třeba dbát na začlenění žáků příchozích z Ukrajiny mezi vrstevníky –⁠ ideálně prostřednictvím Buddy programu (komunikace může probíhat v AJ, prostřednictvím překladače a sociálních sítí nebo nonverbálně).

MŠMT doporučuje zpracovat stručnou interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Například na které předměty se škola zaměří při vzdělávání žáků cizinců, ze kterých předmětů budou žáci uvolněni. Za takový doklad je možné považovat například vytištěný upravený rozvrh hodin žáků cizinců nebo zápis z jednání pedagogické rady o této úpravě. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Evidence změn a průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu slouží k tomu, aby ředitel školy mohl pedagogům, žákům a jejich zákonným zástupcům a zletilým žákům srozumitelně představit provedené změny a dále se jedná o podklad evidence financování pedagogické práce.

Výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají cizinci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka, např. ukrajinský/á asistent/ka pedagoga, který ovládá ukrajinský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a český jazyk umí v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří vedení školy rozhovorem.
Pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s nově příchozími dětmi z Ukrajiny, platí výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na na minimální dobu 12 měsíců. Může jít i o české učitele.

Při hodnocení vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, případně kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známek je vhodné, aby byli nově příchozí žáci seznámeni s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. Podrobnější metodiku k hodnocení žáků na SŠ připravilo MŠMT.

➜ Tyto úpravy se týkají i podzimních termínů závěrečných a maturitních zkoušek v kalendářním roce 2023.

Výuka českého jazyka

Všichni žáci cizinci dle vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři mohou čerpat bezplatnou jazykovou přípravu. Žák cizinec je v tomto smyslu osoba která není občanem ČR (nemá české občanství) a která se vzdělává v ČR nejvýše 24 měsíců přede dnem podání žádosti.
Nárok na jazykovou podporu je min. 100 hodin výuky, maximálně 400 hodin výuky po dobu maximálně 20 měsíců. Tato úprava je platná od 1.9.2023, dle vyhlášky 266/2023 Sb.

Specifika u VŠ

Vysoká škola může stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu s tím, aniž by je zveřejnila v dostatečném předstihu. Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením.
Rektor může rozhodnout o prominutí nově příchozích uchazečů od poplatků za přihlášku i těch spojených se studiem. Je také možné rozhodnout o přerušení studia, jehož doba nebude započítána do celkové doby přerušení. Toto se týká všech občanů Ukrajiny, nejen nově příchozích s dočasnou ochranou
Vysoká škola může využít finanční prostředky k humanitárním účelům souvisejících se současnou situací osob s cizí státní příslušností.
Nově příchozí lidé z Ukrajiny budou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.

Zdroje

K. Ptáčková, A. Zachvatošin, M. Poeta, N. Baránková, M. Jiroutová

Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.