Dne 21. 3. 2022 vstoupila v platnost zákonná úprava Lex Ukrajina, skládající se ze tří norem.
Vztahuje se na osoby:
- kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině,
- na ty, kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR,
- nově v budoucnu i na držitele průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu (tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt).
Jejím cílem je ujasnit podmínky pobytu těchto osob v ČR a dalších navazujících oblastí. Nevztahuje se na ostatní osoby s cizí státní příslušností, tedy ani ty s ukrajinským občanstvím. Účinnost novely zákona již není časově omezena, je stanovena na dobu neurčitou.
Děti nově příchozí z Ukrajiny mají právo na vzdělávání za obdobných podmínek jako české děti. I z hlediska financování činnosti škol ze státního rozpočtu je třeba tyto děti vnímat stejně jako všechny ostatní. Segregace ukrajinských dětí není žádoucí, naopak je třeba směřovat k jejich postupné integraci do českého vzdělávacího systému. V oblasti financování je třeba nastavit efektivní způsob komunikace mezi školami, zřizovateli a dalšími orgány, aby bylo možné reagovat na všechny změny aktivně a včas.
Obsah článku
Specifika u mateřských škol
Ve školním roce 2024/2025, tzn. od 1. září 2024 má novela pro předškolní vzdělávání tento dopad:
1. Zrušuje se možnost upravit pro ukrajinské děti obsah vzdělávání tak, aby nemusel být v souladu se školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem. Tato možnost zůstává zachována pouze pro děti s cizí státní příslušností požívající dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců.
2. Zrušuje se možnost vytvářet tzv. segregované třídy a oddělení složené pouze z ukrajinských dětí.
3. Zrušuje se možnost výjimky z požadavku znalosti českého jazyka pro pedagogy.
Ve školním roce 2024/2025 se vztahuje povinné předškolní vzdělávání na děti narozené 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019.
Přijetí k předškolnímu vzdělávání
Pro přijímání do mateřské školy dětí, na které se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání, platí i povinnost splnit podmínky podle § 50 zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. že dítě je očkováno, má kontraindikaci nebo je imunní. Splnění těchto podmínek se prokazuje potvrzením od praktického lékaře pro děti a dorost v ČR. Kromě doložení dokladu o očkování nemusí zákonný zástupce pro účely správního řízení o přijetí do mateřské školy dokládat žádné jiné vyjádření nebo potvrzení lékaře.
Přijímání nových dětí je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, jestli ředitel školy nerozhodne jinak.
Když ředitel spádové školy dítě s cizí státní příslušností z důvodu plné kapacity nepřijme, do 5 dnů informuje o této situaci zřizovatele.
Pokud se nově příchozí dítě s cizí státní příslušností neúčastní předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, není omluveno v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou MŠ, vedení školy rozhodne o vyřazení dítěte z evidence.
Vyřazení ze školy se nově vztahuje na všechny děti v mateřské škole, nejen na ty podléhající povinnému předškolnímu vzdělávání. Tímto se umožní, aby se neobsazená místa v mateřských školách uvolnila pro jiné zájemce.
Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel nově příchozí ukrajinské děti přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností).
Obsah vzdělávání
Při vzdělávání dítěte s cizí státní příslušností, které požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, může ředitel mateřské školy po dobu nezbytně nutnou, zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah ŠVP dle potřeb dítěte, který nemusí být v souladu s RVP. V tomto období je vhodné dětem poskytnout zejména psychosociální podporu, která je nezbytná pro přizpůsobení se novému sociálnímu a vzdělávacímu prostředí.
Výchovu a vzdělávání ve třídách/odděleních, v nichž se vzdělávají pouze děti s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka, který ovládá ukrajinský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří vedení školy rozhovorem. Výjimka ze znalosti českého jazyka platila do 31. 8. 2024.
Adaptační plán
Vstup do předškolního zařízení lze dětem usnadnit sestavením adaptačního plánu pro první týdny docházky. Adaptační plán bude sestavován dle individuálních potřeb dětí (a situace konkrétní rodiny), kdy se bude dítě postupně seznamovat s novým prostředím, režimem, kulturou, pravidly apod.
Výuka českého jazyka (nejen pro ukrajinské žáky)
Od nástupu dítěte s nedostatečnou znalostí českého jazyka do MŠ je vhodné realizovat jazykovou podporu, a to jak v rámci individualizované práce během dne, tak i ve skupinové jazykové přípravě. V případě přijetí dětí s cizí státní příslušností, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, mateřská škola poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně pro skupiny od 4 dětí podle § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb.
Specifika u základních škol
Přijetí do ZŠ
Ředitelé ZŠ musí do povinného vzdělávání přijmout každého uchazeče bez výjimky. Jediným důvodem nepřijetí je důvod kapacitní. Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky (prozatím do 31. 8. 2025). V praxi je tedy možné třídy naplnit na maximální počet 30 + 4 žáci. Pokud nastane situace, kdy ředitel z kapacitních důvodů nového žáka přijmout nemůže, rozhodne o jeho nepřijetí a informuje zřizovatele do 5 dnů. Ten určí jinou školu, která má volnou kapacitu. Pokud to není možné, informuje zřizovatel krajský úřad, jenž takovou školu určí. Pokud ani to není možné, informuje bezodkladně MŠMT, které určí jiný krajský úřad s přihlédnutím k místu pobytu dítěte, který mu školu bude moci zajistit.
Platí povinnost zahájit povinnou školní docházku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany.
Správní řízení
Přijímání nových žáků je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, jestli ředitel školy nerozhodne jinak. Zákonný zástupce dítěte by měl žádat o přijetí přednostně ve spádové škole dle místa pobytu v ČR v evidenci Ministerstva vnitra.
Vyhlášení samostatných zápisů do 1. tříd pro ukrajinské děti je opět možné. Ředitelé ZŠ mohou – není to povinnost (po dohodě se zřizovatelem) vypsat zvláštní termín zápisů pro držitele DO, a to v termínu od 1. června do 15. července. Musí být vypsán najednou s vyhlášením termínu běžného, nikoliv dodatečně. Podle výkladu MŠMT se ustanovení vztahuje pouze na základní školy. Pokud škola vyhlásí dva zápisy, není možné v rámci běžného zápisu přijímat nespádové uchazeče, přijímají se pouze děti spádové. V rámci zvláštního zápisu se můžou přijímat uchazeči s DO a uchazeči nespádoví.
Zvláštní zápis s sebou nese určitá omezení, se kterými je třeba počítat:
- znamená pro školy zvýšenou administrativní zátěž v období letních prázdnin,
- prodlužuje nejistotu ohledně počtu žáků, protože správní řízení končí až v létě,
- je třeba myslet na to, že počet míst v 1. kole zápisu (při běžném zápisu) musí být nastaven s rezervou pro kolo 2. (zvláštní zápis).
Zřizovatel musí každopádně zajistit podmínky pro povinnou školní docházku i osobám s DO, které se nepodařilo do škol umístit. Pokud kapacita spádové školy nedostačuje, hledá pro takové dítě aktivně místo ve školách nespádových, komunikuje s dalšími zřizovateli, případně s krajským úřadem/MŠMT (viz výše).
Pokud se nově příchozí žák z Ukrajiny následně v rámci povinné školní docházky po dobu 15 vyučovacích dní neúčastní vzdělávání, není omluven v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou ZŠ, vedení školy může rozhodnout o vyřazení žáka z evidence, aby byly kapacity škol využity ke vzdělávání ukrajinských žáků, kteří skutečně pobývají na území České republiky. Tento postup platí i pro děti, které v září bez omluvy nenastoupí ke vzdělávání ve škole.
Ke stažení je Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti a Oznámení o ukončení vzdělávání v dvojjazyčné verzi.
Psychosociální podpora
Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu. Doporučujeme, aby měly děti zpočátku víc prostoru pro tvoření, pohyb a hru, adaptovaly se a seznamovaly se se spolužáky a novým prostředím, než se učily. Později je vhodné netlačit na výkon a pozitivně žáky motivovat. Důležitá je také spolupráce se školním psychologem. Situace pro ně není jednoduchá, nikomu nerozumí a může to v nich vyvolávat stres a obavy. Školy si mohou zažádat o finanční prostředky na některé pedagogické pozice, např. asistenta pedagoga a školního psychologa. Přehled aktuálních finančních výzev najdete v našem článku.
Zařazení žáka do třídy
Ředitel nově příchozí ukrajinské děti zařazuje do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. Zřídit třídu složenou výhradně z dětí s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny již v nové verzi Lex Ukrajina není možné. V minulosti toto bylo možné pouze z organizačních či personálních důvodů, kdy nebyla jiná možnost. Bylo tomu tak na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd mělo dojít hned, jakmile to bylo možné.
Doporučujeme zařadit nově příchozí žáky do třídy podle věku mezi vrstevníky. Nepomáhá, když jsou žáci zařazení o ročník níže proto, aby vše dohnali a doučili se. Nikdy se nedoučí všechno a je především důležité jejich úspěšné začlenění. Tomu pomůže, když budou mezi stejně starými dětmi, které mají podobné zájmy a očekávání. Specifickou skupinu představují žáci ve věku 14–15 let kvůli blížícím se přijímacím zkouškám na SŠ, tam může být vhodnější zařadit žáka o ročník níže.
Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR méně než 1 rok
U žáků, kteří jsou v adaptační fázi, tedy vzdělávají se v ČR méně než 1 rok, je možné zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah, a to po nezbytně nutnou dobu bez ohledu na RVP nebo ŠVP. Hlavním cílem úprav je adaptace žáků na náš vzdělávací systém (RVP ZV a ŠVP školy). Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést na přechodnou dobu adaptace, jejíž konkrétní délka má sledovat zájmy dítěte. Není nutné měnit ŠVP.
Dle doporučení MŠMT je vhodné zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být například vytištěný rozvrh nebo zápis z pedagogické rady, kde se úprava projednávala. I v průběhu vzdělávání je třeba vést evidenci týkající se upraveného obsahu vzdělávání u nově příchozích žáků, např. formou zápisů v třídní knize.
Ve školách je možné pro tyto nově příchozí žáky vytvořit výukové skupiny na některé předměty s tím, že se jejich žáci nebudou účastnit výuky s ostatními žáky z kmenové třídy. Mohou zde být společně žáci jakýchkoliv ročníků. Výjimka ze znalosti českého jazyka pro ukrajinské učitelky už od 1. 9. 2025 neplatí.
Při hodnocení dle aktuální metodiky MŠMT vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, a to i na vysvědčení, popř. kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známkami je vhodné, aby se učitelé i nově příchozí žáci seznámili s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. S ohledem na dané rozdíly je možné využít i procentuální hodnocení, které má konkrétní výpovědní hodnotu a je pro žáky srozumitelné.
Pro adaptační fázi je stanovena maximální doba 12 měsíců a poté se žáci postupně zapojí do běžné výuky.
Žáci z Ukrajiny vzdělávající se v ČR déle než 1 rok
Žáci, kteří prošli adaptační fází, tedy vzdělávají se v ČR déle než 1 rok, jsou vzděláváni od 1. 9. 2024 plně v souladu s RVP ZV, avšak obsah předmětu Český jazyk a literatura bude přizpůsoben jejich možnostem. Postupné zvyšování nároků na tyto žáky by mělo vést k vyrovnání mezer v jejich vzdělávání a umožnění bezproblémového přechodu do vyšších ročníků a ze ZŠ na SŠ.
Při hodnocení těchto žáků zohledňujeme souvislosti ovlivňující jejich výkon, např. úpravu vzdělávacího obsahu v předchozím školním roce a nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka. Dáváme jim zvládnutelné a adekvátní úkoly. Je vhodné, když vyučující využívají slovní hodnocení.
Výuka českého jazyka (nejen pro ukrajinské žáky)
Žáci s cizí státní příslušností, kteří plní povinnou školní docházku v ČR po dobu kratší než 24 měsíců (pro šk. rok 2024/2025 je výjimka na 36 měsíců), mají nárok na bezplatnou jazykovou přípravu dle § 20 v rozsahu až 400 hod.
Vícejazyční žáci v 1. ročníku ZŠ mají nárok na jazykovou přípravu (JP) dle § 20 bez ohledu na to, zda ji absolvovali v MŠ. U ostatních žáků se nárok odvíjí od délky plnění povinné školní docházky v ČR. Nárok se nově týká i žáků v přípravných třídách.
Pokud ji plní žáci více než 36 měsíců, nemají nárok na JP, ale mohou být zařazeni do skupin pro JP spolu s nárokovými žáky dle volné kapacity. Nenajde-li se pro tyto žáky místo ve skupině a neovládají-li češtinu na dostatečné úrovni, je vhodné jim zajistit vyšetření v PPP za účelem poskytnutí jazykové podpory z § 16.
Na 2. stupni ZŠ je možné vícejazyčným žákům nabídnout místo dalšího cizího jazyka předmět “Cizí jazyk” nebo “Čeština jako druhý jazyk”. Jedná se o náhradu vzdělávacího obsahu bez vytváření individuálního vzdělávacího plánu a lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) pro základní vzdělávání. Pro tyto předměty není stanoven min. počet přihlášených žáků a financování přímé pedagogické práce škola řeší v rámci limitu PHmax.
MŠMT doporučuje nabízet Češtinu jako druhý jazyk v rámci disponibilní časové dotace jako volitelný předmět, kde je stanoven min. počet žáků 7 a lze vytvářet skupiny z různých ročníků. Financování pedagogické práce v tomto předmětu je realizováno z limitu PHmax. Další způsoby financování a možnosti doučování ČDJ najdete v našem článku.
Specifika u středních škol
Ředitelé SŠ mohou přijmout a zařadit žáky z Ukrajiny s dočasnou ochranou do všech probíhajících ročníků, dle zákona Lex Ukrajina je lze přijmout i do probíhajícího 1. ročníku (tato možnost platí pouze pro žáky, kteří mají dočasnou ochranu max. po dobu 12 měsíců). Dále také platí, že doklady o splnění předchozího vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením, pokud je uchazeči nemají k dispozici.
Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel žáka z Ukrajiny přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z cizinců). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.
Zákon také nově umožňuje zřídit třídu složenou výhradně z dětí nově příchozích z Ukrajiny, je to ovšem možné pouze v krajním případě, kdy z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. Ředitel je povinen zajistit, aby se děti postupně zapojovaly do vzdělávání spolu s ostatními žáky z heterogenních tříd, monitoring i v této oblasti bude provádět ČŠI. I tak mohou být tyto třídy zřízeny jen na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd musí dojít ihned, jakmile to možné bude.
Vzdělávací obsah
Nově je od 1. září 2024 zachována možnost úpravy obsahu vzdělávání pro ukrajinské žáky tak, aby nemusel být v souladu s ŠVP a RVP pouze v případě požívání dočasné ochrany po dobu kratší než 12 měsíců (stejně jako u ZŠ). Ostatní žáci se vzdělávají plně v souladu s příslušným ŠVP a RVP pro střední vzdělávání, přičemž vzdělávací obsah Českého jazyka a literatury bude nadále přizpůsoben jejich možnostem.
U nově příchozích může ředitel SŠ po dobu nezbytně nutnou – maximálně na 12 měsíců zčásti nebo zcela nahradit obsah ŠVP i RVP jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Tato možnost slouží k adaptaci žáka na vzdělávání podle českého školského zákona, tedy hlavně k osvojení si základů českého jazyka tak, aby se žák mohl zapojit do běžné výuky v češtině. K úpravám obsahu může docházet průběžně podle individuálních potřeb žáků.
V adaptačním období je pro tyto žáky důležité, aby byla posílená výuka českého jazyka. Ta může nahradit učivo vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, které nemají dopad na profil absolventa a které můžeme pro profil absolventa považovat za zbytné. Tito žáci nemusí absolvovat všechny předměty s ostatními spolužáky, ale může docházet k vytváření samostatných skupin (ze stejných nebo různých ročníků, více viz § 2 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).
MŠMT doporučuje ponechání praktické přípravy, kde je možný nácvik praktických dovedností i za předpokladu nízké znalosti českého jazyka. Důležité je ale dostatečně proškolit žáky v bezpečnosti práce (např. pomocí tlumočníka, překladů bezpečnostních pokynů apod.). Zároveň je třeba dbát na začlenění žáků příchozích z Ukrajiny mezi vrstevníky. Ideálně prostřednictvím Buddy programu (komunikace může probíhat v AJ, prostřednictvím překladače a sociálních sítí nebo nonverbálně).
Stručná interní evidence změn
MŠMT doporučuje zpracovat stručnou interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Například na které předměty se škola zaměří při vzdělávání žáků cizinců, ze kterých předmětů budou žáci uvolněni. Za takový doklad je možné považovat například vytištěný upravený rozvrh hodin žáků cizinců nebo zápis z jednání pedagogické rady o této úpravě. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Evidence změn a průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu slouží k tomu, aby ředitel školy mohl pedagogům, žákům a jejich zákonným zástupcům a zletilým žákům srozumitelně představit provedené změny. Dále se jedná o podklad evidence financování pedagogické práce.
Nově je zrušena možnost výjimky z požadavku českého jazyka pro pedagogy. Již tedy neplatí, že výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají cizinci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka.
Hodnocení
Při hodnocení vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, případně kombinaci slovního hodnocení se známkou. MŠMT doporučuje zpočátku využívat slovní hodnocení a průběžně vyhodnocovat adaptační proces. Vždy je potřeba zohledňovat všechny souvislosti, které ovlivňují výkon žáka. Podle MŠMT je třeba na žáky, kteří již prošli adaptační fází, nároky postupně zvyšovat, aby neměli mezery ve vzdělávání a nekomplikoval se jim přechod do vyšších stupňů vzdělávání. V případě hodnocení známek je vhodné, aby byli nově příchozí žáci seznámeni s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění.
- Ve školním roce 2024/2025 budou úpravy konání maturitní zkoušky pro maturanty s dočasnou ochranou upraveny shodné jako pro všechny ostatní žáky cizince. Více informací najdete v článku Doporučení k maturitní zkoušce.
- K možným úpravám konání závěrečných zkoušek ve školním roce 2024/2025 pro žáky s dočasnou ochranou je situace stejná, platí podmínky stejně jako pro ostatní žáky s OMJ. Více informací najdete v článku Závěrečné zkoušky.
Výuka českého jazyka (nejen pro ukrajinské žáky)
Nově všichni žáci cizinci dle vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři mohou čerpat bezplatnou jazykovou přípravu. Žák cizinec je v tomto smyslu osoba, která není občanem ČR (nemá české občanství). Nárok vzniká všem cizincům, kteří se vzdělávají v ČR nejvýše 36 měsíců přede dnem podání žádosti.
Nárok na jazykovou přípravu je min. 100 hodin výuky, maximálně 400 hodin výuky po dobu maximálně 30 měsíců. Tato úprava je platná od 1. 9. 2024, dle vyhlášky 249/2024. Sb. Nehraje roli, zda žáci absolvovali jazykovou přípravu v základní škole či nikoliv.
Specifika u vysokých škol
Vysoká škola může stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu s tím, aniž by je zveřejnila v dostatečném předstihu. Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazený čestným prohlášením.
Rektor může rozhodnout o prominutí nově příchozích uchazečů od poplatků za přihlášku i těch spojených se studiem. Je také možné rozhodnout o přerušení studia, jehož doba nebude započítaná do celkové doby přerušení. Toto se týká všech občanů Ukrajiny, nejen nově příchozích s dočasnou ochranou
Vysoká škola může využít finanční prostředky k humanitárním účelům souvisejících se současnou situací osob s cizí státní příslušností.
Nově příchozí lidé z Ukrajiny, kteří požívají dočasné ochrany max. do doby 12 měsíců, jsou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.