Lex Ukrajina - vzdělávání

Základní informace vyplývající z aktuální verze Lex Ukrajina pro oblast vzdělávání

Dne 21. 3. 2022 vstoupila v platnost zákonná úprava Lex Ukrajina, která se skládá ze tří norem, a jejímž cílem je ujasnit podmínky pobytu lidí přijíždějících hromadně z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu. Lex Ukrajina se vztahuje pouze na osoby, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo kterým bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ČR. Nevztahuje se na ostatní osoby s cizí státní příslušností, tedy ani s ukrajinským občanstvím. S účinností od 24. 1. 2023 byla vyhlášena novela zákona platná do 31. 8. 2024.

Zákon z pozice Ministerstva vnitra upravuje přidělování dočasné ochrany, právní status uprchlíků a přístup ke zdravotní péči. Zákon ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí se věnuje tématu zaměstnávání, sociálního zabezpečení a realizaci dětských skupin a zákon navržený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vymezuje přístup ke vzdělávání.

Děti nově příchozí z Ukrajiny mají právo na vzdělávání za obdobných podmínek jako české děti. I z hlediska financování činnosti škol ze státního rozpočtu je třeba tyto děti vnímat stejně jako všechny ostatní. Segregace ukrajinských dětí není žádoucí, naopak je třeba směřovat k jejich postupné integraci do českého vzdělávacího systému. V oblasti financování je třeba nastavit efektivní způsob komunikace mezi školami, zřizovateli a dalšími orgány, aby bylo možné reagovat na všechny změny aktivně a včas.

Pro nově příchozí děti z Ukrajiny byl otevřen speciální termín zápisu do MŠ od školního roku 2022/2023, a to v termínu od 1. 6.–15. 7. 2023. Konkrétní datum si stanovila každá MŠ zvlášť a zveřejnila jej na svých webových stránkách.

Pokud se nově příchozí dítě z Ukrajiny v rámci povinného předškolního vzdělávání po dobu 15 vyučovacích dní neúčastní vzdělávání, není omluven v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou MŠ, vedení školy rozhodne o vyřazení žáka z evidence, aby byly kapacity škol využity ke vzdělávání ukrajinských žáků, kteří skutečně pobývají na území České republiky.

Ke stažení je Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti a Oznámení o ukončení vzdělávání v dvojjazyčné verzi.

Ředitelé MŠ musí do povinného předškolního vzdělávání přijmout každého uchazeče bez výjimky. Jediným důvodem nepřijetí je důvod kapacitní. Pokud ale nastane takový případ a ředitel rozhodne o nepřijetí nově příchozího dítěte do MŠ, bezodkladně informuje zřizovatele. Ten určí jinou školu, jež má volnou kapacitu. Pokud to není možné, informuje zřizovatel krajský úřad, který takovou školu určí. Pokud ani to není možné, informuje bezodkladně MŠMT, jež určí jiný krajský úřad s přihlédnutím k místu pobytu dítěte, který mu školu bude moci zajistit.

I pro děti a žáky z Ukrajiny platí, že pro přijetí do přípravné třídy je podmínkou doporučení ŠPZ. Vystavení doporučení se řídí běžnými pravidly.

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel nově příchozí ukrajinské děti přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z dětí s cizí státní příslušností). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.

Zřídit třídu složenou výhradně z dětí s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny je možné pouze v případě, že z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. I tak je to pouze na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd dojde hned, jakmile to možné bude. Ředitel je povinen zajistit postupné zapojování těchto dětí do vzdělávání spolu s ostatními žáky z heterogenních tříd, monitoring i v této oblasti bude provádět ČŠI.

Výchovu a vzdělávání ve třídách/odděleních, v nichž se vzdělávají pouze děti s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka, který ovládá ukrajinský nebo ruský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří ředitel rozhovorem.

Pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s nově příchozími dětmi z Ukrajiny, platí výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na minimální dobu 12 měsíců. Může jít i o české učitele.

Do 31. května 2022 bylo možné požádat MŠMT o financování adaptačních skupin zaměřených na podporu volnočasových aktivit pro děti od 3 do 15 let migrující z Ukrajiny, které se konají v období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022. Aktuálně tedy mohou tyto nově příchozí děti navštěvovat adaptační skupiny. Přehled o aktuálně zřizovaných adaptačních skupinách by měl mít odbor školství v jednotlivých krajích. Cílem adaptačních skupin je vytvořit prostor pro pomoc s adaptací a začleněním do české společnosti.

Z důvodu adaptace je možné , po dobu nezbytně nutnou, zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah ŠVP dle potřeb dítěte, který nemusí být v souladu s RVP. V tomto období je vhodné dětem poskytnout zejména psychosociální podporu, která je nezbytná pro přizpůsobení se novému sociálnímu a vzdělávacímu prostředí.

Vstup do předškolního zařízení lze dětem usnadnit sestavením adaptačního plánu pro první týdny docházky. Od nástupu dítěte s nedostatečnou znalostí českého jazyka do MŠ je vhodné realizovat jazykovou podporu, a to jak v rámci individualizované práce během dne, tak i ve skupinové jazykové přípravě. V případě přijetí dětí cizinců, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, mateřská škola poskytuje jazykovou přípravu v rozsahu 1 hodiny týdně pro skupiny od 4 dětí podle § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb.

Můžete se podívat na naše krátké metodické video, v němž jsou shrnuty základní informace o Lex Ukrajina. Rozšiřující informace uvádíme níže.

Ve školním roce 2022/23 ředitel školy není povinen vyhlásit zvláštní zápis. Může vyhlásit jednotný termín zápisu pro všechny děti nebo zvláštní zápis v pozdějším termínu. O výběru možnosti rozhodne ředitel školy po dohodě se zřizovatelem. Více v našem článku Postup pro konání zvláštních zápisů v MŠ a ZŠ.

Pokud se nově příchozí žák z Ukrajiny v rámci povinné školní docházky po dobu 15 vyučovacích dní neúčastní vzdělávání, není omluven v souladu se školním řádem a ani po 15 dnech od doručení písemné výzvy zákonný zástupce nesdělí, že bude dítě navštěvovat danou ZŠ, vedení školy rozhodne o vyřazení žáka z evidence, aby byly kapacity škol využity ke vzdělávání ukrajinských žáků, kteří skutečně pobývají na území České republiky. Tento postup platí i pro děti, které v září 2023 bez omluvy nenastoupí ke vzdělávání ve škole.

Ke stažení je Výzva k doložení důvodů nepřítomnosti a Oznámení o ukončení vzdělávání v dvojjazyčné verzi.

Ředitelé ZŠ musí do povinného vzdělávání přijmout každého uchazeče bez výjimky. Jediným důvodem nepřijetí je důvod kapacitní. Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. V praxi je tedy možné třídy naplnit na maximální počet 30 + 4 žáci. Pokud nastane situace, kdy ředitel z kapacitních důvodů nového žáka přijmout nemůže, rozhodne o jeho nepřijetí a bezodkladně informuje zřizovatele. Ten určí jinou školu, která má volnou kapacitu. Pokud to není možné, informuje zřizovatel krajský úřad, jenž takovou školu určí. Pokud ani to není možné, informuje bezodkladně MŠMT, které určí jiný krajský úřad s přihlédnutím k místu pobytu dítěte, který mu školu bude moci zajistit.

Platí povinnost zahájit povinnou školní docházku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany.

Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu. Doporučujeme, aby měly děti zpočátku víc prostoru pro tvoření, pohyb a hru, adaptovaly se a seznamovaly se se spolužáky a novým prostředím, než se učily. Později je vhodné netlačit na výkon a pozitivně žáky motivovat. Důležitá je také spolupráce se školním psychologem. Situace pro ně není jednoduchá, nikomu nerozumí a může to v nich vyvolávat stres a obavy. Prostřednictvím Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) si školy mohou zažádat o finanční prostředky na pozice školního psychologa, školního asistenta, školního speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, kariérového poradce či dvojjazyčného asistenta. Pokud hledáte pro nově příchozího žáka z Ukrajiny kontakt na odborníka poskytujícího psychologickou a psychoterapeutickou pomoc v ukrajinském/ruském jazyce, doporučujeme se podívat na náš článek Psychologická podpora v ČR.

Výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají cizinci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka. Výjimka ze znalosti českého jazyka platí po dobu platnosti zákona. Může se jednat např. o dvojjazyčného asistenta pedagoga, který ovládá ukrajinský nebo ruský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a český jazyk umí v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří ředitel rozhovorem.

Pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s nově příchozími dětmi z Ukrajiny, platí výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na na minimální dobu 12 měsíců. Může jít i o české učitele.

Je také vhodné nezapomínat ani na ostatní žáky s OMJ, kteří jsou na školách. I oni potřebují stále podporu svých učitelů, vyšší pozornost je třeba věnovat ruským žákům, aby se vnímání konfliktu na Ukrajině negativně neodrazilo v postoji a chování ostatních spolužáků či učitelů k nim. Stále je třeba mít na mysli respektující přístup ke všem.

Přijímání nových žáků je vždy vedeno ve správním řízení. Přihláška se podává v českém jazyce, je možné ji podat také ve dvojjazyčné verzi. Pokud bude přihláška podána pouze v ukrajinštině, je třeba přiložit také ověřený překlad do češtiny, pokud ředitel školy nerozhodne jinak. Zákonný zástupce dítěte by měl žádat o přijetí přednostně ve spádové škole dle místa pobytu v ČR v evidenci Ministerstva vnitra.

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel nově příchozí ukrajinské děti přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z cizinců). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky. Zřídit třídu složenou výhradně z dětí s cizí státní příslušností nebo z Ukrajiny je možné pouze v případě, že z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. I tak je to pouze na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd dojde hned, jakmile to možné bude.

Doporučujeme zařadit nově příchozí žáky do třídy podle věku mezi vrstevníky. Nepomáhá, když jsou žáci zařazení o ročník níže proto, aby vše dohnali a doučili se. Nikdy se nedoučí všechno a je především důležité jejich úspěšné začlenění. Tomu pomůže, když budou mezi stejně starými dětmi, které mají podobné zájmy a očekávání. Specifickou skupinu představují žáci ve věku 14–15 let kvůli blížícím se přijímacím zkouškám na SŠ, tam může být vhodnější zařadit žáka o ročník níže.

U žáků, kteří nastoupí do škol, je podle individuálních potřeb možné zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah, a to po nezbytně nutnou dobu bez ohledu na RVP nebo ŠVP. Hlavním cílem úprav je adaptace žáků na náš vzdělávací systém (RVP ZV a ŠVP školy). Úpravy vzdělávacího obsahu se netýkají stanoveného počtu vyučovacích hodin v ŠVP. Změny vzdělávacího obsahu je možné provést pouze u nově příchozích žáků a pouze na přechodnou dobu adaptace. Není nutné měnit ŠVP. Žáci, kteří prošli adaptační fází, se postupně zapojí do běžné výuky. O konkrétní době adaptace rozhoduje ředitel školy dle individuální situace dle počtu vícejazyčných žáků, jejich úrovni vyučovacího jazyka a vzdělávacích potřeb.

Dle doporučení MŠMT je vhodné zpracovat interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Může to být například vytištěný rozvrh nebo zápis z pedagogické rady, kde se úprava projednávala. I v průběhu vzdělávání je třeba vést evidenci týkající se upraveného obsahu vzdělávání u nově příchozích žáků, např. formou zápisů v třídní knize.

Při hodnocení dle aktuální metodiky MŠMT vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučujeme využívat slovní hodnocení, a to i na vysvědčení, popř. kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známkami je vhodné, aby se učitelé i nově příchozí žáci seznámili s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. S ohledem na dané rozdíly je možné využít i procentuální hodnocení, které má konkrétní výpovědní hodnotu a je pro žáky srozumitelné.

U žáků hodnotíme individuální pokroky vzhledem k obsahu vzdělávání. Vždy je možné každého žáka hodnotit, vždy je možné stanovit úkol, který zvládne i žák s nedostatečnou jazykovou kompetencí v českém jazyce a za který je možné jej ohodnotit (např. myšlenková mapa, vysvětlení pojmu, fotokoláž, doplnění schématu, doplnění slov v textu s nabídkou odpovědí odpovídající jazykové úrovni, rozhovor, vědomostní úkol, kde bude zapojen mateřský jazyk žáka, který je potřebný pro rozvoj vícejazyčnosti atd.). Dle metodiky MŠMT je žádoucí jistá redukce vzdělávacího obsahu oproti standardnímu ŠVP.

Ve školách je možné vytvořit výukové skupiny na některé předměty s tím, že se jejich žáci nebudou účastnit výuky s ostatními žáky z kmenové třídy. Mohou zde být společně žáci jakýchkoliv ročníků. Mohou zde vyučovat ukrajinské učitelky bez nutné znalosti českého jazyka a nostrifikace diplomu. Platí pro ně výjimka ze znalosti českého jazyka po dobu platnosti zákona.

Žáky z Ukrajiny stejně tak jako ostatní nově příchozí vícejazyčné žáky je možné zapojit do nárokové jazykové přípravy z § 20, popř. zajistit vyšetření v PPP za účelem poskytnutí jazykové podpory z § 16.

Ředitelé SŠ mohou přijmout a zařadit žáky z Ukrajiny s dočasnou ochranou do všech probíhajících ročníků, dle zákona Lex Ukrajina je lze přijmout i do probíhajícího 1. ročníku (tato možnost platí až do 31. srpna 2024). Dále také platí, že doklady o splnění předchozího vzdělání mohou být nahrazeny čestným prohlášením, pokud je uchazeči nemají k dispozici.

Pokud je to personálně a kapacitně možné, zařadí ředitel žáka z Ukrajiny přednostně do heterogenních tříd (nesložených výhradně z cizinců). Zákon umožňuje navýšení povinného počtu žáků na třídu bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.

Zákon také nově umožňuje zřídit třídu složenou výhradně z dětí nově příchozích z Ukrajiny, je to ovšem možné pouze v krajním případě, kdy z organizačních či personálních důvodů není jiná možnost. Ředitel je povinen zajistit postupné zapojování těchto dětí do vzdělávání spolu s ostatními žáky z heterogenních tříd, monitoring i v této oblasti bude provádět ČŠI. I tak mohou být tyto třídy zřízeny jen na omezenou dobu a k zařazení těchto dětí do heterogenních tříd musí dojít ihned, jakmile to možné bude.

Za účelem adaptace žáků s DO může ředitel SŠ (po dobu nezbytně nutnou) zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb žáka. Tento upravený obsah nemusí být v souladu se ŠVP a RVP, není nutné ŠVP měnit. Tyto změny ve vzdělávání žáků nově příchozích z Ukrajiny budou realizovány na přechodnou dobu (tato možnost byla zákonem Lex Ukrajina IV prodloužena do 31. srpna 2024). Je vhodné žákům v tomto období poskytnout psychosociální podporu.

V adaptačním období je pro tyto žáky důležité posílit výuku českého jazyka, která může nahradit učivo vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, které nemají dopad na profil absolventa a které lze pro profil absolventa považovat za zbytné. Tito žáci nemusí absolvovat všechny předměty s ostatními spolužáky, ale může docházet k vytváření samostatných skupin (ze stejných nebo různých ročníků, více viz § 2 odst. 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři).

MŠMT doporučuje ponechání praktické přípravy, kde je možný nácvik praktických dovedností i za předpokladu nízké znalosti českého jazyka. Důležité je ale dostatečně proškolit žáky v bezpečnosti práce (např. pomocí tlumočníka, překladů bezpečnostních pokynů apod.). Zároveň je třeba dbát na začlenění žáků příchozích z Ukrajiny mezi vrstevníky –⁠ ideálně prostřednictvím Buddy programu (komunikace může probíhat v AJ, prostřednictvím překladače a sociálních sítí nebo nonverbálně). MŠMT připravuje plán systematické podpory českého jazyka na SŠ.

MŠMT doporučuje zpracovat stručnou interní evidenci změn, jejíž podobu určí ředitel školy. Například na které předměty se škola zaměří při vzdělávání žáků cizinců, ze kterých předmětů budou žáci uvolněni. Za takový doklad je možné považovat například vytištěný upravený rozvrh hodin žáků cizinců nebo zápis z jednání pedagogické rady o této úpravě. Zároveň je třeba vést evidenci průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu formou zápisů v třídní knize. Evidence změn a průběhu vzdělávání podle upraveného obsahu slouží k tomu, aby ředitel školy mohl pedagogům, žákům a jejich zákonným zástupcům a zletilým žákům srozumitelně představit provedené změny a dále se jedná o podklad evidence financování pedagogické práce.

Výchovu a vzdělávání ve třídách, v nichž se vzdělávají cizinci, může zajistit pedagogický pracovník bez prokázání znalosti českého jazyka, např. dvojjazyčný asistent pedagoga, který ovládá ukrajinský nebo ruský jazyk na úrovni rodilého mluvčího a český jazyk umí v rozsahu nezbytném pro výkon práce. Nezbytnou znalost jazyka ověří ředitel rozhovorem.
Pro pedagogické pracovníky, kteří pracují s nově příchozími dětmi z Ukrajiny, platí výjimka z povinnosti uzavírání pracovního poměru na na minimální dobu 12 měsíců. Může jít i o české učitele.

Při hodnocení vychází učitel z upraveného obsahu vzdělávání. Doporučuje se využívat slovní hodnocení, případně kombinaci slovního hodnocení se známkou. V případě hodnocení známek je vhodné, aby byli nově příchozí žáci seznámeni s rozdíly v klasifikačních stupnicích českého a ukrajinského vzdělávacího systému, aby se předešlo nedorozumění. Podrobnější metodiku k hodnocení žáků na SŠ připravilo MŠMT.

• Pro uchazeče z Ukrajiny s dočasnou ochranou byly provedeny úpravy 1. kola přijímacího řízení na SŠ pro školní rok 2023/2024 prostřednictvím opatření obecné povahy - více v článku Uzpůsobení přijímaček pro žáky s OMJ.
• Možné úpravy konání maturitní zkoušky ve školním roce 2022/2023 pro maturanty s dočasnou ochranou upravuje opatření obecné povahy MŠMT. Podrobnosti k úpravám najdete v článku Úpravy konání maturitní zkoušky pro maturanty z Ukrajiny.
• Možné úpravy konání závěrečných zkoušek ve školním roce 2022/2023 pro žáky s dočasnou ochranou upravuje opatření obecné povahy MŠMT. Podrobnosti najdete v aktualitě Úpravy závěrečných zkoušek žáky s dočasnou ochranou.

Vysoká škola může stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu s tím, aniž by je zveřejnila v dostatečném předstihu. Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením.
Rektor může rozhodnout o prominutí nově příchozích uchazečů od poplatků za přihlášku i těch spojených se studiem. Je také možné rozhodnout o přerušení studia, jehož doba nebude započítána do celkové doby přerušení. Toto se týká všech občanů Ukrajiny, nejen nově příchozích s dočasnou ochranou
Vysoká škola může využít finanční prostředky k humanitárním účelům souvisejících se současnou situací osob s cizí státní příslušností.
Nově příchozí lidé z Ukrajiny budou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.

Zdroje:

• Lex Ukrajina pro oblast školství I a metodika MŠMT
• Lex Ukrajina pro oblast školství II a metodika MŠMT
• Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina IV