Čeština jako druhý jazyk v MŠ

Aby mohli pedagogové poskytovat vícejazyčným dětem jazykovou podporu, měli by být poučeni o specifikách osvojování jazyka dítětem i o typických fází, kterými děti při osvojování nového jazyka prochází.

Důležitým aspektem při práci s vícejazyčnými dětmi je jazyková podpora. K tomu, aby se dítě mohlo začít učit nový jazyk, potřebuje však nejprve získat základní pocit důvěry – navázat vztah s učitelkou, zorientovat se v chodu MŠ a zjistit, že mateřská škola je bezpečné místo.

Pokud se dítě v mateřské škole cítí dobře a jeho adaptace proběhla úspěšně, je vhodné, aby MŠ začala cíleně podporovat češtinu jako druhý (další) jazyk. Míra jazykové podpory závisí na možnostech mateřské školy, věku dítěte, počtu vícejazyčných dětí ve třídě atd.

Kdy začne vícejazyčné dítě mluvit česky?

Často se nás pedagogové ptají, jak rozmluvit dítě s odlišným mateřským jazykem. Stává se, že dítě v mateřské škole už všemu rozumí, reaguje na pokyny, zapojuje se do činností, ale nemluví. Proč tomu tak je?

Je zcela běžné a přirozené, že dítě s odlišným mateřským jazykem prochází tzv. tichým obdobím (vůbec nemluví, hovoří pouze ve své mateřštině anebo jen šeptá). Z hlediska osvojování nového jazyka je toto období velmi důležité, neboť je dítě obklopené jazykem, slyší jeho intonaci, získává pasivní slovní zásobu, seznamuje s novými kulturními i jazykovými vzorci. Délka této fáze je velmi individuální, může trvat několik týdnů až měsíců, výjimečně i rok. I v tomto období můžeme dítěti poskytnout účinnou jazykovou podporu, bude-li naše pomoc citlivá a poučená.

Tip: Jistou výhodou v tomto ohledu může být také přítomnost dvojjazyčné asistentky pedagoga, která také nehovoří dokonale česky, přesto je v MŠ obvykle dobře přijímána. Důležité je na dítě netlačit a záměrně neupozorňovat na to, že dítě (ještě) nemluví.

Některé děti jsou více introvertní a neprojevují se příliš ani ve svém mateřském jazyce. Jiné děti doma mluví s rodiči dvěma jazyky a čeština je pro ně již třetí komunikační jazyk. Jindy se děti se stydí za svoji nepřesnou výslovnost a bojí se proto mluvit před ostatními. To vše může hrát v mluveném projevu dítěte roli. I zde je opět prostor pro budování dobrých vztahů, protože tam, kde jsou vztahy přátelské, nemusí mít dítě obavy, že bude ostatními zesměšňováno pro svou nedostatečnou výslovnost nebo cizí přízvuk.

Tip: Pokud mají pedagogové podezření, že by problém s řečí u dětí mohl být hlubší (např. vývojová dysfázie, poruchy sluchu, jakákoliv další SVP), mohou si více všímat, jak dítě komunikuje s rodiči, sourozenci anebo jinými dětmi hovořícími stejným jazykem. V případě, že má dítě obtíže i ve svém jazyce, je na místě doporučit rodičům návštěvu PPP nebo logopedickou poradnu. Včasná intervence speciálního pedagoga nebo logopeda může zabránit školní neúspěšnosti v pozdějších letech.

Jak podporovat osvojování ČDJ 

Důležité je si uvědomit, že v případě dětí v předškolním věku nemluvíme o výuce jazyka, ale o jejich podpoře při osvojování češtiny. Jsou-li děti předškolního věku vystaveny jazyku (dostatečně a v jeho kvalitní formě), mají mechanismy, kterými si jazyk (jeden nebo i více) přirozeně osvojují. Pokud je MŠ hlavním jazykovým prostředím, v němž se dítě setkává s češtinou, je vhodné posílit intenzitu jazykových podnětů. Možností, jak poskytovat dítěti cílenou jazykovou podporu, je několik:

Učitelé a učitelky mohou být také pro dítě jediným (či jedním z mála) jazykových vzorů, je proto důležité, aby předávali správnou a spisovnou formu jazyka.

Systematická podpora všech jazykových rovin

Při jazykové podpoře lektoři ČDJ vždy pamatují na rozvoj slovní zásoby, seznamují děti s novými slovíčky, procvičují je formou rozmanitých her. Při poskytování jazykové podpory bychom však měli mít na zřeteli všechny jazykové roviny a vytvářet takové situace a hry, při nichž bychom rozvíjeli nejen slovní zásobu, ale také další oblasti jazyka.

Slovní zásoba (lexikálně‑sémantická rovina)

Je důležité podpořit znalost především běžně užívaných a užitečných slov. Naopak (především při komunikaci se začátečníky) je dobré vyhnout se zdrobnělinám, slovním hříčkám. Můžete také zaznamenávat pokroky dětí i konkrétní oblasti ze slovní zásoby, v nichž dítě potřebuje ještě podpořit. Velice důležité je dítě nezahltit, když představujeme novou slovní zásobu.

Tip: Pokud děti prochází tichým obdobím a ještě nemluví, může být velmi užitečné provést jazykovou diagnostiku. Díky ní získáte dobré povědomí o tom, do jaké míry mají děti osvojenou základní slovní zásobu. Když diagnostiku s dětmi provádíte opakovaně (např. po skončení adaptačního období a na konci školního roku), můžete pozorovat, jak rychle děti v osvojování jazyka pokročili, a lépe tak nastavit další jazykovou podporu.

Praktické využití jazyka (pragmatická rovina)

Pragmatickou rovinou se rozumí schopnost běžné komunikace. Když bude dítě umět vyjádřit své potřeby, bude se cítit ve fyzické i psychické pohodě; když zvládne poděkovat a poprosit, zvýší se jeho sociální kompetence a ostatní děti ve třídě jej budou lépe přijímat.

Tip: Děti v předškolním věku by měly chápat rozdíl mezi tykáním a vykáním. V některých jazycích (např. v angličtině) se vykání vůbec nevyskytuje, pro mluvčí angličtiny je proto náročné tuto jazykovou kategorii pochopit a aplikovat. Není přitom nutné, aby děti v mateřské škole pedagogům vykaly. K nácviku vykání lze vytvářet modelové situace s maňáskem či při hraní rolí.

Gramatika (morfologicko‑syntaktická rovina)
Při osvojování gramatiky je potřeba pamatovat na možnosti dítěte v předškolním věku. Některé gramatické jevy mohou být osvojeny až po delším a intenzivním kontaktu s jazykem (např. předložky, složitější pády – 6., 3.). Při podpoře osvojování jazyka platí zásada, že gramatiku nevysvětlujeme, ale ukazujeme nebo hrajeme! Konkrétní gramatický jev, s nímž chceme dítě seznámit, je vždy potřeba spojit s nějakým tématem. Např. se 4. pádem dítě seznámit v tématu jídlo, rody podstatných jmen ukazovat v tématu zvířata.
Výslovnost (foneticko‑fonologická rovina)
Děti v předškolním věku mají ještě vyšší fonematickou citlivost, v tomto věku se ještě může snadno odbourat cizí přízvuk.

Jak konkrétně děti podporovat se dočtete v našem článku Jazyková podpora vícejazyčných dětí.

Zdroje a další literatura:

Doleží, L. (ed.) Začínám učit češtinu pro děti-cizince. Praha: AUČCJ 2015.

Linhartová, T. (ed.) Nápadníček aktivit pro MŠ. Praha: Meta, 2018

Cummins, J.: Bilingual Children’s Mother Tongue: Why Is It Important for Education? 2001, February. Sprogforum, 7(19), 15-20.

Doplňující články