Individuální jazyková podpora v MŠ

Realizace individuální jazykové podpory závisí na personálních podmínkách a jejich harmonizaci v rámci MŠ, ale také na počtu vícejazyčných dětí ve třídě a v MŠ. Výhodou individuální práce je možnost přizpůsobit činnosti jazykové i věkové úrovni dítěte, jeho potřebám, zájmům, povaze i aktuální náladě. Učitel má zároveň příležitost udělat si dobrý přehled o tom, co dítě umí a v čem potřebuje podpořit. Co nám pomůže, aby byla individuální práce efektivní?

Jazyková diagnostika

Než začneme s dítětem pracovat individuálně, je vhodné vyzkoušet s ním jazykovou diagnostiku a vyhodnotit míru porozumění, jeho aktivní i pasivní slovní zásobu. U dětí pokročilé jazykové úrovně nám diagnostika pomůže uvědomit si, jaké složitější gramatické jevy potřebuje dítě procvičit (např. předložky, pády, časování…) a které jazykové struktury jsou pro něj neznámé. Jazykovou diagnostiku u vícejazyčných dětí je vhodné provést na konci období adaptace (v říjnu/listopadu) a případně ještě ke konci školního roku, abychom měli srovnání, kam se dítě posunulo.

Určení jazykových znalostí nám může velmi pomoci u dětí, které se projevují tiše a zdráhají se mluvit. Díky diagnostice můžeme rozlišit, do jaké míry dítě rozumí pokynům (a nachází se například v tichém období). Pokud zjistíme, že dítě nemá ani pasivní znalost jazyka, zaměříme se na práci s komunikačními kartičkami a naplnění jeho základních potřeb. Pokud vidíme, že dítě rozumí, můžeme jej hravou formou podpořit v mluveném projevu (skrze hry, v kroužku čdj apod.)

kazuistika: Míša (4 roky, původem z Ukrajiny) nastoupil v září do české MŠ, ale ve třídě nemluvil s dětmi ani pedagogy. Komunikace s maminkou byla kvůli jazykové a kulturní bariéře náročná. Paní učitelky si nebyly jisté, zda se u Míši nevyskytuje závažnější problém s řečí, například dysfázie. Paní učitelka se rozhodla (s pomocí ukrajinsky mluvící asistentky pedagoga) udělat s Míšou jazykovou diagnostiku v jeho rodném jazyce, aby zjistily, jak je na tom Míša s porozuměním jazyku obecně. K velkému překvapení všech Míša projevil pokročilou znalost (ukrajinského) jazyka. Na otázky odpovídal v celých větách, měl pokročilou slovní zásobu. Paní učitelky se tedy ujistily, že se Míša v češtině nachází v tichém období. Po měsíci s Míšou provedli diagnostiku v češtině a poté nastavili individuální jazykovou podporu.

Organizace

Zejména zpočátku jazykové podpory se vyplatí naplánovat si s dítětem pravidelnou individuální práci a zamyslet se nad její organizací. Individuální jazykovou podporu je možné poskytovat během překryvu pedagogů anebo ve spolupráci a AP.

Doporučení

  • Je-li to v organizačních možnostech MŠ, je vhodné poskytovat jazykovou podporu během ranní či odpolední volné hry, například 15 minut dvakrát týdně.

    • Témata se doporučují řadit za sebou v tematických blocích a opakovat alespoň 2x po sobě. Např.:
    • První setkání v týdnu můžete věnovat novému tématu, představit slovní zásobu a či nový gramatický jev.
    • Druhé setkání v týdnu můžete věnovat opakování, upevňování slovní zásoby a ověření, zda si dítě daný okruh slovní zásoby osvojilo.

Plánování, systematičnost, příprava

Je vhodné pracovat systematicky a plánovat dopředu. Vždy se vyplatí zmapovat výchozí jazykovou úroveň dítěte, stanovit si dílčí cíle a průběžně ověřovat, zda se je daří naplňovat.

  • Vycházejme z jazykových potřeb dítěte. S tím nám pomůže jazyková diagnostika, kterou můžeme dle potřeby opakovat.
  • Propojujme individuální práci s činnostmi pro celou třídu. (Např. můžeme v individuální chvilce probrat s dítětem slovní zásobu spojenou s aktuálním tématem daného týdne, aby se pak dokázalo zapojit do činností celé třídy nebo do diskuze v kruhu).
  • Založme dítěti jazykové portfolio, do kterého budeme vkládat materiály, se nimiž pracujeme. Součástí jazykového portfolia může být i krátká reflexe, zhodnocení dané jazykové chvilky. Jak se nám s dítětem pracovalo, zda spolupracovalo, co se mu dařilo, na co je potřeba se dále zaměřit a podobně. K materiálům se můžete průběžně vracet, slovní zásobu i gramatické jevy opakovat. Rodiče tak zároveň budou mít přístup k informacím o pokroku dítěte. Jazykové portfolium může posloužit i ve chvíli, kdy na práci jedné paní učitelky navazuje jiná.
  • U vícejazyčných dětí můžeme vytvořit plán pedagogické podpory (PLPP), který budeme průběžně vyhodnocovat.

Motivace dítěte

Nejdůležitější je, aby dítě získalo pozitivní přístup k češtině. To jsou základy, na nichž můžou stavět i pedagogové na základní škole.

  • Vytvořme si s dítětem důvěrný vztah, který je základem pro učení. Jaký vztah bude mít dítě k učiteli, takový vztah bude mít i k českému jazyku, jehož jsme zprostředkovatelem.
  • Připravme zajímavý obsah, zapojme oblíbené činnosti dítěte a vycházejme z jeho zájmů.
  • Střídejme jednotlivé aktivity tak, aby pro dítě činnost nebyla příliš zdlouhavá a únavná.
  • Využívejme atraktivní materiály, pracujme s reálnými předměty, obrázky, využívejme vhodné pomůcky.
  • Ověřujme si neustále porozumění.
  • Povzbuzujme, chvalme, oceňujme snahu.
Tip: Vyhněme se pouhému opakování slovíček. Dril dítě v předškolním věku velmi brzy omrzí. Pro procvičení slovní zásoby můžeme využít jednoduché hry: pexeso, domino, já mám – kdo má, kimovu hru apod. Dítě si bude opakovat slovní zásobu v rámci hry a učitel získá zpětnou vazbu.

Doplňující články