Je důležité uvědomit si, že vícejazyční žáci nepřicházejí do našich tříd bez předchozích znalostí a dovedností. Pravděpodobně si jich ve svém mateřském jazyce osvojili ve škole i doma ohromné množství. Aby žáci chápali, o čem je ve škole řeč a rozvíjeli se obsahově i jazykově, potřebujeme na tyto znalosti a dovednosti navázat (žáci si totiž nové informace zařazují do již existujících schémat – viz teorie pedagogického konstruktivismu). Nejvhodnější fází na začátek hodiny je proto evokace (viz metody kritického myšlení).
Obsah článku
Naším úkolem je
- podpořit žáka v pochopení tématu – o čem se budeme učit, tím mu umožníme zařazovat si nové obsahy a jazyk do určitého kontextu
např. pomocí videa, obrázku, schématu, myšlenkové mapy, diskuze se spolužákem např. nad tabulkou vím, chci vědět, dozvěděl jsem se apod. - podpořit žáka v navázání na vědomosti získané v mateřském jazyce
např. pomocí dvojjazyčných materiálů, textů, prací se slovníkem, opět jsou vhodná schémata, dvojjazyčný popis obrázků atd.
U žáků s odlišným mateřským jazykem je
- vhodné využívat zkušenosti a znalosti z jejich prostředí a kultury k jejich aktivaci, povzbuzení a k obohacení ostatních;
- potřeba mít na zřeteli, že přichází z jiných kultur a některé kontexty pro ně mohou být cizí (např. učíme-li se o ročních obdobích, pro děti z Vietnamu vypadá zima jinak než pro nás v ČR).
Příklad z výuky
Měli jsme probírat nahosemenné rostliny. Mám ve třídě žáky z Číny, Nepálu a Ukrajiny. Napsala jsem na tabuli věty:
Když jdeme:
- v Česku do lesa, s jakými stromy se setkáme?
- v Číně do lesa, s jakými stromy se setkáme?
- v Nepálu do lesa, s jakými stromy se setkáme?
- na Ukrajině do lesa, s jakými stromy se setkáme?
Žáci si pak ve dvojicích vytvořili seznam stromů, které je napadaly. Potom jeden po druhém chodili k tabuli a zapisovali vždy po jednom stromu ze svého seznamu. Stromy se nesměly opakovat. Když přišel žák, který byl ve dvojici s žákyní z Nepálu, napsal na tabuli peepal. Dozvěděli jsme se tak, že takový strom roste v Nepálu. Ona pak ještě vyhledala strom na internetu a ukázala nám obrázek, jak vypadá.
Texty o principech práce pro žáky s OMJ vychází ze zkušeností pracovnic META, o.p.s. Kristýny Titěrové a Petry Vávrové, které získaly při poradenství a asistenci pedagogům vzdělávajícím žáky s OMJ. Velký díl inspirace pochází od zahraničních autorů, např. P. Gibbons, J. Cummins, B. A. Mohan. a autorů SIOP modelu.