Když učíme cizince češtinu jako cizí jazyk, zabýváme se češtinou a českým jazykovým prostředím, nikoli jeho mateřským jazykem a zemí původu naších žáků. Více o specifikách češtiny a kategorií jazyků obecně najdete v publikaci Nízkoprahové kursy češtiny pro cizince, str. 86-89.
Každý jazyk je jiný, ale některé jazyky jsou si bližší, tj. mají ve své struktuře shodné rysy, resp. zařazujeme je do jednotlivých skupin. Při výuce ČDJ musíme zohlednit podobnost, resp. vzdálenost mateřského jazyka žáka s OMJ od češtiny. Protože je mnoho různých jazyků, nemáme úplný soupis všech shodných rysů a odchylek.
Pozor – zákonitosti v mateřském jazyce mluvčí používá mimovolně, a proto nemůžeme u cizince předpokládat teoretickou znalost systému jeho mateřského jazyka ani znalost popisných lingvistických kategorií – termínů jako pád, rod, vid atd.
Příklad
Zejména v začátcích seznamování s češtinou je nevhodné:
„Vy používáte osobní zájmena, ale v češtině používáme pomocné sloveso být.“
a
„Při tvoření minulého času používáme tvary slovesa být.“
Vhodnější je:
„Správné je / říkáme pracovala jsem, šel jsem, učili jsme se. Neexistuje / normálně neříkáme / není správné já pracovala, my učili.“
Nicméně je pro lektora češtiny určitě dobré, bude-li mít při výuce češtiny jako cizího/druhého jazyka (ale i jiných cizích jazyků) alespoň stručné povědomí o systému mateřského jazyka studenta, a může tudíž odhadnout, na co se bude potřeba při výuce zaměřit, co bude pro studenty užitečné trénovat a co bude pro ně v češtině naopak velmi jednoduché.
Zde jsme pro Vás připravili stručný přehled jazykových odchylek a chyb, které mluvčí uvedených jazyků v češtině dělají. Rozdělili jsme je na mluvčí slovanských jazyků (např. ruštiny, ukrajinštiny, bulharštiny, polštiny), asijských jazyků (např. vietnamštiny, čínštiny, korejštiny, japonštiny) a angličtiny. Odchylky a chyby jsou rozděleny dle rovin jazyka, tj. zvuková stránka, gramatika, slovní zásoba a pragmatika.
Obsah článku
Zvuková stránka
= sluchové rozlišování hlásek a jejich výslovnost
Slovanské jazyky |
|
Asijské jazyky |
|
Angličtina |
|
Gramatika (morfologicko-syntaktická rovina)
= užívání slovních druhů, tvarosloví a skladby
Slovanské jazyky |
|
Asijské jazyky |
|
vietnamština |
|
korejština |
|
čínština |
|
Angličtina |
|
Slovní zásoba (lexikálně-sémantická rovina)
= porozumění řeči a vyjadřování
Slovanské jazyky |
|
Asijské jazyky |
|
Angličtina |
|
Pragmatická rovina
= rovina sociálního uplatnění, užití řeči v praxi
Slovanské jazyky |
– jen některé jazykové odchylky |
Asijské jazyky |
– rozvinuté kategorie zdvořilosti, zeptat se učitele je tabu |
vietnamština |
|
čínština |
|
Angličtina |
|
Volně upraveno z článků ze sborníků AUČCJ.
O specifikách jednotlivých jazyků Vašich studentů se dočtete v následujících odkazech a článcích:
Učíme studenty ze slovanských zemí
Učíme studenty z Vietnamu
Učíme studenty z Mongolska
Učíme studenty z Korey
Učíme studenty z Číny
Učíme studenty z Japonska
Učíme studenty z arabských zemí
Popis českého fonetického systému najdete v publikaci Čeština jako cizí jazyk – úroveň A1. Fonetický plán na pozadí různých cizích jazyků (tj. vlastně návod, jak studentům přiblížit český fonetický systém na základě fonetického systému jejich mateřského jazyka) v ní najdete na těchto stranách 48–66.
Existují učebnice, které vykládají češtinu na pozadí některých jazyků, tj. její výklad i nácvik modifikují podle toho, kterým mateřským jazykem mluví cizinec, který se česky učí. Jejich soupis najdete v publikaci Diagnostika úrovně znalosti českého jazyka na straně 33.
Můžete se obrátit také na příslušná pracoviště univerzit nebo Akademie věd.