Obsah článku
Témata a gramatika na úvod
Úvodní témata
Jak postupně zvládat určité komunikační situace:
Téma | Situace | Gramatika | Fráze |
---|---|---|---|
Seznamování | Představování, pozdravy | Osobní zájmena, sloveso být | Kdo to je? To je … Jsem … Jste …? apod. Dobrý den vs. Ahoj |
Škola | Co děláme ve škole – mnoho slov a situací, můžeme je využít k osvojení gramatiky | Rody, čtvrtý pád jednotného čísla, první pád množného čísla, časování sloves | Kde je…? Kdo to je? Co to je? To je … To jsou … Můžu si půjčit …? Nemám … Zapomněl(a) jsem … To je moje/můj … To jsou moje … |
Kde? | Místa a co tam děláme/říkáme, prostředí města či vesnice | Příslovce místa, předložky místa, šestý pád podst. jmen | V obchodě, autobuse, lékárně, na zastávce, nádraží |
Kdy? | Časové údaje, co kdy děláme, jestli máme na něco čas | Časování sloves a rozšiřování jejich repertoáru, otázky | Co děláš po škole? Můžeš dnes odpoledne? |
Věci kolem nás | Užitečná slovní zásoba, spojujeme s frázemi | Rody, 4. pád podstatných jmen, přídavná jména, číslovky | Potřebuju … Můžu dostat … Kde je …? |
Jídlo a pití, nakupování | Názvy jídel a potravin, školní jídelna, nakupování | 4. pád podstatných jmen, číslovky (peníze) | Co si přejete/přeješ? Co si dáte/dáš? Dám si … Prosím, děkuji, stačí.Potřebuju … Jím/nejím … Mám/nemám rád(a) … |
Orientace | Ve městě, ve škole, umět se zeptat na cestu, porozumět instrukcím | Příslovce místa: vpravo, vlevo, nahoře, dole atd. | Jak se dostanu k / do …? Musíš jít směrem … Musíš odbočit … |
Doktor, zranění a nemoci | Rady, co má člověk dělat, návštěva lékaře | Modální slovesa, rozkazovací způsob | Máte/máš … Musíte/musíš … Nesmíte/nesmíš …Odlož(te) si. Lehněte/Lehni si. |
Úvodní gramatika
Jak postupně začít s výukou gramatiky:
Klíčem k posloupnosti je:
– postup od jednoduššího ke složitějšímu
– kontext použití, komunikační situace
– od frekventovaného k méně frekventovanému
ČASOVÁNÍ |
---|
1. V přítomném čase začínáme obvykle slovesem být. Slovesa tvoří základ české věty a umožňují vyjádřit činnost, proto nemůžeme časování příliš „odkládat“. Výhodou je, že časování sloves nemá z pohledu cizince nijak zvlášť obtížný systém (řadí se pouze do 4 tříd), navíc zpočátku můžeme klást důraz pouze na tvary některých osob (já, Vy, ty). |
2. Minulý čas je také potřebný brzy. O tom, co „bylo“, se mluví často, navíc tvorba tvaru slovesa v minulém čase je poměrně snadná. |
3. Budoucí čas nedokonavých sloves se konstruuje jednoduše (tvary slovesa být + inf.), dokonavá slovesa můžeme učit pouze v kontextu a nemusíme vysvětlovat systém. |
SKLOŇOVÁNÍ |
---|
1. Nejprve 1. pád jednotného čísla a rody podstatných jmen – jako reprezentativní prosté pojmenování. |
2. Následně 4. pád jednotného čísla rodu ženského, středního a mužského neživotného, protože je to pád předmětu a představuje velmi často používanou větnou konstrukci. Na začátku můžeme vynechat složitější mužský rod životný. |
3. Potom 1. pád množného čísla rodu ženského, středního a mužského neživotného (rod mužský životný odložíme). |
4. Potom 2. pád jednotného čísla rodu ženského, středního a mužského neživotného. Objeví se hned v odpovědi na otázku Odkud jste? a pojí se z hojně užívanými předložkami z, od, do aj. |
5. A konečně 6. pád jednotného čísla, nejprve jako odpověď na otázku Kde?, takže vynecháme tvary mužského rodu životného. |
Více podrobností k posloupnosti úvodních lekcí najdete ve Vzdělávacím obsahu ČDJ a v příspěvku o prezentaci gramatiky.