Dobrá praxe: Začleňování vícejazyčných dětí v MŠ Otrokovice

Mateřská škola Otrokovice, příspěvková organizace, dále jen MŠO vznikla v roce 2003 sloučením původních 6
MŠ. Od září 2022 stojí ve vedení MŠO paní ředitelka Bc. Ivana Šímová a její zástupkyně Mgr. Lucie Zaťovičová.
MŠ Otrokovice má celkem 7 pracovišť s celkovou kapacitou 674 dětí.

Na každém odloučeném pracovišti je jmenována zástupkyně ředitelky (vedoucí učitelka), která je v úzkém kontaktu
s paní ředitelkou. MŠO má kolem 100 zaměstnanců. Všechna odloučená pracoviště MŠO pracují podle vlastních
Školních vzdělávacích programů (ŠVP PV), které ovšem vychází z jednoho zastřešujícího a jednotlivá pracoviště
si je tak mohou upravovat dle své profilace (práce s dětmi s OMJ, speciálně-pedagogická třída logopedická, práce
s dětmi mladšími tří let.) Jakým způsobem MŠ Otrokovice pracuje s vícejazyčnými dětmi se dočtete také přímo na
webových stránkách v záložce pro rodiče.

S paní ředitelkou a její zástupkyní jsme vedli rozhovor o začleňování a jazykové přípravě vícejazyčných dětí
v červnu 2023.

Kolik vícejazyčných dětí máte ve Vaší MŠ?

V letošním roce vzděláváme 45 dětí s OMJ, z tohoto celkového počtu je celkem 26 dětí nově příchozích z Ukrajiny. Pokud pominu děti z Ukrajiny, tak vzděláváme děti z Mongolska, Moldávie, Ruska, Vietnamu, Rumunska a Slovenska. Od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině počet dětí s OMJ stoupl na dvojnásobek.

Jak byla řešena situace po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině ve vašem kraji?

Bezprostředně po vypuknutí válečného konfliktu jsme mimo zápis přijali 10 dětí z Ukrajiny, pro dalších 14 dětí, které postupně přicházely z této země, už bohužel kapacita nebyla, proto Město Otrokovice ve spolupráci s Domem dětí a mládeže (DDM) a MŠO zřídilo adaptační skupinu. Na začátku června 2022 proběhl mimořádný zápis pro děti z Ukrajiny, a kromě těch stávajících dětí, které již byly přijaté, jsme i těch zbývajících 16 dětí přijali. Všechny děti, které v loňském roce zažádaly o vstup do MŠ, byly přijaty a adaptační skupina byla následně zrušena.

Jakým způsobem byly nově příchozí děti z Ukrajiny začleňovány do kolektivu MŠ?

MŠO ve spolupráci se zřizovatelem městem Otrokovice od září 2022 rozšířila svoji kapacitu o dalších 16 míst pro nově příchozí děti z Ukrajiny. V této třídě pracovala jak česká, tak ukrajinská paní učitelka (ukrajinská paní učitelka hovořila oběma jazyky, nikoliv pouze ukrajinsky). Vzdělávání v této třídě probíhalo výhradně v českém jazyce a s ostatními dětmi se děti z Ukrajiny běžně setkávaly zejména na školní zahradě. Nejstarší děti (5-6 let) byly od začátku zařazeny do běžných předškolních tříd, aby byly co nejblíže svým vrstevníkům a mohly se společně s nimi věnovat předškolní přípravě. Dvojjazyčná paní učitelka se osvědčila zejména v komunikaci mezi MŠ a rodiči, kteří mnohdy přicházeli s nulovou znalostí češtiny. Ukrajinská paní učitelka tak pomohla překonat jazykovou bariéru nejen u dětí, ale též u rodičů. Řadě rodičů pomohla překonat prvotní ostych z neznalosti jazyka a nového kulturního prostředí. Z počátku se totiž stávalo, že někteří rodiče pouze dovedli dítě do šatny MŠ, kde dítě zanechali bez předání dítěte do třídy paní učitelkám. Některé zvyklosti bylo třeba rodičům blíže vysvětlit. Proto jim byla nabídnuta individuální schůzka za přítomnosti tlumočníka, kde se mohli rodiče doptávat na konkrétní nejasnosti. Tlumočení nejčastěji zajišťovala dvojjazyčná paní učitelka. Individuální schůzka za pomoci tlumočníka zafungovala. V následujícím školním roce 2023/2024 budou děti po 2-3 zařazeny podle věku do běžných tříd a tato původně pouze ukrajinská třída bude doplněna dětmi českými.

Jak se dařilo ukrajinským dětem, které byly začleněny do běžné třídy?

Jak probíhala jejich adaptace na nové prostředí? Adaptace ukrajinských dětí do běžných tříd byla v něčem složitější. Děti zde neměly podporu dvojjazyčné asistentky pedagoga a silněji tak vnímaly pocit vykořenění. Projevilo se u nich tiché období – děti odmítaly komunikovat s paní učitelkou, nechtěly se tolik zapojovat do společných aktivit, mluvily velmi potichu nebo vůbec. Jejich psychická pohoda byla silně narušena. Zpočátku se také stávalo, že ukrajinské děti vyhledávaly ke komunikaci pouze své “krajany”, hovořily mezi sebou mateřským jazykem a vytvářely takové malé partičky po 3-4 dětech. I s tímto bylo potřeba začít systematicky pracovat. Jejich adaptace probíhala podstatně déle a byla složitější než ve třídě, kde působila ukrajinská paní učitelka.

Co vám při začleňování ukrajinských dětí do kolektivu třídy nejvíce pomohlo? Jakou jste zvolili strategii?

Naše první zkušenost se začleňováním vícejazyčných dětí přišla přibližně tři roky nazpátek, kdy k nám do MŠ přišly první děti z Mongolska. Již v této době jsme se poprvé začali zabývat myšlenkou, jak děti, které mají nulovou znalost češtiny, co nejlépe začlenit do kolektivu a jak jim přiblížit český jazyk, a právě tehdy vznikl nápad na komunikační deník.

Můžete nám komunikační deník blíže popsat?

Komunikační deník má podobu sešitu A4 a děti si jej zpracovávají v MŠ společně s učitelkami. Na začátku školního roku vždy začínáme tématem Naše školka – dáváme dětem do deníku fotku třídy, fotky paní učitelek, kamarádů ze třídy, jejich a začínáme postupně budovat konkrétní slovní zásobu, která se bezprostředně týká MŠ. Přibližně po měsíci a půl již děti zvládají základní komunikaci a začínají postupně komunikovat v češtině, sice ne gramaticky správně, ale prvotní jazyková bariéra je pryč.

Jazykový vývoj je samozřejmě u každého dítěte individuální, ale komunikační deník se nám v praxi velmi osvědčil.
V průběhu školního roku rozšiřujeme slovní zásobu k tématům, která s dětmi probíráme v rámci třídního vzdělávacího plánu. Do komunikačního deníku dáváme dětem také vizualizovanou podobu písniček, které s nimi zpíváme, aby měly děti představu, o čem písničky jsou.
Každý pátek si pak děti tento sešit berou domů, aby si jej mohly s rodiči o víkendu prohlížet a zopakovat si novou slovní zásobu. Komunikační deník obsahuje mnoho obrazového materiálu – fotky z MŠ, obrázky, piktogramy – ale též slova, jak se daná věc řekne česky. V praxi se nám pak někdy stává, že přijde tatínek pro děti do MŠ a povídá: “Já už česky taky! Já už s dětma!”. Česky se tak učí nejen děti, ale také jejich rodiče, kteří si formu komunikačního deníku velmi pochvalují. Rodiče mají jasnější představu, jak to v naší MŠ vypadá a co jejich dítě v MŠ dělá. Díky komunikačnímu deníku se nám tak lépe daří navázat spolupráci s rodinou dítěte. Komunikační deník s dětmi vytváříme v průběhu dne v rámci individuální práce s dítětem.

Kde jste vzali inspiraci pro komunikační deník?

Prvotní nápad vycházel z klasického portfolia, které zakládáme všem dětem u nás v MŠ, u vícejazyčných dětí jsme se však chtěli více zaměřit na rozvoj slovní zásoby, kterou děti potřebují pro běžnou komunikaci s námi a s ostatními dětmi v MŠ. Myšlenku jsme dále rozvíjeli, až vznikl nápad na komunikační deník, který si děti mohou odnést domů, aby si mohly s rodiči povídat nad obrázky i v jejich mateřském jazyce.

Jakou další jazykovou podporu mají u vás v MŠ vícejazyčné děti?

Aktuálně máme vytvořené 2 skupiny, které spadají do bezplatné jazykové přípravy dle MŠMT, jedná se tedy o děti s cizí státní příslušností v povinném předškolním vzdělávání. Těmto dětem se věnuje interní paní učitelka celkem čtyřikrát týdně po 15-20 minutách v čase, kdy mladší děti odpočívají, tedy po obědě. V každé skupince je 5 dětí. I zde je prostor na práci s komunikačním deníkem. Dětem, které do bezplatné jazykové přípravy nespadají, se věnují paní učitelky ve třídě individuálně dle možností.

Kde jste čerpali inspiraci pro poskytování jazykové podpory vícejazyčných dětí?

V rámci jazykové podpory jsme hojně čerpali informace z webových stránek Inkluzivní škola a v metodice pro MŠ, ale též z vlastních zkušeností při práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. V MŠ máme zřízenou logopedickou třídu a práce s dětmi s narušenou komunikační schopností nám v mnohém pomohla. V MŠ máme řadu logopedických materiálů a pomůcek, které si paní učitelky samy vyrobily. Snažíme se vždy o to, aby byly pomůcky využitelné pro všechny děti a paní učitelky si je mohly navzájem půjčovat a vyměňovat. V rámci MŠ máme zřízenou také speciální místnost nazývanou logokabinet, kde se nyní věnujeme i ČDJ (čeština jako druhý jazyk). S piktogramy pracujeme již řadu let. Pro alternativní komunikaci využíváme aplikaci Symwriter, která umožňuje převádět slova v obrázkové symboly.

Jaké další cesty jste zvolili při začleňování vícejazyčných dětí?

To, že jsme opravdu velká MŠ, má i své výhody. V rámci spolupráce mezi jednotlivými pracovišti jsme si nastavili systém sdílení dobré praxe mezi pedagogy. Každá paní učitelka naší MŠ má možnost zajít dvakrát do roka na náslech na jiné pracoviště a podívat se přímo do výuky své kolegyně. Své zkušenosti poté předává ostatním kolegyním v rámci porady týmu, ostatní paní učitelky pak vědí, na koho se v té, které oblasti mohou obrátit a s kým se například poradit, pokud si samy neví rady.
Se začleňováním vícejazyčných dětí má nejvíce zkušeností paní zástupkyně Zaťovičová a její kolegyně z MŠ Hlavní 1160. Vzhledem k tomu, že tato MŠ sídlí v budově ZŠ Trávníky, byla též navázána užší spolupráce mezi pedagogy ZŠ a MŠ, kteří se několikrát do roka setkávají a sdílí své zkušenosti v oblasti začleňování vícejazyčných dětí.

Jak vnímáte aktuální situaci ve vaší MŠ?

Domnívám se, že v tuto chvíli je práce s vícejazyčnými dětmi nastavená tak, že všecko funguje a jsme za to rády. Určitě se může v budoucnu objevit něco, s čím si nebudeme vědět rady, ale budeme vždy vědět, na koho se můžeme obrátit.

S kým dalším tedy v této oblasti spolupracujete?

Jak jsem již zmínila, jedním z hlavních zdrojů informací jsou pro nás webové stránky Inkluzivní škola a organizace META o.p.s., která nabízí MŠ poradenství zdarma. Svůj dotaz můžete poslat na email proskoly@meta-ops.cz. Dále spolupracujeme s NPI ČR – zde například využíváme publikaci Krabička první záchrany učitele od Alice Kourkzi. V otázkách řešení podpůrných opatření se obracíme na PPP ve Zlíně, se kterou máme nastavenou dobrou spolupráci. A v neposlední řadě se také snažíme o to, aby si paní učitelky předávaly zkušenosti ze své vlastní praxe mezi sebou. Snažíme se také o to, aby měly paní učitelky přístup k materiálům k tématu začleňování a vzdělávání vícejazyčných dětí, které jsou uložené ve složce na “Cloudu ředitelství“. K této složce mají přístup všechny vedoucí paní učitelky, které mohou pro své pracoviště stahovat konkrétní dokumenty.

Co byste doporučili pedagogům, kteří jsou na začátku cesty?

Já bych jim doporučila, aby se šli podívat někam, kde už tu zkušenost mají, protože mohou načíst tisíce materiálů, dokumentů, ale je to pořád jenom text a pokud to neuvidí v praxi, tak to nemusí fungovat. Takže bych jim doporučila, aby se zašli fyzicky podívat někam, kde už to funguje, aby viděli opravdu tu praxi, a samozřejmě k tomu je potřeba si načíst ty odborné materiály. Vzdělávání a praxe je prostě TOP.