Mít ve třídě dalšího dospělého poskytuje mnoho výhod. Aby však práce v tandemu měla efektivní dopad na fungování kolektivu a provozu třídy, musíme si být vědomi principů spolupráce asistenta a učitele. Dalším neméně důležitým bodem je znalost náplně práce asistenta pedagoga a jeho role při práci s vícejazyčnými dětmi.
V tuto chvíli přichází na řadu plánování činností s ohledem na přítomnost asistenta pedagoga. Do samotného procesu bychom měli asistenta zařadit, nelze očekávat, že se při aktivitě sám připojí, když neví, co bude následovat. Čím jasněji budeme mít rozmyšlené instrukce a fáze jednotlivých činností, tím lépe se může AP zapojit a vícejazyčné děti podpořit. Velmi důležitá je také pravidelná komunikace mezi učitelem a asistentem, ideálně formou krátkých porad před zahájením dne nebo reflexí po skončení programu.
Práce s celou třídou
1. Jeden vede činnost, druhý podporuje
Tato forma spolupráce vyžaduje informovanost asistenta, aby si sám mohl připravit materiály a pomůcky. Když činnost vede učitel, asistent může názorně předvádět pravidla aktivity nebo ukazovat obrázky. Případně může zjednodušit instrukce vícejazyčným dětem. Také může vícejazyčné dítě připravit na činnost předem (například ráno při volné hře).
Příklad z praxe:
Plánujeme pro celou třídu čtení pohádky a práci s příběhem. Asistent předem představí vícejazyčným dětem hlavní postavy příběhu (s využitím obrázků či například figurek zvířat). Může také připravit obrázky znázorňující významné momenty děje a jednoduchým jazykem dětem příběh zprostředkovat. Při čtení pohádky s celou třídou asistent využije obrázky opět k řazení děje či dítěti postupně ukazuje obrázky vystupujících postav.
2. Jeden vede činnost, druhý pozoruje
Učitel vede činnost a asistent při ní pozoruje děti a všímá si, jak se vyjadřují, zda pochopily zadání a jak se zapojují. Díky tomu může lépe poznat jejich potřeby a nastavit dle nich adekvátní podporu. Postřehy z pozorování můžeme využít i při pedagogické diagnostice.
Čeho si při pozorování všímat:
- Při volné hře dítě navazuje kontakt s ostatními dětmi, nebo jen bloumá po třídě?
- Při řízené činnosti vícejazyčné děti jen se zpožděním napodobují ostatní? Nebo skutečně rozumí instrukcím a reagují bezprostředně po zadání pedagogem?
- Jak prožívá vícejazyčné dítě řízenou činnost? Apaticky napodobuje, nebo si hru/činnost užívá?
- Jak se chová vícejazyčné dítě, když neví, co má dělat?
- Co jsou příčiny a spouštěče případného nestandardního chování dítěte (pláč, pasivita, narušování činnosti).
3. Jeden vede činnost, druhý se nechá unášet
Učitel vede činnost a asistent je u vícejazyčného dítěte a pomáhá mu v dané situaci. Tato forma je nejčastější, protože nevyžaduje společnou přípravu. Je ale méně efektivní, protože se nezaměřuje tolik na podporu dítěte, jako spíš o hladký průběh činnosti. Proto by se tato forma měla využívat jen jako občasné řešení a neměla by být dlouhodobým standardem.
Práce v menších skupinách
1. Úkoly do skupin a činnosti na stanovištích
Učitel a asistent si rozdělí skupiny. Děti mohou ve skupinách dostat stejný úkol, nebo se mohou lišit. Tato forma spolupráce je vhodná pro rozvoj jazykových dovedností dětí, každé dítě se snáze dostane na řadu a je možné s dětmi pracovat více individuálně. V této formě spolupráce se také můžeme zaměřit na pozorování konkrétních dětí a jejich interakci s ostatními.
Příklady z praxe:
- Skupinová tvořivá činnost – společné malování na velký papír k zadanému tématu
- Skupinová práce při řešení úkolů – skládání obrázků, třídění dle předlohy
- První stanoviště – třídění obrázků ovoce a zeleniny, druhé stanoviště – třídění do košíčků se znázorněným počtem kusů ovoce a zeleniny, třetí stanoviště – na velký papír děti lepí jednotlivé kusy ovoce a zeleniny a vybarvují
2. Paralelní vedení činnosti
Učitel i asistent ve dvou skupinách paralelně vedou činnost. Je to vhodné ve chvíli, kdy je potřeba snížit počet dětí a ve velkém počtu by se nedostala na každé dítě řada. Rozdělení do skupin může být strategické – jedna skupina může být složená z dětí, které potřebují intenzivnější podporu v oblasti jazyka – díky tomu je možné zacílit činnost tak, aby se více pracovalo s porozuměním, slovní zásobou nebo rozvíjením komunikačních dovedností v češtině. Takto záměrně vytvořená skupina umožňuje učiteli nebo asistentovi lépe přizpůsobit tempo, jazykové nástroje i formu zadání. Je vhodné po činnosti vést následnou diskuzi se všemi dětmi, kdy si téma společně shrnou.
Využití v praxi
Při různých pokusech a při práci s materiály a při diskuzích
3. Alternativní vedení činnosti
Obdoba paralelních činností – každá skupina se zaměřuje na téma s různou intenzitou. Skupina s vícejazyčnými dětmi se více zaměří na jazykovou podstatu tématu, druhá skupina může jít více do hloubky. Po činnosti je opět vhodné zařadit diskuzi na dané téma, kde si téma dohromady shrneme.
Příklad z praxe
Ve větší skupině si děti povídají o částech těla, orgánech a jejich funkcích, v menší skupince procvičují základní části lidského těla.
Obsah článku