Grafická vizualizace obsahu

Podpora začátečníků při psaní odborných textů

Jak žijí zvířata

Zdroj: Margaret Early: ESL beginning literacy: a kontent-based approach, IN: TESL Canada journal 1990.

Autorka studie na příkladu zpracování tématu „Jak žijí zvířata“ dokazuje, že a) učitelé mohou bez větších těžkostí realizovat výuku pro žáky s OMJ (v češtině začátečníky), přičemž tato výuka integruje znalosti obsahu předmětu a akademické aspekty vědomostních a jazykových struktur a b) že žáci s OMJ (začátečníci) mohou při adekvátní podpoře produkovat jakékoliv texty i odborného rázu.

Při výuce učitelka použila klasifikační a popisnou strukturu, poté postup a principy (více v části Vědomostní struktury).

1.Žáci dostali klasifikační strom s dělením zvířat. K jednotlivým typům zvířat promítala učitelka obrázky, což a) stimulovalo diskuzi o konkrétních zvířatech, b) ujasnilo a ilustrovalo informaci obsaženou v klasifikačním stromu a c) navázalo na předchozí zkušenosti a znalosti žáků o tématu (žáci měli možnost spojovat své dosavadní vědomosti s probíraným tématem). Učitelka zapisovala na tabuli diskuzi dětí k tématu.

Obr. 1: Klasifikační strom zvířecí říše

2.Prostřednictvím vhodně zvolených otázek žáci prozkoumávali klasifikační strom, učitelka odpovědi zapisovala na tabuli.

Ukázka otázek:

• Do kolika hlavních skupin dělíme živočichy?
• Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma skupinami?
• Jak tyto skupiny nazýváme?
• Kolik je zde skupin obratlovců?
• Víte, jak se tyto skupiny nazývají?
• Jaká zvířata jsou teplokrevná?
• Jaká zvířata jsou studenokrevná?
• Můžete uvést příklady zvířat z každé skupiny?

3.Následně se z odpovědí žáků zapsaných na tabuli vytvořil souvislý text:

Zvířata dělíme na dvě skupiny. Jedna skupina má páteř a druhá nemá páteř. Tyto skupiny nazýváme obratlovci a bezobratlí. Jsou dvě skupiny obratlovců. Nazývají se teplokrevní a studenokrevní. Savci a ptáci jsou teplokrevní. Ryby, obojživelníci a plazi jsou studenokrevní. Koně a krávy jsou příklady savců, holubi a orli jsou příklady ptáků, kapr a štika jsou ryby, hadi a ještěrky jsou plazi a žáby jsou obojživelníci.

4.Dalším tématem bylo, jak zvířata žijí (tzn. vědomostními strukturami byly principy a postupy. Jako klíčový vizuál posloužil potravní řetězec (obrázek 2). Žáci dostali obrázky s řetězcem rozstříhané a měli je seřadit, aniž by měli jakékoliv informace. Po kontrole správnosti dodala učitelka slovíčka a jazyk potřebný k vyjádření procesu/řetězce – použila metodu psaní zmíněnou níže.

Obrázek 2: Potravní řetězec

Výsledný text byl:

Všechna zvířata potřebují k životu slunce. Rostliny rostou díky slunci a zvířata jedí rostliny. Býložravci jedí rostliny, masožravci pak jedí býložravce. Masožravci nejedí jen býložravce, jedí i jeden druhého. Například: kudlanka sní kobylku, chameleon pak sní kudlanku, potom had sní chameleona. Poté langusta sní hada, kterou pak zabije orel. Mrtvá zvířata shnijí a tím pomáhají půdě, aby rostly další rostliny. To se nazývá potravní řetězec.

5.Posledním tématem byl vývoj a popis žáby. Žáci měli k dispozici vývoj žáby (vědomostní struktura pořadí) a tabulku s charakteristikami žáby (vědomostní struktura popis). Na základě těchto klíčových vizuálů (obrázek 3) byli žáci schopni vytvořit text popisující žábu a její vývoj.

Obrázek 3: Vývoj a popis žáby

8 osvědčených kroků

Zdroj: Margaret Early: ESL beginning literacy: a content-based approach, IN: TESL Canada journal 1990.

Autorka studie popsala metodu, kterou je možné dovést žáky s OMJ jakékoliv jazykové úrovně, včetně začátečníků, k vytvoření smysluplného textu. Metoda je založena na práci s klíčovými vizuály (KV), s jejichž pomocí jsou žáci, povzbuzováni řízenou diskusí a pečlivě promyšlenými otázkami, schopni nakonec sepsat kompaktní a relativně odborný text.

Postup je následující:

1.Na začátku hodiny je vždy vhodné zařadit evokaci. Učitel tím vytvoří prostředí/situaci, která předznamenává téma hodiny a stimuluje jazyk a myšlení. Vhodné je použít např. trojrozměrný model, experiment, video nebo klíčový vizuál (KV).

2.Žáci, včetně žáků s OMJ, se naučí klíčová slova potřebná pro popis vizuálů nebo modelů. Slova můžeme napsat na tabuli nebo přímo do klíčových vizuálů (pokud je např. vizuál na interaktivní tabuli, můžeme slovní zásobu snadno zapisovat přímo tam).

3.Učitel vyzve žáky, aby tvořili věty na základě vizuálu. Můžeme pracovat s celou třídou pomocí řízené diskuse (učitel musí volit otázky tak, aby rozuměli i žáci s OMJ), nebo můžeme rozdělit práci do menších skupin. Každopádně musí být skupinová práce dobře organizovaná, aby umožnila všem žákům zapojit se do diskuse. Učitel ověřuje, jestli jsou hlavní pojmy jasné všem a jestli dostatečně představil základní jazyk nutný k vyjádření pojmů (včetně větných spojení).

4.Žáci sami píšou věty na základě vizuálů. Můžeme použít dvě metody:

• Metoda A: a. Žáci (individuálně nebo v malých skupinách) napíšou co nejvíc vět založených na KV. KV je všem dostupný na tabuli, navíc na toto téma proběhla diskuse, proto jsou všichni žáci schopní dát dohromady pár vět. Opravovat pravopis, syntax atd. není v této chvíli primární.
  b. Každý žák (skupina) zvolí nejlepší větu. Tu přečte a učitel ji zapíše na tabuli. Tak to pokračuje, dokud všichni nepřijdou na řadu nebo dokud nezazní všechny důležité informace. Učitel zapisuje i věty, které mají stejný obsah - pokud je jejich forma jiná.
  c. Učitel nabídne úvodní a závěrečnou větu k textu.
  d. Za použití KV jako průvodce třída srovná věty do smysluplného textu. Přitom žáci vybírají vždy nejlepší větu z alternativ se stejným obsahem.
  e. Žáci upravují věty na tabuli tak dlouho, dokud nevznikne uspokojivý text.

• Metoda B – není zásadně odlišná od metody A, ale je více řízena učitelem:
  a. Po úvodní diskuzi (kroky 1-3) následuje společný zápis (fáze individuálního psaní vynecháme).
  b. Učitel nabídne úvodní i závěrečnou větu textu.
  c. Pozornost žáků směřuje vždy na konkrétní část klíčového vizuálu. Učitel se pomocí vhodně zvolených otázek ptá na příslušnou část. Žáci tvoří věty a učitel nebo spolužáci je v případě potřeby opravují.
  d. Učitel systematicky zaznamenává na tabuli nejlepší odpovědi žáků.
  e. Když jsou zaznamenány všechny pojmy a (pokud možno) i vztahy mezi nimi reprezentované na KV, třída společně text upravuje (přidáním či upravováním spojek, spojováním vět) dokud není dostatečně kompaktní.

5.Když je text na tabuli definitivní, žáci si jej přepíšou do sešitu.

6.Učitel nebo žáci čtou text. Volbou vhodných otázek směřuje učitel žáky k přemýšlení o jiných než významových rovinách textu (morfologie, fonetika, interpunkce, větná struktura...).

7.Následovat mohou procvičovací aktivity (otázky ANO/NE, uzavřené odpovědi).

8.Nakonec může učitel upevnit osvojené pojmy tím, že poskytne alternativní (i více formalizovaný) text, například z učebnice, knihy nebo časopisu.

Příklad použití této metody je dostupný na Příklad použití KV.