Podle § 16 školského zákona, vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou mít žáci s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na ZŠ přiznaná podpůrná opatření 1. – 3. stupně, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost, délku vzdělávání v ČR či jiná kritéria. Legislativa mluví o žácích s OMJ jako o „žácích s neznalostí/nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka„. Tito žáci jsou tedy považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Podpůrná opatření jsou:
- jediným zdrojem finanční podpory pro vícejazyčné děti (s OMJ) pobývající v ČR nad 2 roky, které nemají nárok na jazykovou přípravu podle § 20 ŠZ nebo pro ty, kteří se jí nemohou z různých důvodů účastnit (dojíždění, doprovod u malých dětí, nesoulad rozvrhu…).
- jednou z mála možností podpory pro školy s malým počtem vícejazyčných žáků, které nejsou pověřenými (určenými) školami, a tudíž nemohou organizovat kurzy češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) s finanční podporou z § 20 ŠZ (ani na vlastní žádost) a je nemožné, aby jejich žáci do určených škol dojížděli (viz důvody výše).
- po novelizaci vyhlášky č. 48/2005 Sb. nezměněna a nadále je možné je využívat jako doposud. MŠMT vydalo metodiku pro školská poradenská zařízení, která sjednocuje způsob poskytování podpůrných opatření dětem s OMJ.
- zdrojem podpory vícejazyčných dětí v kmenové škole a současně hlavním nástrojem pro jejich dlouhodobou podporu, bez které se nemůžou plnohodnotně zapojovat do výuky. Podpora se totiž nemůže omezit jen na výuku ČDJ. Podle odborných studií trvá 5 až 7 let, než se dítě s OMJ naučí aktivně používat akademický jazyk, nezbytný pro jeho školní úspěšnost. Proto děti s OMJ potřebují dlouhodobou podporu ve výuce, individualizované vzdělávací cíle (obsahové i jazykové) a podporu všech učitelů. Můžete se podívat na naši infografiku Jazyk potřebujeme u vícejazyčných dětí rozvíjet dlouhodobě.
Podpůrná opatření 1. stupně uplatňuje škola bez doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP), od 2. stupně podpůrných opatření výše je nutné doporučení PPP. Podpůrná opatření jsou po doporučení PPP nároková. S návštěvou PPP musí souhlasit zákonní zástupci, kteří musí své dítě do PPP také doprovodit. Vyšetření v poradně se uskutečňuje na jejich žádost. Podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. mohou mít děti MŠ, žáci ZŠ a žáci SŠ s neznalostí či nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka přiznaná podpůrná opatření 1. – 3. stupně, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Poradna nemůže vyšetření takového žáka odmítnout. Pro komunikaci s rodiči můžete využít náš dopis pro rodiče přeložený do deseti jazyků, který srozumitelně vysvětluje, jak a proč může poradna jejich dítěti pomoci.
Obsah článku
Před návštěvou v PPP
Poradny nemají ze strany MŠMT k dispozici diagnostický nástroj, který by jim pomohl určit úroveň znalosti češtiny těchto dětí. Doporučujeme proto, aby před návštěvou dítěte v poradně provedla jazykovou diagnostiku sama škola. V praxi se tento postup osvědčuje. Pokud má poradna předem k dispozici výsledky jazykové diagnostiky a návrh školy na konkrétní podpůrná opatření, která současně odpovídají možnostem a personálním kapacitám dané školy, vše probíhá lépe.
Pokud se s dítětem ani jeho rodiči kvůli jazykové bariéře nedomluvíme, lze za účelem vyšetření dítěte požádat s dostatečným předstihem o tlumočníka u NPI ČR (zdarma), popř. je možné využít služeb komunitních tlumočníků nebo, zejména v regionech, se obrátit na Centra na podporu integrace cizinců.
Přehled podpůrných opatření (PO) pro žáky s nedostatečnou znalostí češtiny
| 1. stupeň PO | 2. stupeň PO | 3. stupeň PO |
|---|---|---|
| Vhodný pro děti s dobrou komunikační úrovní češtiny, které potřebují podporu zejména k tomu, aby mohly rozvíjet akademický jazyk. | Vhodný pro děti s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka, tj. pro děti s úrovní češtiny přibližně na A2-B2. | Vhodný pro děti s neznalostí vyučovacího jazyka, tj. pro děti s nulovou nebo jen velmi malou znalostí češtiny, přibližně na úrovni A0-A2. |
| Plán pedagogické podpory – ke stanovení jasných cílů podpory a jejich průběžnému vyhodnocování | 3 hodiny ČDJ/týden (max. 120 za rok) – Výuka ČDJ probíhá zejména v rámci volných hodin, případně se využívají disponibilní hodiny, vždy v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin. | 3 hodiny ČDJ/týden (max. 200 za rok) – Výuka ČDJ probíhá zejména v rámci volných hodin, případně se využívají disponibilní hodiny, vždy v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin. |
| Uzpůsobení metod výuky v jednotlivých předmětech, podpora v rozvoji akademického jazyka. | IVP a hodnocení – ke stanovení individuálních vzdělávacích cílů (obsah + jazyk) v jednotlivých předmětech; v rámci IVP lze upravit obsah vzdělávání a přizpůsobit organizaci a metody výuky | IVP a hodnocení – ke stanovení individuálních vzdělávacích cílů (obsah + jazyk) v jednotlivých předmětech; v rámci IVP lze upravit obsah vzdělávání a přizpůsobit organizaci a metody výuky |
| Pedagogická intervence | Speciální učebnice a pomůcky (učebnice ČDJ, slovníky, aplikace apod.) | Speciální učebnice a pomůcky (učebnice ČDJ, slovníky, aplikace apod.) |
| Asistent pedagoga | ||
| Prodloužení délky základního vzdělání o 1 rok. – Toto řešení je vhodné pro děti, které po příjezdu do ČR nastoupí do 9. ročníku, ale z důvodu jazykové neznalosti se nedokáží zapojit do výuky. Děti v tomto věku je ale lepší rovnou zařadit o ročník níže, a to s ohledem na blížící se přijímací zkoušky na střední školu. |
Podpůrná opatření ve 4. a 5. stupni se dětí s OMJ týkají jen v kombinaci se zdravotním postižením.
Škola by měla efektivnost podpůrných opatření pravidelně vyhodnocovat, a pokud nejsou dostačující, je třeba žáka opět odeslat do poradny. Pokud poradna usoudí, že podpůrná opatření nejsou dostačující nebo nevedou k naplňování vzdělávacích potřeb žáka, vydá doporučení na základě vyhlášky č. 27/2016 Sb., § 16, v odst. 4–6. stanovující jiná nebo další podpůrná opatření, případně stejná podpůrná opatření vyššího stupně.
Výuka češtiny jako druhého jazyka dle § 16
Abychom určili, zda žák potřebuje intenzivní jazykovou podporu, nebo je schopen se zapojit do běžné výuky ve třídě, můžeme využít orientační jazykový test. Zjistíme tak jeho úroveň a potřebný rozsah výuky češtiny (100–200 hodin).
V metodice MŠMT pro poskytování PO žákům s nedostatečnou znalostí češtiny jsou uvedeny 3 úrovně ČDJ:
- úroveň 1 orientačně odpovídá úrovni A1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ).
- úroveň 2 odpovídá úrovni A2 – Od úrovně 2 je žák 3. a vyššího ročníku schopen účastnit se běžné výuky ve třídě.
- úroveň 3 odpovídá úrovni B1.
Od těchto úrovní češtiny se odvíjejí také podpůrná opatření (PO) pro posílení výuky ČDJ.
| stupeň PO | úroveň češtiny | rozsah ČDJ |
|---|---|---|
| 1. stupeň | 3 (B1 podle SERRJ) | provádí škola bez doporučení ŠPZ, pedagogická intervence |
| 2. stupeň | 2 (A2) | 3 hod/týden, nejvýše 120 hodin za školní rok |
| 3. stupeň | 1 nebo 0 (A1/A0) | 3 hod/týden, nejvýše 200 hodin za školní rok |
Jak podporovat žáky v průběhu běžné výuky se můžete dozvědět v části Zapojování do výuky.
Prodloužení délky vzdělávání
PPP může v rámci podpůrného opatření 3. stupně doporučit prodloužení délky vzdělávání o 1 rok, nebo-li rozložení ročníku na dva roky. Na základě tohoto doporučení a se souhlasem zákonného zástupce rozhoduje o rozložení ročníku ředitel školy. U vícejazyčných žáků se k tomuto opatření přistupuje zejména v 9. třídě, pokud žáci potřebují více času k osvojení si češtiny před přijímacími zkouškami na střední školu, například z důvodu pozdějšího nástupu do české ZŠ (v 8. nebo v 9. třídě).
Rozložení ročníku je možné zavést kdykoli v průběhu školního roku, v prvním i ve druhém pololetí. Rozložení ročníku (přesněji učiva daného ročníku) se popíše v individuálním vzdělávacím plánu, který může být během roku upravován podle potřeb žáka. Je potřeba organizačně promyslet, jak se učivo rozdělí mezi první a druhý rok rozloženého ročníku a jak to navazuje na povinnou školní docházku.
Žák, kterému je učivo ročníku rozloženo na dva roky, je v pololetí i na konci školního roku hodnocen stejně jako ostatní žáci a dostává běžné vysvědčení (případně za první pololetí výpis z vysvědčení). Na vysvědčení se hodnotí to učivo a ty předměty, které má podle IVP v daném školním roce plnit, přičemž učitelé přihlížejí k úpravám doporučeným poradnou (tempo, rozsah, formy zkoušení). Části učiva nebo předměty přesunuté do následujícího roku se v daném roce na vysvědčení buď vůbec neuvádějí, nebo se v odůvodněných případech využije postup „nelze hodnotit“ s náhradním termínem. Ve druhém roce rozložení se žák hodnotí z doplněného učiva a závěrečné vysvědčení pak rozhoduje o tom, zda úspěšně ukončil základní vzdělávání. Škola může pro přehlednost do poznámky na vysvědčení uvést, že žák má na základě doporučení PPP rozloženo učivo 9. ročníku a vzdělává se podle individuálního vzdělávacího plánu.
Pedagogická intervence
Podpůrné opatření pedagogické intervence (dále jen “PI”) bylo do konce roku 2020 doporučováno pouze školským poradenským zařízením na základě vyšetření. Od roku 2021 PI poskytuje základní škola, družina, školní klub nebo střední škola jako podpůrné opatření 1. stupně, a to i bez návštěvy školského poradenského zařízení (ŠPZ). PI budou moci i nadále využívat žáci s OMJ. Vyplývá to z novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., a z novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
Cílem novely je nastavit PI žákovi ihned a minimalizovat tak riziko školní neúspěšnosti. Nadále však zůstává zachována možnost, aby PI doporučilo také ŠPZ. PI je možné kombinovat s dalšími podpůrnými opatřeními v rámci vyšších stupňů podpůrných opatření. Například, pokud škola získá pro žáka s OMJ 3 hodiny týdně ČDJ v rámci 2. nebo 3. stupně PO, bude moci tuto podporu kombinovat s PI (např. formou doučování žáka).
Škola poskytování PO 1. stupně průběžně vyhodnocuje a nejpozději po třech měsících vyhodnotí, zda vedou k naplnění cílů. Pokud tomu tak není, škola doporučí využít poradenskou pomoc ŠPZ. Do doby, než poskytne ŠPZ vyšetření, škola poskytuje PO 1. stupně. Doporučujeme žáky s OMJ posílat do poraden co nejdříve, aby měli nárok na hodiny ČDJ a zajišťovala se jim kromě PI také jazyková příprava.
Ve vyhlášce nejsou stanovena pravidla pro organizaci PI, neurčuje se minimální a maximální délka PI a nestanovují se limity počtu žáků ve skupině. Škola přizpůsobuje parametry PI potřebám žáka a je možné žákovi poskytnout PI samostatně nebo ve skupině. O poskytování je nutné informovat zákonné zástupce.
PI může vést učitel, vychovatel, asistent pedagoga, speciální pedagog ve vztahu k obsahu a cíli intervence. O zahájení rozhoduje ředitel školy.
PI bude učitelům hrazena v rámci jejich odměn, následovně:
- Pokud má učitel plný úvazek (22 hodin týdně přímé pedagogické činnosti týdně – dále jen PPČ) a bude poskytovat PI 1 hodinu týdně, učiteli se tím zvýší rozsah PPČ na 23 hodin týdně. (Na práce související připadne 17 hodin týdně.)
- Pokud má učitel plný úvazek (22 hodin PPČ týdně) a bude poskytovat PI vícekrát týdně (2x a více), učiteli se tím zvýší rozsah PPČ na 23 hodin týdně a každá další hodina PI bude počítána jako “přespočetná” (a odměňována příplatkem podle zákoníku práce §132). (Na práce související připadne 17 hodin týdně.)
- Pokud má učitel plný úvazek (22 hodin PPČ) a bude poskytovat PI vícekrát týdně (2x a více) tak, že hodiny PI zařadí do základního týdenního rozsahu PPČ, tj. bude PI poskytovat namísto jiné hodiny ve svém rozvrhu, rozsah PPČ tedy zůstane stejný (22 hodin týdně). Případně může 1 hodinu PI učit navíc a 2 hodiny PI učit namísto jiných 2 hodin v rozvrhu (tj. bude mít 23 hodin PPČ týdně).
- Pokud má učitel poloviční úvazek (11 hodin PPČ týdně), ředitel mu nemůže nařídit vykonávat PI nad rámec jeho úvazku. Učitel ale může PI poskytovat v rámci svého úvazku namísto jiné hodiny v rozvrhu, nebo se s ním může ředitel domluvit na navýšení úvazku.
Toto shrnutí vychází z metodického pokynu MŠMT k zajišťování pedagogické intervence.
Našli jste v našem článku informace, které jste hledali?