+420 773 304 464 info@meta-ops.cz

Jazyková příprava (dle §20 ŠZ)


Školská legislativa (konkrétně školský zákon) uznává právo všech cizinců (nejen občanů EU, jako tomu bylo dříve) na kurz českého jazyka. Pro všechny žáky cizince, kteří „plní povinnou školní docházku, zajistí krajský úřad příslušný podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků.“ (ŠZ, § 20).

Podrobnosti upravuje § 10 až § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 271/2021 Sb. a vyhlášky č. 250/2022 Sb.


ČÍM SE ŘÍDÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ A ORGANIZACE JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY (JP)?

Právní úpravou vyhlášky č. 48/2005 Sb. MŠMT k tomuto systému vydalo metodický materiál.

KDO POSKYTUJE JAZYKOVOU PŘÍPRAVU?

  • Školy určené příslušným krajským úřadem, který jazykovou přípravu financuje.
  • Školou určenou se může stát škola, která má min. 5 žáků cizinců a také personální a prostorové předpoklady k vytvoření skupiny pro jazykovou přípravu dle §20 ŠZ (prezenčně nebo distančně).
  • Krajský úřad zařadí danou školu na seznam určených škol.
  • Více informací v článku Financování češtiny jako druhého jazyka.

KDO MÁ NÁROK NA JP?

Pouze nově příchozí žáci-cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v ČR po dobu kratší než 12 měsíců.

JAK JE TO S ŽÁKY, KTEŘÍ NEMAJÍ NÁROK NA JP?

Pokud je místo ve skupině pro jazykovou přípravu (nebo navýšením počtu dětí ve skupině, pokud je to pedagogicky ještě únosné), mohou do ní být zařazeni:

  • žáci-cizinci, kteří plní v ČR povinnou školní docházku déle než 12 měsíců,
  • vícejazyční žáci s českým občanstvím, pokud je místo ve skupině.

Avšak nárok na jazykovou přípravu jim bohužel nevzniká. Pokud by pro ně místo nebylo, doporučujeme využít podporu z §16 školského zákona (tj. 3 hodiny ČDJ týdně atd.). Na tuto nerovnost dlouhodobě upozorňujeme MŠMT a apelujeme na její nápravu.

JAK STANOVIT ROZSAH JP?

  • Například podle vstupního orientačního testu. Lze využít i jiný způsob ověření vstupních znalostí češtiny.
  • Doporučujeme, aby bylo ověřování provedeno v kmenové škole, která zjistí, zda je pro žáka jazyková příprava vhodná a v jakém rozsahu. Následně žákovi nabídne vhodný kurz ČDJ v dostupné určené škole.
  • Zákonný zástupce musí o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu požádat. Národní pedagogický institut vydal přeložené informační letáky pro rodiče ve dvou verzích - pro rodiče dětí z určené a z neurčené školy a přeložený nepovinný vzor žádosti o zařazení do skupiny pro jazykovou přípravu.
  • Je žádoucí, aby kmenová škola spolupracovala se školou určenou a nenechávala domluvu pouze na zákonném zástupci dítěte.

V JAKÉM ROZSAHU SE POSKYTUJE JP?

  • Podle testu NPI je doporučený rozsah výuky ČDJ v rozmezí 100, 150 nebo maximálně 200 hodin, v závislosti na počáteční jazykové úrovni žáka. Více než 200 hodin ale nelze čerpat.
  • Může být poskytována po dobu maximálně 10 měsíců. Tato doba se neřídí začátkem a koncem školního roku, ale začíná běžet až v momentě, kdy žák začne chodit do kurzu ČDJ. Může nastoupit do kurzu ČDJ kdykoliv v průběhu školního roku, podle toho, kdy nastoupí do školy.

JAK ROZDĚLIT ŽÁKY DO SKUPIN PRO JP?

  • Žáky rozdělujeme do skupin podle formy výuky (prezenční/distanční) a pokud to umožní počet žáků, které je možno rozdělit do 2 a více skupin, přihlížíme při rozdělování k věku žáků (na 1. a 2. stupeň, případně ještě na nečtenáře) a k příslušnosti jejich mateřského jazyka ke slovanským a neslovanským jazykům. Pomůže to poté lépe nastavit metody i formy práce individuálním potřebám jednotlivých žáků.

První skupina pro jazykovou přípravu může vzniknout až od dvou žáků s nárokem na jazykovou přípravu.
Další skupina se může vytvořit, když přesáhne desítku, protože v každé skupině může být nanejvýše 10 žáků.
2-10 žáků
11-20 žáků
21-30 žáků
a tak dále...


Není žádoucí, aby ve skupině byl 1 žák. Pokud máte např. 31 žáků s nárokem na jazykovou přípravu, můžete vytvořit 4 skupiny takto:
1. skupina - 6 žáků
2. skupina - 7 žáků
3. skupina - 8 žáků
4. skupina - 10 žáků
Zbylá místa můžete doplnit žáky bez nároku na jazykovou přípravu.

JAK BY MĚLA PROBÍHAT JP?

  • Nejlépe v době běžné výuky, kdy jsou žáci z příslušných předmětů automaticky uvolňováni. O dalších způsobech se dočtete v článku Jak zorganizovat výuku ČDJ ve škole.
  • Výuka ČDJ může probíhat například podle kurikula ČDJ, které zpracovalo NPI ČR. ČDJ bohužel není součástí RVP ZV. Lze jej ve škole zařadit jako nepovinný nebo volitelný předmět.
  • Úvazek učitele ČDJ se bude odvíjet od počtu výukových skupin a nároku na rozsah jazykové přípravy žáků cizinců ve skupinách.
  • Podle vyjádření MŠMT by ČDJ měl učit vysokoškolsky vzdělaný pedagogický pracovník.

JAK JE TO S DISTANČNÍ VÝUKOU ČDJ?

  • Krajský úřad současně určí v každém kraji alespoň jednu školu, která bude organizovat distanční výuku ČDJ pro děti, které nebudou moci na výuku ČDJ dojíždět.
  • Kmenová škola zajistí dítěti příslušnou techniku a pedagogický dozor. Pouze distanční výuku ČDJ ale nedoporučujeme, neboť v době - uzavření škol se ukázalo, že je pro vícejazyčné žáky velmi málo efektivní.
  • Pokud dítě nebude mít možnost účastnit se výuky ČDJ naživo alespoň částečně, doporučujeme využít podpůrná opatření podle paragrafu 16 školského zákona a zajistit dítěti výuku ČDJ 3 x týdně v jeho kmenové škole na základě doporučení PPP.

JAKÁ JE ROLE JEDNOTLIVÝCH AKTÉRŮ V SYSTÉMU JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY?

Krajský úřad

  • určuje školy, v nichž bude probíhat jazyková příprava - komunikuje s příslušnými školami a zřizovateli, zjišťuje jejich potřeby, určí alespoň jednu školu pro distanční vzdělávání v kraji
  • zveřejňuje a aktualizuje seznam určených škol na webu
  • sbírá informace od určených škol o počtech podpořených vícejazyčných žáků a těch, kteří nemohou docházet na JP do určené školy
  • sbírá informace od neurčených škol o počtech žáků s nárokem na JP, jejich možnostech stát se určenou školou, dojezdové vzdálenosti mezi školami, personálními a prostorovými kapacitami
  • poskytuje školám určených k jazykové přípravě v základním vzdělávání finanční prostředky z rezervy
  • komunikuje s MŠMT
  • komunikuje s mikroregiony (MAP, ORP) - určuje školy pro žáky z neurčených škol a určuje školy v ORP, kde není škola určená
  • zprostředkovává vzdělávání pedagogů - o systému JP a možnostech podpory ve výuce, vícejazyčnosti, osvojování (akademického) jazyka atd.
  • vyhodnocuje každý rok JP a přijímá případné změny
  • zajistí dopravní obslužnost mezi školou určenou a školou spádovou, přesahuje-li vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka 4 km (§ 187 odst. 5 školského zákona), další možností je tzv. bussing - svážení žáků

ZŠ určená

  • poskytuje výuku češtiny jako druhého jazyka (ČDJ)
  • využívá podpory ze strany MŠMT, KÚ a NPI ČR
  • spolupracuje s kmenovými školami
  • vydává doporučení pro žáka, který absolvoval jazykovou přípravu
  • ředitel:
    - bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole, pokud již zařazení žáka do určené školy neumožňují prostorové podmínky školy,
    - zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu, a to nejpozději do 30 dnů od podání žádosti zákonným zástupcem,
    - zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.

ZŠ neurčená (kmenová škola)

  • nabízí nově příchozím žákům cizincům jazykovou přípravu v určené škole
  • zabezpečuje žákovi podmínky pro distanční vzdělávání (technika, zázemí, dozor,...)
  • spolupracuje s určenou školou
  • sleduje pokroky žáka a míru jeho zapojení do vzdělávání, upravuje obsah, cíle a metody vzdělávání, poskytuje pedagogickou intervenci (a případně další podporu z podpůrných opatření 1. stupně), poskytuje podporu v rámci běžné výuky
  • po skončení jazykové přípravy podporuje žáka na základě doporučení určené školy
  • ředitel:
    - poskytne zákonným zástupcům žáka informace o jazykové přípravě,
    - spolupracuje s řediteli okolních určených škol a poskytuje rodičům informace a podporu při zajišťování jazykové přípravy žáka,
    - určí rozsah jazykové přípravy s pomocí vstupního jazykového testu.

Zákonní zástupci

  • podávají žádost o zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
  • zajistí doprovod žáka do určené školy - zejména u mladších dětí může být pro rodiče náročné zajistit doprovod do školy. V takovém případě doporučujeme informovat se o možnosti svážení dětí do/ze spádové školy (tzv. bussing), kterou může zajistit krajský úřad.

PRAKTICKÉ TIPY


Příklad dobré praxe

Ještě před spuštěním nového systému jazykové přípravy působilo v Praze několik škol, které poskytovaly intenzivní kurzy češtiny nejen pro vlastní žáky s OMJ, ale nabízely tuto možnost i žákům s OMJ z jiných škol. Byly to ZŠ Marjánka (Praha 6), ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí (Praha 8), FZŠ Trávníčkova (Praha 13), ZŠ s RVJ Bronzová (Praha 13) a ZŠ a MŠ Chelčického (Praha 3). Jednalo se o tříměsíční intenzivní kurzy češtiny pro žáky s OMJ. ZŠ Marjánka a ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí nabízely tyto kurzy žákům s OMJ z dalších pražských škol, přičemž ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí se specializovala na děti, které neumějí číst a psát. ZŠ a MŠ Chelčického organizovala kurzy pro žáky ze škol na Praze 3. FZŠ Trávníčkova a ZŠ s RVJ Bronzová zajišťovaly tyto kurzy zejména pro vlastní žáky s OMJ, ale dvě místa nabízely i dětem z jiných pražských škol.

Kurzy češtiny na všech těchto školách tak po dobu tří měsíců nahrazovaly výuku v kmenové škole. Poté se žáci vraceli do svých vysílajících škol, kde s nimi učitelé těchto škol dále pracovali a podporovali je ve výuce, případně jim poskytovali další výuku ČDJ. O zařazení do kurzu rozhodoval ředitel příslušné školy na návrh vysílající školy a žádost rodičů. Poptávka po těchto kurzech ovšem dalece převyšovala možnosti a kapacity škol. Věříme, že nový systém určených škol umožní jazykovou přípravu i dětem, které na ni dosud nedosáhly.

Dobrá praxe

Klára Ptáčková, Alexandra Zachvatošin, Zuzana Prokopová
Máte k článku nebo materiálu otázky, postřehy, komentáře? Napište nám to!


Logo občanského sdružení META.

Portál byl vytvořen za finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstva vnitra ČR.