Podoby portfolia v mateřské škole

S důrazem na práci s vícejazyčnými dětmi v kontextu revidovaného RVP PV od 1. 9. 2026.

Portfolia se stávají nedílnou součástí pedagogické práce v mateřských školách. Revidovaný Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vstupuje v platnost 1. 9. 2026, stanovuje práci s portfolii jako klíčový nástroj pro individuální podporu rozvoje každého dítěte.

U vícejazyčných dětí je nezbytné aplikovat individualizovaný přístup, který vychází ze systematické pedagogické diagnostiky zaměřené na jazykový, kognitivní, sociální i emocionální vývoj dítěte. Průběžné sledování těchto oblastí umožňuje plánovat efektivní podpůrná opatření, která reflektují specifické vzdělávací potřeby každého dítěte. Tento přístup je důležitý nejen pro podporu rovného přístupu ke vzdělávání a naplňování principů inkluze, ale také pro úspěšné začlenění dítěte do třídního kolektivu a zajištění plynulého přechodu do prostředí základní školy. V případě vícejazyčných dětí jde zároveň o prostředek, jak rozpoznat a cíleně rozvíjet jejich jazykové kompetence v češtině jako druhém jazyce.

Co je to portfolio a proč je důležité?

Portfolia v mateřské škole slouží ke sledování individuálních pokroků, reflexi, plánování podpory a také jako nástroj komunikace mezi školou a rodinou. U vícejazyčných dětí představují zároveň citlivý způsob, jak zaznamenat nejen jejich jazykový vývoj, ale i proces začleňování do nového jazykového a kulturního prostředí.

Rozlišujeme tři hlavní podoby portfolia:

• Sběrné portfolio
• Pedagogické portfolio
• Portfolio dítěte

Každé portfolio má svou funkci, formu i způsob využití v pedagogické praxi.

Pomoc mateřským školám s novým RVP PV nabízí NPI zde.

Sběrné portfolio

Sběrné portfolio slouží jako průběžný archiv materiálů a dokladů, které dokumentují činnosti, pokroky a vývoj dítěte v mateřské škole. Ukládají se do něj práce dítěte, fotodokumentace, záznamy z pozorování, pracovní listy, kresby i další výtvory, a to bez výrazného výběru či hodnocení. Jeho význam spočívá v tom, že poskytuje široký a autentický obraz o rozvoji dítěte v různých oblastech a časových obdobích. Slouží jako podklad pro vytváření výběrového nebo diagnostického portfolia a umožňuje sledovat pokroky dítěte, včetně drobných nebo méně zdařilých prací, které mohou být cenné pro komplexní hodnocení a plánování další podpory.

Pedagogické portfolio

Pedagogické portfolio slouží učitelům jako odborný nástroj pedagogické diagnostiky. Umožňuje zaznamenávat informace o vývoji dítěte, jeho silných stránkách, potřebách a oblastech, kde je vhodné zacílit podporu. U vícejazyčných dětí je zásadní součástí práce s portfoliem sledování jazykového porozumění, sociálních interakcí a adaptace na nové prostředí. Od 1. 9. 2026 pak revidovaný RVP PV zdůrazňuje portfolio jako klíčový nástroj tohoto procesu.

Předávání výsledků pedagogického diagnostikování z MŠ na ZŠ 

V souladu s §36a novely školského zákona účinné od 1. 9. 2025 (tzv. odkladová novela) se nově mezi mateřskou a základní školou uskutečňuje přenos výsledků pedagogického diagnostikování. Ředitel základní školy, do níž dítě nastupuje, požádá ve stanovené lhůtě mateřskou školu o předání výsledků pedagogického diagnostikování. Podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání předává ředitel mateřské školy tyto výsledky elektronicky a v rozsahu uvedeném ve formuláři, který je přílohou č. 4 příslušné vyhlášky.

Tento formulář slouží k souhrnnému zaznamenání výsledků pedagogické diagnostiky dítěte v hlavních oblastech jeho rozvoje. Pedagogové do něj zaznamenávají informace o silných stránkách a zájmech dítěte, spolupráci s rodinou, úrovni jeho kompetencí a dovedností, případně o podpůrných opatřeních. U vícejazyčných dětí je vhodné doplnit ještě údaje o mateřském jazyce dítěte, úrovni češtiny jako druhého jazyka a používaných strategiích jazykové podpory. Tím se zajistí, že základní škola získá komplexní přehled o potřebách dítěte a může plynule navázat na poskytovanou podporu z mateřské školy.

Pedagogické portfolio tak poskytne:

• Přehled o vzdělávacím pokroku dítěte
• Informace o jeho silných stránkách a oblastech potřebné podpory
• Specifika rozvoje vícejazyčného dítěte (včetně jazykové úrovně a doporučení)
• Doporučení pro individuální vzdělávací strategie, které mají být v ZŠ zachovány nebo upraveny.

Tento přenos informací podporuje plynulý a individualizovaný přechod dítěte, zejména u těch, pro které by bez znalosti předchozí podpory mohla být změna prostředí náročná – typicky právě u dětí vícejazyčných.

Pedagogické portfolio s ohledem na vícejazyčné děti

Pedagogické portfolio představuje ucelený nástroj pro sledování vývoje dítěte v mateřské škole. V kontextu vícejazyčných dětí má portfolio zásadní význam, protože umožňuje zachytit individuální pokroky v osvojování češtiny, adaptaci na nové prostředí i rozvoj sociálních dovedností.
Učitelům poskytuje přehled o potřebách dítěte a pomáhá při plánování vhodných forem jazykové i pedagogické podpory. Zároveň slouží jako komunikační most mezi školou a rodinou – díky sdíleným informacím může být podpora dítěte cílenější a efektivnější.

1. Strukturované záznamy z pozorování
   Portfolio zahrnuje pravidelné záznamy o tom, jak se dítě zapojuje do činností, navazuje kontakt s vrstevníky i dospělými a rozvíjí jazykové dovednosti. Doporučuje se sledovat dítě v různých situacích – při volné hře, řízené činnosti i v běžných každodenních interakcích. Záznamy je vhodné vést formou formativního hodnocení, které pomáhá reflektovat pokrok dítěte a přizpůsobovat vzdělávací přístup jeho aktuálním možnostem a potřebám.
2. Jazyková diagnostika
   Posouzení jazykové úrovně – zahrnuje receptivní (porozumění) i produktivní (mluvení) jazykové dovednosti. Umožňuje individualizovat jazykovou podporu dle potřeb konkrétního dítěte. Nástroj určený ke zjištění jazykové úrovně u vícejazyčných dětí pomáhá učiteli plánovat vhodnou míru jazykové podpory a sledovat pokroky včetně záznamového archu.
3. Evaluační dotazník – Leuvenská škála
   Dotazník Pozorování dítěte slouží k posouzení míry vnitřního naladění dítěte (pohoda – wellbeing) a jeho aktivního zapojení do činností (involvement). Tento nástroj je obzvláště přínosný u dětí s jazykovou bariérou, protože umožňuje sledovat jejich emoční a sociální naladění nezávisle na verbálním projevu.
4. Reflexe pedagoga a podněty od rodičů
   Součástí portfolia je také reflexe pedagoga, která zachycuje pozorované proměny ve vývoji dítěte – jeho silné stránky, pokroky i obtíže. Důležité jsou i podněty od rodičů, které pomáhají doplnit obraz dítěte z domácího prostředí (např. jazyková situace, změny v chování, projevy v mateřštině). Pro usnadnění spolupráce s rodinou lze využít Kartu vícejazyčného dítěte při nástupu do MŠ.
5. Ukázky dětských výstupů
   Portfolio může obsahovat také výtvarné, pracovní nebo grafomotorické výtvory, které zachycují vývoj jemné motoriky, porozumění instrukci a způsob vyjadřování dítěte. Audio nebo video nahrávka (v souladu s GDPR) – například ukázka říkanky, písně či jiné jazykové aktivity. Využití nahrávky je vhodné zejména tehdy, pokud je cílem poskytnout dítěti zvýšenou jazykovou podporu. Takové ukázky pomáhají sledovat vývoj jazykových dovedností, zejména v situacích, kdy dítě ještě neovládá plně český jazyk a jeho pokroky se projevují převážně neverbálně.

V RVP PV je doporučeno využívat portfolio také k zaznamenání pokroku v klíčových kompetencích a k plánování činností podporujících sociální soudržnost třídy.

Jaké oblasti pedagogické diagnostikování sleduje?

• Tělesný vývoj, motorika, sebeobsluha
• Sociální chování, emoční projevy
• Pracovní návyky, pozornost, motivace
• Kognitivní oblast, vnímání, poznávání
• Řeč a vyjadřování (fonetika, gramatika, porozumění…)
• Osobnost dítěte, temperament, rodinné prostředí

Jaké  diagnostické nástroje můžeme využít v praxi?

Nástroje pro komplexní zhodnocení rozvoje dítěte a plánování pedagogické podpory

• Bednářová, J., & Šmardová, V. (2007). Diagnostika dítěte předškolního věku. Computer Press.
• Švandová, M., & Pekárková, S. (2018). Pedagogická diagnostika ŠZ v MŠ s pomocí nástroje iSophi. iSophi Education.
• Syslová, Z., & Kratochvílová, J. (2017). PREDICT – Metodika pro učitele a příručka pro rodiče. RAABE.
• Oregonská metoda hodnocení, Praha, Step by Step ČR, 2014
• Leuvenská škála (The Leuven Scale)

Nástroje pro posouzení školní připravenosti a podpůrných potřeb při přechodu dítěte do ZŠ

• Bednářová, J., & Šmardová, V. (2010). Školní zralost. Computer Press.
• Bednářová, J. (2016). Diagnostika školní připravenosti. NÚV.

Nástroje pro diagnostiku specifických oblastí vývoje a cílené intervence

• Felcmanová, L. (2019). Metodika pro práci s dětmi s SVP v PV. RAABE.
• Seidlová Málková, G., & Smolík, F. (2015). Diagnostika jazykového vývoje. Grada.

Portfolio dítěte

Portfolio dítěte je osobní složka, která reflektuje vlastní pohled dítěte na jeho učení, zážitky a pokroky. Je nástrojem motivace, sebereflexe a sdílení – nejen ve škole, ale i doma. U vícejazyčných dětí může portfolio sehrát klíčovou roli, protože jim umožňuje vyjádřit to, co zatím nedokážou sdělit slovy – prostřednictvím obrázků, fotografií, symbolů, gest či více jazyků. Nově RVP PV zdůrazňuje zapojení dítěte do hodnocení jeho vlastních pokroků prostřednictvím formativního hodnocení, včetně neverbálních a vizuálních forem.

Co může portfolio dítěte obsahovat?

• Výtvarné práce, fotografie, osobní značku
• Komentáře dítěte (i s pomocí učitele)
• Záznamy o oblíbených aktivitách a pokrocích
• Sebehodnocení dítěte formou obrázků nebo piktogramů
• Texty v mateřském jazyce dítěte (pokud to podporuje rodina)

Na začátku školního roku je vhodné připravit portfolio ve dvou vyhotoveních – pro 1. a 2. pololetí. Portfolio se společně hodnotí při tripartitních setkáních, která obvykle probíhají dvakrát ročně. Dítě je při nich vedeno k sebereflexi a k aktivnímu zapojení do hodnocení vlastních pokroků. K vyjádření může využívat jednoduché formy, například zaznamenávání nálady pomocí smajlíků, které ukazují, jak se v různých situacích cítilo.

Na začátku školního roku si dítě s podporou pedagoga stanoví, co se mu daří a co by se chtělo během 1. pololetí naučit. Na tripartitní schůzce pak samo představí, co se mu podařilo splnit. Pro 2. pololetí si dítě společně s pedagogem připraví další část portfolia a znovu si vytyčí, na co se chce zaměřit.

Mezi jednotlivými tripartitami je vhodné portfolio průběžně doplňovat o výtvory, fotografie, výroky dítěte i komentáře pedagoga. Tyto záznamy je možné krátce zhodnotit při společných schůzkách s dítětem.

Úvodní list k portfoliu dítěte ke stažení zde.

 

Tato vizuální sebehodnotící škála je určena pro děti předškolního věku a slouží jako jednoduchý a srozumitelný nástroj pro rozvoj emoční gramotnosti, sebeuvědomění a schopnosti vyjadřovat své prožitky. Prostřednictvím sady kreslených obličejů dítě vyjadřuje, jak se právě cítí – buď v konkrétním okamžiku, nebo po určité činnosti.

Obrázky znázorňují základní a dětem blízké emoce, které jsou snadno rozpoznatelné. Dítě si vybere obličej, který odpovídá jeho aktuálnímu pocitu – například na konci dne, po výtvarné činnosti, společné hře nebo pobytu venku. Tím se učí uvědomovat si, jak různé činnosti ovlivňují jeho emoce, a rozvíjí svou schopnost sebereflexe.

Ilustraci s emocemi „Jak se dnes cítím“ ke stažení zde.

TIP do praxe: Seznámit děti se škálou pocitů můžete už při jejich nástupu do MŠ. Umístěte ji na stálé a dětem dostupné místo, kde mohou během dne samostatně měnit svůj „smajlík nálady“ podle svého aktuálního prožitku či aktivity. Škála se tak stává přirozenou součástí každodenního režimu, podobně jako třídní pravidla.

 

Možnosti využití škály:

• jako součást ranního kruhu či závěrečné reflexe dne,
• při individuální práci s dítětem,
• po konkrétní činnosti k posílení emoční seberegulace a sebehodnocení,
• při sledování emočního vývoje dítěte v rámci portfolia,
• v práci s vícejazyčnými dětmi, které zatím nemají dostatečnou slovní zásobu v češtině.

Přínosy škály pro dítě:

• rozvoj schopnosti rozpoznat a pojmenovat emoce,
• možnost neverbálního vyjádření prožitků,
• podpora dialogu s učitelem nebo rodičem o vlastních pocitech,
• posílení vnitřní motivace a sebedůvěry.

Tuto škálu lze doplnit o kresby, komentáře dítěte, samolepky nebo barevné značky, které dítě samo přidá ke zvolenému výrazu.

Jak podpořit vícejazyčné dítě při tvorbě portfolia?

• Nechte dítě rozhodnout, co chce do portfolia vložit
• Využijte jazykové a kulturní bohatství rodiny – například rodinné fotografie, texty v domácím jazyce, dětské kresby z domova
• Umožněte dítěti vyprávět obrázek či zážitek vlastními slovy, i když používá jiný jazyk
• Dejte dítěti čas – porozumění a důvěra předchází spontánnímu sdílení

Portfolia jako most mezi školou a rodinou

Obě podoby portfolia (pedagogické a portfolio dítěte) jsou důležitým nástrojem pro navazování a udržování vztahu s rodinou,  což bývá u vícejazyčných dětí výzvou právě kvůli jazykové bariéře. 

Portfolio může být přirozeným prostředkem, jak rodiče zapojit:

• do porozumění tomu, co dítě v mateřské škole dělá
• do společného sledování pokroků
• do sdílení hodnot a kulturních zvyklostí

Portfolia tím pomáhají budovat důvěru mezi školou a rodinou a zvyšují zapojení rodičů do vzdělávacího procesu dítěte.

Doporučení pro praxi:

• Seznamte rodiče s účelem pedagogického portfolia i portfolia dítěte už při nástupu dítěte do MŠ
• Pravidelně s dítětem i rodiči obsah reflektujte
• Využívejte portfolia jako podklad při tripartitních schůzkách
• Zapojte asistenty pedagoga nebo tlumočníky, pokud jsou k dispozici

Zavedení forem portfolií (sběrné, pedagogické a portfolio dítěte) podle RVP PV je příležitostí, jak posílit kvalitu předškolního vzdělávání, zejména v oblasti individualizace a inkluze. U vícejazyčných dětí představují portfolia klíčový nástroj pro porozumění jejich pokrokům a potřebám, podporu rozvoje jejich potenciálu a aktivní zapojení rodin do života mateřské školy. MŠ se tak může stát prostředím, kde se jazyková rozmanitost nevnímá jako překážka, ale jako příležitost k růstu, spolupráci a vzájemnému obohacení.