Situace na SŠ

Střední škola hraje důležitou roli nejen při vstupu mladých lidí do dospělého života, ale i jako významný integrační nástroj, přesto však není tento stupeň vzdělávání zdaleka tak dobře přístupný všem, jak by bylo třeba. Je v zájmu nás všech, aby se mladí lidé vzdělávali a integrovali.

Proces adaptace je pro absolventy ZŠ z ciziny, kteří chtějí pokračovat ve studiu na SŠ v ČR, obtížný. Žáci musí pochopit odlišný vzdělávací systém, postup u přijímacího řízení. Musí správně vyplnit a včas podat přihlášku, dodat v termínu příslušné doklady. To je v některých případech nadlidský výkon kvůli nefunkční infrastruktuře v původní zemi.

Ačkoliv mají většinou stejné povinnosti jako jejich čeští vrstevníci, neznalost prostředí, postupů a mnohdy i jazyka jim tuto velmi zásadní fázi jejich života výrazně komplikuje. Jejich českým vrstevníkům mohou být v této situaci oporou učitelé, výchovní/kariérní poradci v základních školách nebo jejich rodiče. Ve chvíli, kdy mladý člověk přichází přímo ze zahraničí, se na tuto oporu spolehnout nemůže. Pomoci pak mohou neziskové organizace, např. pracovníci sociální sekce společnosti META, o.p.s.

Pomoci mohou také informace pro rodiče – jazykové verze – např. dokument Studium na SŠ – jazykové verze.

Mladí lidé s migrační zkušeností však naráží i na mnohem skutečnější a méně snadno odstranitelné bariéry. Jejich důsledkem je v lepším případě studium na střední škole, která není adekvátní jejich potenciálu: učiliště či odborná střední škola, ačkoliv měl uchazeč třeba vynikající výsledky v základním vzdělávání. V horším případě mladí lidé nestudují v ČR střední školu vůbec.

Zajímá Vás téma vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na SŠ z pohledu různých aktérů (MŠMT, školy, student…)?
Jaká je současná situace na školách a co by se mělo v budoucnu změnit?
Přehrajte si záznam panelové diskuse Základkou to nekončí – pokračujme na střední!, která proběhla online 19. 5. 2021.

Co říkají čísla?

O vzdělávacích drahách a předčasném opuštění vzdělávání mezi mladými migranty neexistují žádné výzkumy. Ve školním roce 2019/20 studovalo na SŠ 9 496 cizinců. V roce 2019 podle ČSÚ ve věku 15–19 let pobývalo na území ČR 20 726 cizinců (bez azylantů). Z nich 17 694 pobývalo na území více než 12 měsíců. Z porovnání vyplývá, že více než 11 tisíc mladých cizinců ve věku docházky na střední školu není do vzdělávacího systému vůbec zapojeno. Stovky migrantů mohou být ještě na ZŠ.  I tak počet těch, kteří nenavštěvují střední školy, je významný. PROČ?

Všude samé bariéry

Nastavení přijímacího řízení na SŠ

Kvůli jednotné formě přijímací zkoušky na SŠ musí všichni cizinci, kteří už v ČR studovali, skládat test z českého jazyka. Ten nebere v žádném případě v potaz nerodilé mluvčí, kteří neznají akademický jazyk. Pouze uchazeči přicházející přímo ze zahraničí mohou požádat o odpuštění tohoto testu. Více o přijímacích zkouškách z pohledu cizinců v článku Uzpůsobení přijímacích zkoušek pro žáky s OMJ.

Nedostatečná jazyková příprava

Další z bariér je nedostatečná a ve většině případů neexistující jazyková příprava na ZŠ. Na ni mají podle § 20 školského zákona nárok všichni cizinci s povinnou školní docházkou v ČR. Ovšem její forma, rozsah i organizace jsou stále nedostatečné pro naprostou většinu cizinců. Pokud žáci s OMJ zvládnou přijímací řízení a nastoupí na SŠ, je pro ně obtížné studium samotné.

Intenzivní výuka češtiny jako druhého jazyka pro uchazeče, kteří se nedostali na SŠ, úplně chybí.

Pokud chtějí žáci s OMJ zůstat v českém vzdělávacím systému, musí zvolit studium učiliště či jiné střední (například soukromé) školy, která uchazeče přijme i navzdory nedostatečné znalosti jazyka. Přitom podle údajů CERMATu se při přijímacím řízení v roce 2018 hlásilo na SŠ přímo ze zahraničí 260 uchazečů, kteří si požádali o odpuštění testu z ČJ. Minimálně těchto 260 žáků bude mít studijní obtíže kvůli nedostatečné znalosti jazyka. Kvůli zmiňované nedostatečné podpoře na ZŠ bude ovšem toto číslo mnohonásobně vyšší.

Nedostatečná podpora žáků s OMJ

Významnou bariérou je samotná podpora selhávajících studentů s odlišným mateřským jazykem na SŠ. Studenti mají na podpůrná opatření z § 16 školského zákona nárok, například v podobě výuky češtiny jako druhého jazyka. Podle šetření NÚV z roku 2018 byla ale podpůrná opatření poskytována jen 20 % z celkového počtu žáků s OMJ. Z našich zkušeností vyplývá, že nezanedbatelný počet žáků s OMJ střední školu opustí již v prvním ročníku nebo po jeho neúspěšném zakončení. V některých případech pak směřují na lehčí obory na učiliště, jiní bohužel ztratí chuť studovat úplně.

Maturitní zkouška z ČJL

Poslední bariérou žáka s OMJ je maturitní zkouška z ČJL, jež je pro nerodilého mluvčího opravdovou výzvou. Bohužel nemáme data o všech žácích s OMJ, nýbrž jen o těch, kteří si požádali o uzpůsobení zkoušky z důvodu studia v zahraničí (v posledních 8 letech alespoň 4 roky). Z jejich výsledků je patrné, že je pro ně zkouška z ČJL náročnější, největší problém je pak pro ně úspěšné složení písemné práce z ČJL.

Všechny tyto konkrétní bariéry spojené se studiem na SŠ se ale odehrávají v každodenní realitě mladých lidí, kteří ve vrstevnickém kolektivu určitým způsobem vyčnívají. A kromě výše zmíněných bariér denně naráží především na samotnou ne/integraci do školního kolektivu, vztahy s vrstevníky i učiteli, snahu zapadnout a být přijímán takový, jaký jsem. A jaké to je být mladým člověkem s odlišným mateřským jazykem v české škole? Poslechněte si krátký záznam debaty s tvůrci videí do naší Tvůrčí a literární soutěže Čeština je i můj jazyk a dalšími mladými lidmi s OMJ. Jejich autentické výpovědi nám nejlépe zprostředkují to, jak se při začleňování do české školy cítí a co jim v integraci může pomoci.

Podporujeme žáky s OMJ a jejich pedagogy

A právě z těchto důvodů jsme se rozhodli podpořit mladé lidi s odlišným mateřským jazykem přípravným kurzem na studium na SŠ. Jaké jsou počty studentů cizinců na českých středních školách, jak jsou úspěšní a jaké navrhujeme systémové změny ke zlepšení jejich situace? Dočtete se v našem dokumentu Žáci s odlišným mateřským jazykem na SŠ.

Podporujeme ale také pedagogy středních škol, kteří mají ve svých třídách studenty s odlišným mateřským jazykem a snaží se jim pomoci úspěšně projít celým studiem. Víme, jak je pro učitele náročné vzdělávat studenty s různými vzdělávacími potřebami a zároveň plnit požadavky na výukový obsah.

 

Proto pedagogům středních škol nabízíme:

Je důležité vzdělávat mladé migranty, kteří mají (stejně jako ostatní studenti) ambice stát se tím, kým chtějí. Podporujme všechny studenty bez rozdílu v jejich vzdělání a rozvoji. A pomáhejme těm z nich, kteří to z různých důvodů potřebují. Má to cenu…

Doplňující články