V kurzu češtiny pro malé cizince se mi na otázku „Co jsi dělal(a) o víkendu? Co jsi dělal(a) včera odpoledne?“ dostávalo stále stejné odpovědi – „Hrál(a) na počítači.“ !!! Tuto odpověď sice dostává učitel často i od českých žáků, tam bývají ale důvody trochu jiné. Děti, se kterými jsem se v kurzu setkávala, byly totiž doma odpoledne úplně samy. Rodiče pracovali velmi často až do noci a děti byly celé odpoledne ponechány samy sobě.

Nabídka volnočasových aktivit žákům s odlišnými kořeny a mateřským jazykem je tedy velice důležitá z mnoha důvodů, například:

• Podporují jejich začleňování do kolektivu mezi vrstevníky – to je pro ně zpočátku úplně nejdůležitější. Velmi často zůstávají tyto děti stranou jakýchkoli vrstevnických struktur a neformální setkávání při konkrétní aktivitě je nejlepší způsob, jak navázat krátkodobá i dlouhodobá přátelství.
• Umožňují vyplňovat smysluplně volný čas – tento důvod je stěžejní pro všechny mladé lidi. U dětí s odlišným mateřským jazykem nabízí tyto aktivity kromě odpoledního programu, který je sám o sobě důležitý, také rozvoj jejich osobnostního potenciálu. Ten může být ve školním prostředí snadno potlačen důrazem na měřitelný školní výkon a úspěch, podmíněný však dobrou znalostí vyučovacího jazyka.
• Pomáhají dětem s češtinou – neformální komunikace s vrstevníky přispívá k mnohonásobně rychlejšímu osvojení češtiny než k jakému dochází při formálním vzdělávání ve školním prostředí. Kolik příležitostí ke komunikaci má žák s OMJ v hodině a o přestávce? A kolik toho může napovídat v turistickém oddíle nebo na keramice? Zkušenosti cizinců, kteří zde již dlouhodobě pobývají, ukazují, že nejvíc se „rozmluvili“ právě na táboře nebo chozením do běžného kroužku.

Co pro to můžeme udělat?

1. Hlavně se nebát, že se s dětmi nedomluvíme! Ve většině běžných interakcí, které mezi námi a dětmi i mezi samotnými dětmi probíhají, existuje jakési předporozumění. Stačí na něj navázat a zapojit zpočátku tužku, papír, ruce a nohy.
2. Dát rodičům seznam nabízených kroužků, které ve škole organizujete. Většinou se k těmto informacím nemají jak dostat. Pokud nerozumí, můžeme seznam přeložit (alespoň překladačem) nebo doplnit jednotlivé kroužky piktogramem.
3. Dát rodičům kontakty na nízkoprahová centra nebo na DDMka v okolí.
4. Apelovat na rodiče a vysvětlit jim smysluplnost zapojení dětí do volnočasových aktivit. Z našich zkušeností je zřejmý přílišný důraz rodičů cizinců na formální vzdělávání a obavy ze zapojení dětí, které ještě neovládají češtinu. Na překážku je pochopitelně také fakt, že děti velmi často odpoledne pomáhají rodičům v domácnosti nebo v zaměstnání.

META v rámci projektu Naše čtvrť 2 připravila pro rodiče nápomocné Desatero (Proč přihlásit děti na volnočasové aktivity?) a Rozcestník (Hledám volnočasovou aktivitu pro své dítě) v různých jazykových mutacích (česky, anglicky, ukrajinsky, rusky a vietnamsky).

Zapojte se: Jestliže sami nabízíte volnočasové aktivity i žákům s odlišným mateřským jazykem, pošlete nám je. Rádi je zde zveřejníme.

Jaké existují kroužky pro děti, kam zajít na výlet a co dělat ve volném čase v Praze – na to odpoví stránky www.volnycaspraha.cz. Organizace nabízející volnočasové aktivity lze vyhledávat i napříč regiony, například na webu kroužky.cz nebo v mapě kroužků. Na jejíž aktualizaci se může podílet každý do aplikace přihlášený uživatel.