Podle studie „Integrating Immigrant Children into Schools in Europe,“ zveřejněné v dubnu 2009 agenturou EACEA P9 Eurydice, se v mnoha zemích EU potřeba integrace cizinců do škol naplňuje prostřednictvím asistenta pedagoga nebo jiné zodpovědné osoby.
Například ve Španělsku většina autonomních komunit integruje sociální pracovníky, kteří jsou napojení na jednu nebo více škol. Monitorují všechny nové studenty, zejména cizince nebo studenty ze znevýhodněného prostředí, a poskytují jim podporu a poradenství.
V Irsku učitelé asistují studentům, kteří nemají angličtinu jako první jazyk. Tito učitelé jsou zodpovědní za jejich zvládnutí AJ a jejich sociální integraci ve škole. Navíc školní komunita spolupracuje s koordinátory, kteří pracují s marginalizovanými rodinami (což zahrnuje i imigranty). Ti pak hrají významnou roli v komunikaci mezi školou a rodinou.
Ve Velké Británii jsou učitelům k dispozici jak asistenti pedagoga, tak také učitelé vyučující angličtinu jako cizí jazyk. Za výuku angličtiny jsou zodpovědni všichni vyučující. Asistenti pedagoga většinou ovládají i mateřský jazyk nově příchozích, případně škola cíleně vyhledává osoby mluvící těmito jazyky. Vláda Velké Británie doporučila školám vypracovat si postup pro přijímání nově příchozích žáků, kteří nemají AJ jako mateřský jazyk, a ustanovit učitele (mentora) – což bývají většinou podpůrní asistenti – zodpovědného za přijetí cizince.
V Itálii ministerský metodický oběžník k přijímání a integraci cizinců (z r. 2006) doporučil používání jazykových a kulturních mediátorů ve školách s cizinci. V praxi tito mediátoři uvádějí a tutorují nově příchozí žáky a pomáhají jim integrovat se do školy. Mají také povinnost tlumočit a překládat a slouží jako zprostředkovatelé setkání mezi rodiči a učiteli.
V Litvě mají (od r. 2003) ustanoveného koordinátora zajišťujícího vzdělávání imigrantů, ředitel školy musí ustanovit zástupce, který organizuje vzdělávání cizinců v dané škole.
V Lucembursku ministerské oddělení zodpovědné za přijímání cizinců radí všem nově příchozím ve věku od 12 – 18 let se středními školami a poskytuje informace o školním systému.
Jaká je praxe ve skandinávských zemí se můžete dočíst v brožuře. Shrnuje zkušenosti s přístupem k inkluzi v Norsku, Finsku, Švédsku a Dánsku, inspiruje a srovnává se situací v ČR